Lednový program JFO uzavře koncert z cyklu pro „začátečníky“ a komorní koncert Pavel Haas Quartetu

Již tento čtvrtek (27. ledna) uvede Janáčkova filharmonie Ostrava další z moderovaných koncertů, kde si na své přijdou i ti posluchači, kteří se se světem klasické hudby teprve seznamují. Programem s názvem „Na lidovou notu“ je provede oblíbený herec a moderátor Jan Maxián a představí jim díla Janáčka, Kodályho či Bartóka. Následující pondělí (31. ledna) pak bude pódium Domu kultury města Ostravy patřit držitelům ceny Anděl nebo Classic BRIT Critics Award. Pavel Haas Quartet přednese díla Suka, Korngolda nebo Dvořáka a posluchačům nabídne tolik žádanou komorní atmosféru.

Pavel Haas Quartet, 2019 (foto: Marco Borggreve)
Pavel Haas Quartet, 2019 (foto Marco Borggreve)

„V rámci našich koncertních cyklů se dlouhodobě snažíme nabídnout program pro nejširší posluchačské spektrum. Chceme tak otevřít brány Janáčkovy filharmonie Ostrava všem, kteří si chtějí nejen užít kvalitní hudební prožitek, ale také se něco dozvědět, dobře se bavit a v neposlední řadě strávit svůj čas se svými blízkými,“ říká ředitel JFO Jan Žemla.

Leoš Janáček patří mezi významné české hudební skladatele, do jejichž tvorby výrazně zasáhl folklór. Janáček byl horlivým sběratelem lidových písní a tanců, nápěvy písní si zapisoval, zpracovával a zakomponovával do svého díla. Lašské tance napsal pod vlivem Dvořákových Slovanských tanců a také Smetanových Českých tanců. A je to právě inspirace lidovou hudbou, která je společným tématem tohoto koncertu. Podobný, téměř vědecký přístup k folklóru a sběru lidových písní měli i další velikáni evropské hudby – Maďaři Béla Bartók a Zoltán Kodály či rumunský skladatel George Enescu, jehož nejznámějším dílem je Rumunská rapsodie, která vychází také právě z rumunské lidové hudby.

Členem Českého kvarteta byl Josef Suk čtyřicet let, a i když komorní hudbu tvořil po celý život, právě vznik Českého kvarteta dal jeho tvůrčímu potenciálu nový impulz. První světová válka činnost kvarteta a četnost jeho vystoupení omezila. Jednou z výjimek byl pražský koncert Červeného kříže v září 1914, kde skladba Meditace na staročeský chorál Svatý Václave pro smyčcové kvarteto zazněla poprvé.

Korngold uprchl z Vídně těsně před vypuknutím druhé světové války. Prožil tvůrčí i osobní krizi. Azyl našel ve Spojených státech, kde se uplatnil jako autor filmové hudby. Ovšem s klesající kvalitou filmů začal inklinovat k absolutní klasické hudbě, a tak vznikl Smyčcový kvartet op. 34. Psal ho tajně, aby ho v roce 1944 mohl manželce alespoň ve skicách věnovat jako vánoční dárek. Kompozici dokončil v létě 1945.

„Těším se z té boží přírody a lenoším stále a nic nedělám, čemuž se asi budete diviti, ale je to pravda, svatá pravda, jsem lenoch a perem ani nehnu,“ psal Antonín Dvořák v dopise příteli Göblovi z Vysoké. To se už ale rodila koncepce dvou nových smyčcových kvartetů. Smyčcový kvartet G dur je prvním Dvořákovým dílem, zkomponovaným po návratu z USA.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments