Týden s tancem

Tento týden se podíváme krátce do Paláce Akropolis, který chystá benefiční představení, nahlédneme do zahraničí a nabídky streamovaných baletů a zavzpomínáme rovněž na nedávno zesnulého Vítězslava Bouchnera.

Antonie Formanová, Cécile Da Costa, Nothing else, Mothers (foto Tomasz Augustyn)

Antonie Formanová a Cécile Da Costa v Paláci Akropolis

Na konci ledna uvede Palác Akropolis autorskou inscenaci Dominiky Špalkové a Anny Klimešové Nothing else, Mothers, jež bude věnována organizaci Plzeňská zastávka z. s. – poradně pro pozůstalé. Benefiční představení kompozice vztahu mezi matkou a dcerou uvede produkční platforma ProFitArt v Paláci Akropolis 30. ledna. Celý výtěžek ze speciálního uvedení poputuje na podporu činnosti neziskové organizace, jež pomáhá rodinám zejména při náhlých ztrátách milovaného člověka.

Nothing else, Mothers je kompozicí vztahu mezi matkou a dcerou. Je o nahlížení za subjektivní paměť, síle a moci našich pocitů. Přenosu emocionálních vzorců z generace na generaci. Do jaké míry se necháme ovlivnit našimi prvotními vztahy a přejatými vzorci chování? A když je odkryjeme, můžeme je přesáhnout? 

V inscenaci vystupují tanečnice Cécile Da Costa, se kterou Dominika Špalková spolupracovala na pohybové performance Roselyne, a herečka Antonie Formanová. Analogie vztahu matky a dcery se tak dostává i do dvougeneračního obsazení – tanečnice učí herečku tančit a naopak, stejně jako se dcery v životě učí od matek. Ženský inscenační tým doplňuje ještě hudební skladatelka Marie Čtveráčková známá jako Mary C, light designérka Eliška Kociánová a scénografka Karolína Kotrbová. Inscenace měla premiéru v Paláci Akropolis v září loňského roku.

Plzeňskou zastávku můžete podpořit zakoupením vstupenky na lednové uvedení inscenace Nothing else, Mothers nebo také příspěvkem na transparentní účet 2300334693/2010.

Zemřel Vítězslav Bouchner

Se zármutkem jsme dozvěděli o odchodu jednoho z bývalých umělců souboru Laterny magiky, herce a loutkáře Vítězslava Bouchnera, který byl jejím členem více než dvacet let. K pohybovém divadlu se jako mladík dostal z vlastního zájmu, a jak to v 60. letech ještě bývalo časté, podařilo se mu profesionalizovat se postupnou uměleckou praxí.

Po maturitě na pelhřimovském gymnáziu uspěl v konkurzu do Černého divadla Jiřího Srnce, odkud v roce 1967 přestoupil do Laterny magiky. Vystupoval v černodivadelních číslech v rámci revuálních programů, jako byly Variace 66 a Revue z bedny a zúčastnil se s Laternou magikou výjezdu na světovou výstavu EXPO 70 v japonské Ósace. Tam se seznámil s tradičním japonským loutkovým divadlem, kde mu učaroval zejména žánr bunraku. Po návratu pak při práci nastoupil na pražskou DAMU, kde vystudoval loutkoherectví. V Laterně magice vystupoval dále ve stěžejním repertoáru: v Pražském karnevalu, v Kouzelném cirkuse, ve Sněhové královně, v inscenacích pro dětské publikum, např. ve Ztracené pohádce ztvárnil postavu myslivce a ve Žvanivém slimejši Jiřího Pauera tančil Račího prince.

Díky dobrému hlasovému projevu si v experimentální činohře Antonína Máši a režiséra Evalda Schorma Noční zkouška zahrál televizního hlasatele, postupně si pak vybudoval druhou kariéru rovněž jako dabér a herec epizodních rolí. Aktivně se věnoval loutkoherectví zejména v televizi, například jako vodič populárních postaviček Jů a Hele.

O Laterně magice jednou řekl: „Laternu opravdu nelze brát jako pouhou kombinaci filmové projekce, baletu, pantomimy, činohry a černého divadla. Je to specifická scéna, kterou určuje na vteřinu přesný timing. V normálním divadle herec čeká na narážku, když na ni nereaguje, dá se zopakovat, partner počká, v Laterně magice se nic takového stát nesmí. Podmínkou tedy není pouhé herecké a pohybové zvládnutí role, ale především prostorová a časová orientace, postřeh, každé gesto, a to v jakékoli roli, je funkční, nezaměnitelné.“

Tamara Rojo novou šéfkou San Francisco Ballet

Tamara Rojo (foto Paul Stuart)

Tanečnice a nově také choreografka Tamara Rojo se od začátku nové sezóny stane uměleckou šéfkou baletního souboru San Francisco Ballet. Na pozici vystřídá dlouholetého ředitele tělesa Helgiho Tomassona a stane se první ženou v čele tohoto amerického baletu.

Rojo od roku 2012 působila jako umělecká šéfka londýnského English National Ballet, kde během svého vedení uvedla řadu významných premiér jako např. balet Le Corsaire, Giselle a Creature Akrama Khana či nejnověji svou verzi Raymondy. Rozšířila také další aktivity souboru o komunitní projekty jako Dance for Parkinson’s zaměřený na pacienty s touto nemocí, kteří s ní mohou bojovat pomocí speciálních tanečních kurzů, či BalletActive, online platformu s tanečními tréninky.

„San Francisco Ballet jsem dlouho obdivovala a považuji ho za nejkreativnější soubor ve Spojených státech, v němž působí jedni z nejlepších tanečníků na světě. Velice se těším na vzájemnou spolupráci, díky které budeme moci dále zkoumat, jak by mohla a měla vypadat budoucnost baletního umění a otevřít jej co nejširšímu publiku.“ uvedla Rojo ke svému novému angažmá.

Streamy z NDT i The Royal Ballet

NDT (foto Rahi Rezvani)

Nederlands Dans Theater si pro své online diváky připravilo další triptych. Traces left within se skládá ze dvou světových premiér – od Marca Goeckeho a Mariny Mascarell, které doplní Toss of a Dice Jiřího Kyliána.

Ke zhlédnutí bude program po tři večery od 3. do 5. února vždy od 20.15 za poplatek 15 Eur na webu souboru zde.

Londýnský The Royal Ballet pak na své platformě stream.roh.org.uk uvede 28. ledna záznam shakespearovského baletu Zimní pohádka v choreografii Christophera Wheeldona s hudbou Jobyho Talbota. Ke zhlédnutí bude za poplatek deseti liber po celý měsíc až do 27. února, v hlavních rolích se představí Edward Watson (Leontes), Lauren Cuthbertson (Hermiona), Sarah Lamb (Perdita) a Steven McRae (Florizel).

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments