Ján Šimrák působil ve Spišském Podhradí v letech 1630 až 1657. Několik jeho skladeb bude uvedeno v obnovených světových premiérách po téměř čtyřech stech letech. Skladatel patří k nejvýznamnějším, ale zároveň i nejzáhadnějším osobnostem hudební kultury Spiše. Mnohé detaily jeho života i jeho varhanní tvorba se v průběhu staletí nenávratně ztratily. Zachovala se však významná část jeho vokální a vokálně-instrumentální tvorby. Díky práci muzikologů Richarda Rybariče a Janky Petőczové jsou dnes dostupné přepisy Šimrákových rukopisných tabulatur v latině i němčině.
Nový život těmto dílům vdechnou v bratislavské Redutě členové souboru pro starou hudbu Le Nuove Musiche pod vedením loutnisty a uměleckého vedoucího Jakuba Mitríka, který soubor založil v roce 2016. Program zazní v nastudování německého dirigenta a odborníka na starou hudbu Jörna Hinnerka Andresena z prestižní Univerzity Mozarteum v Salcburku.
Vedle děl Jána Šimráka zazní také skladby Zachariáše I. Zarevúckého, který působil čtyři desetiletí jako varhaník v Chrámu sv. Egídia v Bardejově. Jeho duchovní hudba se zachovala v Bardejovské evangelické sbírce hudebnin. Oba skladatelé tvořili na severu Uherského království v období, kdy byly v hospodářsky rozvinutých městech regionu pevně zakořeněny myšlenky humanismu a reformace. Životní osudy obou varhaníků jsou úzce spjaty s bohatou a dnes již poměrně dobře prozkoumanou hudební kulturou 17. století na území dnešního severního Slovenska. Je pravděpodobné, že se navzájem znali a znali také svou tvorbu.
Program koncertu doplní díla významného italského skladatele Giovanniho Gabrieliho, varhaníka Baziliky sv. Marka v Benátkách.
Návštěvníci závěrečného koncertu cyklu Stará hudba budou mít jedinečnou příležitost poznat vzácný hudební odkaz dvou osobností působících na našem území. Jejich tvorba představuje mimořádně cenné svědectví o vysoké úrovni hudební kultury v našem regionu a jejím přirozeném začlenění do evropského kulturního prostoru.
