Laureáti Soutěže Nadace B. Martinů se nenechali odradit prázdnotou hlediště, hráli i zpívali s nadšením

Představení začalo vyhlášením výsledků soutěže a s tím potažmo i představením mladých umělců. V kategorii violoncello se na prvním místě umístil Vilém Vlček, který získal zároveň i dvě další ocenění, na druhém se umístil Adam Klánský, na třetím pak Dora Hájková, která se bohužel ze zdravotních důvodů nemohla koncertu vítězů účastnit. V kategorii zpěv pak byly uděleny dvě druhé ceny a jedna první, třetí cena udělena nebyla. První místo zaujal Robin Červinek (baryton), který získal ještě tři další ceny, o druhé místo se pak podělili Petr Dvořák (tenor) a Kristýna Kůstková (soprán).

Koncert otevřel violoncellista Jakub William Gráf náročnou skladbou Viktora Kalabise Rondo drammatico per violoncello solo. Ačkoli se neumístil na stupních vítězů, získal speciální cenu Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové za nejlepší interpretaci Kalabisova díla v oboru violoncello. Gráf, aktuálně student pražské HAMU, v této kratší, ale vizuálně i hudebně efektní skladbě velmi zručně střídal pomalé lyrické pasáže s rychlými a dramatickými úseky a předváděl skvěle zvládnuté dvojhmaty.

Poté nastoupil laureát druhé ceny, Adam Klánský, doprovázený na klavír Lukášem Klánským. Hrál impozantní Sonátu pro violoncello a klavír č. 4 od Ludwiga van Beethovena. Z této dvojvěté skladby vyzněla podle mě nejlépe část Allegro vivace na konci druhé věty, ve které si violoncello s klavírem přehazují motivy. Zvlášť zde se skvěle projevila výborná souhra obou hudebníků, která byla ostatně velkou devizou celého čísla.

Posledním účinkujícím violoncellové části koncertu byl Vilém Vlček, doprovázený Alenou Grešlovou. Na soutěži získal nejen první místo, ale také cenu Bohuslava Martinů za interpretaci a cenu Přemysla Pražáka v oboru violoncello. Vlček posluchače oslnil Sonátou pro violoncello a klavír č. 2 od Bohuslava Martinů, náročnou dvacetiminutovou kompozicí. Na rozdíl od předešlých dvou interpretů využil možnosti hrát z not a přinesl si tablet, který mu umožňoval otáčet stránky pomocí pedálu. Martinů tuto skladbu dokončil až po své emigraci do Spojených států – mísí v ní lyrické pasáže, obsahující často odkazy na českou lidovou hudbu, s novými invencemi, které směřují až kamsi k americkému jazzu. Vlček, momentálně studující na Musik-Akademie v Basileji, podal i na koncertě vítězů výkon famózní. Ačkoli byl dojem z jeho výstupu po vizuální stránce trochu odlišný od předešlých interpretů, kteří hráli bez not a plnou pozornost věnovali publiku či klavíristovi, Vlčkova hra byla technicky i hudebně nejpřesvědčivější.

Druhá část večera pak náležela pěvcům. Jako první se představil tenorista Petr Dvořák, laureát druhé ceny, doprovázený Johannou Hanikovou. Přednesl cyklus písní V krajině vzpomínání od Otomara Kvěcha. Osm krátkých písní na milostné texty Františka Branislava přednesl Dvořák jemným, ale zároveň vcelku vyzrálým hlasem, s trochu rychlejším, ale přirozeně působícím vibratem. V průběhu vystoupení v cyklu vytvořil i patřičný oblouk, na páté písni Učíš děti zpívat hlasitost vygradoval a na ilustrativním „ááá“ se jeho hlas rozezněl celým sálem. Ke konci cyklu, kde se opakuje počáteční motiv, pak výraz opět patřičně stáhl a teskný set dokončil opět v jemném, lyrickém duchu. Ve všech písních se mu také dařilo držet skvělou míru artikulace.

Následně na scénu nastoupila sopranistka Kristýna Kůstková, též nositelka druhé ceny, doprovázená Lenkou Navrátilovou. Začala krátkou a efektní písní Vážka Jaroslava Křičky, součástí cyklu Sluneční písně. Po této „prskavce“, zakončené rozverným výstupem na vysoké C, následovala árie Chacune le sait (Každý to ví), ikonická „plukovní píseň“ z opery Gaetana Donizettiho La fille du régiment (Dcera pluku). Na zpěvu, výslovnosti, i celkovém projevu Kristiny Kůstkové, která momentálně studuje na Mannes School of Music v New Yorku, byla znát vysoká profesionalita a snad až určitá operní okázalost, která byla v jejím případě (i s přihlédnutím k repertoáru) zcela oprávněná.

Posledním účinkujícím večera pak byl zlatem oceněný barytonista Robin Červinek. Ten soutěž vyhrál navíc s největším počtem ocenění – získal cenu Bohuslava Martinů za nejlepší interpretaci skladby, cenu Zorky a Jaroslava Zichových a cenu Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové v oboru zpěv za provedení Kalabisovy skladby.

Jako první předvedl v doprovodu Marty Vaškové píseň Viktora Kalabise Lidská slova (Ich fürchte mich so…). Ta pochází ze sbírky Kolotoč života, obsahující pět písní na slova R. M. Rilkeho. Působivá skladba, plná dramatických skoků a výkřiků do vysoké polohy, byla zvládnuta s bravurou a zanechala dobrý dojem. Následoval výběr sedmi písní od Bohuslava Martinů ze sbírky Nové slovenské písně (konkrétně č. 9, 10, 11, 14, 17, 20, 25). Výběr, obsahující poetické i rozverné kusy, byl povedený a ke zpěvákovu výrazu velmi dobře a přirozeně seděl. Slovenské „lidovky“ by sice leckoho sváděly k přehnaně bujarému přednesu, Červinek se ale většiny prvoplánových gest úspěšně vyvaroval. O veselou atmosféru se ale zasloužily minimálně některé texty. A při písni Chlapovi je dobre, jejíž první sloka zní chlapovi je dobre, keď mu žena umre; Oholí si bradu a vezme si mladú se o vtip postarala i umělcova tvář s mužným vousem a řádně pěstovanou bradkou. Jeho osobitý přednes byl skvělým a příjemně živým zakončením tohoto podařeného koncertu.

Je třeba říct, že výkony mladých umělců byly bez výjimky velmi dobré. Je jen obrovskou škodou, že divácká účast nedosáhla snad ani čtvrtiny obsazenosti sálu Martinů, byť je známo, že koncerty vítězů obvykle nepatří k nejnavštěvovanějším. O to příjemnějším dojmem pak působily přednesy laureátů, kteří se relativní prázdnotou hlediště nenechali nijak odradit a zahráli i zazpívali s vervou a nadšením. Velký obdiv patří také všem klavíristům, jejichž doprovody byly do jednoho zcela profesionální a kteří na úspěchu sólistů se podíleli dílem nemalým. Nezbývá tedy, než poděkovat organizátorům Soutěže Nadace Bohuslava Martinů a popřát všem laureátům mnoho úspěchů na jejich hudební dráze. Budeme doufat, že se s jejich přednesy opět brzy shledáme na dalších českých i světových pódiích!

Koncert vítězů Soutěže Nadace Bohuslava Martinů 2021
28. listopadu 2021, 19:30 hodin
Sál Bohuslava Martinů na pražské HAMU

Účinkující a program:
Jakub William Gráf (violoncello)
Viktor Kalabis: Rondo drammatico per violoncello solo

Adam Klánský (violoncello)
Ludwig van Beethoven: Sonáta pro violoncello a klavír č. 4
klavírní doprovod: Lukáš Klánský

Vilém Vlček (violoncello)
Bohuslav Martinů: Sonáta pro violoncello a klavír č. 2
klavírní doprovod: Alena Grešlová

Petr Dvořák (tenor)
Otomar Kvěch: V krajině vzpomínání – Až jednou, Svatební, Vzpomínáš, Žít možná budem, Učíš děti zpívat, Láska, Až jednou, O tobě
klavírní doprovod: Johanna Haniková

Kristýna Kůstková (soprán)
Jaroslav Křička: Sluneční písně – č. 6, Vážka
Gaetano Donizetti: La fille du régiment – árie Chacune le sait
klavírní doprovod: Lenka Navrátilová

Robin Červinek (baryton)
Viktor Kalabis: Kolotoč života – č. 3, Lidská slova (Ich fürchte mich so…)
Bohuslav Martinů: Nové slovenské písně – č. 9, 10, 11, 14, 17, 20, 25
klavírní doprovod: Marta Vašková