Lékař hudebníků MUDr. Pavel Drbal: Snášet bolest je nebezpečné hrdinství

MUDr. Pavel Drbal v dalším článku cyklu Jak medicína pomáhá hudebníkům vysvětluje příčinu bolestí zad souvisejících s hrou na hudební nástroj a zmiňuje varovné příznaky závažnějších onemocnění. Zároveň zve na svou výkladovou přednášku 16.11.2018 v rámci Sympozia zdravotní péče o hudebníky, věnovaného hudebníkům i zpěvákům.

 

V minulém článku jsem zmínil studii věnovanou bolesti související s hrou na hudební nástroj, která proběhla na Pražské konzervatoři v letech 2009-10. Více než 60% dotazovaných konzervatoristů uvedlo, že tímto typem bolesti bývají nejčastěji postižena záda. V dalším článku se proto budu blíže věnovat těmto potížím.

Jak jsem již předeslal, cílem tohoto článku není poskytnout čtenáři kompletní výčet všech diagnóz a syndromů, které by se tématu mohly týkat. Naším cílem je seznámit hudebníky s varovnými signály možných komplikací, pomoci jim se zorientovat v základních rysech onemocnění a tím i usnadnit proces rozhodování, kdy navštívit lékaře a kdy spíše zvolit vyčkávací strategii či si pomoci zcela sám.

Příčinou specifických bolestí zad je strukturálně definovatelné onemocnění s možným postižením nervů či míchy. Mezi taková onemocnění řadíme například posuny obratlů, zúžení páteřního kanálu, výhřezy plotének, záněty aj. U nespecifických bolestí zad oproti tomu nelze identifikovat žádné anatomické či patofyziologické změny. Zdrojem obtíží bývá nejčastěji funkční nerovnováha svalových skupin. Příčinou mohou být špatné pohybové návyky, špatné držení těla, nebo i zevní vlivy, jako je například prochladnutí (na které svalstvo a další měkké tkáně reagují změnou napětí, nebo poruchou látkové přeměny). Velmi častou příčinou nespecifických bolestí zad bývá i špatný psychický stav. Takzvaný „emoční mozek“, tedy podkorové oblasti mozku náležící k limbickému systému, má mimo jiné pod kontrolou pocity úzkosti a strachu, sociální, emoční a sexuální chování, a současně zásadním způsobem ovlivňuje držení těla a motoriku.

Pro správné držení těla a souhru jednotlivých svalových skupin má zásadní význam tzv. stabilizační systému trupu, který je tvořen bránicí, pánevním dnem a břišní stěnou. Tyto tři složky pístovým mechanismem fixují břišní orgány, propojují pánev a hrudník a zpevňují páteř.  Aktivace stabilizačního systému předchází bez výjimky každý pohyb a dochází k ní i při pouhé představě pohybu. Tento fakt byl opakovaně potvrzen zobrazovacími a elektrofyziologickými metodami.

Zásadní roli v procesu stabilizace a správného držení těla hraje bránice. O důležitosti tohoto plochého svalu, který odděluje hrudní a břišní dutinu, nemá význam debatovat s pěvci a hráči na dechové nástroje. To, že bránice není jen dýchací sval, ale i nejdůležitější posturální orgán, se však mezi hudebníky hovoří bohužel velmi málo. Bez správného zapojení bránice se dobře neposadíte ke klavíru, budete mít obtíže při držení jakéhokoliv nástroje, ať už jsou to housle, kytara nebo paličky na tympán. V tomto smyslu je dobře fungující stabilizační systém trupu nejen garantem pevného zdraví páteře a celé pohybové soustavy, ale i nepostradatelnou technickou dovedností výkonných umělců a měl by být velkým tématem umělecké pedagogiky. Nedokonalosti ve stabilizačním systému trupu plíživě a často nečekaně přinášejí nejrůznější funkční omezení a mohou se brzy projevit právě bolestí zad, nebo i jiných částí těla. Dalším stádiem jsou pak specifické strukturální poruchy, které pro hudebníka můžou končit méně či více závažným narušením jeho umělecké kariéry.

Nyní bych se ale rád věnoval varovným příznakům, které souvisí se závažnějšími specifickými poruchami. Oproti 85% nespecifických bolestí zad, které mají zpravidla dobrou prognózu s potenciálem úplného uzdravení 90% pacientů do 6 týdnů, bývají specifické bolesti zad závažnější a jejich léčba je delší a komplikovanější.

Výrazná bolest vystřelující do končetin může ukazovat na jedno z nejčastějších onemocnění tohoto druhu, výhřez meziobratlové ploténky. Meziobratlová ploténka tvoří nárazník mezi dvěma obratli. Při dlouhodobém přetěžování a špatné stabilizaci páteřního segmentu může dojít k jejímu poškození, vyhřeznutí a následnému dráždění nervových kořenů. Tento stav se projevuje bolestí (často velmi krutou) vystřelující do určité oblasti končetiny. Tato bolest bývá většinou asymetrická, tj. postihuje pouze jednu končetinu. Může jí doprovázet mravenčení, nebo palčivý či elektrizující pocit, někdy iradiující až do konečků prstů. Při výhřezu meziobratlové ploténky nezřídka bolí jen končetina, aniž by pacienti měli bolesti v oblasti páteře. Tento stav může vést k mylnému předpokladu, že zdroj bolestí je lokalizován v končetině. Další progrese onemocnění může vést ke ztrátě citlivosti odpovídajících oblastí kůže na končetině, nebo až k ochrnutí svalových skupin, které jsou postiženým kořenem inervovány. Nejčastější jsou kořenové syndromy na dolních končetinách.

Také nespecifické bolesti zad někdy mívají projekci bolestí do končetin, ale dochází k nim výrazněji méně, než u výhřezu plotének, nebo jiných diagnóz projevujících se drážděním nervových struktur. Chybí zde navíc doprovodné varovné příznaky, které jsem zmínil výše. Méně závažné nespecifické bolesti jsou zpravidla vázány na určitý pohyb, polohu či změnu polohy těla. Bolesti klidové, zejména noční jsou varovným signálem závažnějšího onemocnění s možnými nevratnými následky, stejně jako jakákoliv projekce bolestí do břicha a končetin. V tomto případě by měl hudebník co nejrychleji vyhledat odbornou lékařskou pomoc.

Pokud by čtenář měl zájem o hlubší vhled do metod diagnostiky a léčby bolesti u hudebníků a zpěváků, může navštívit mou přednášku v rámci Sympozia zdravotní péče o hudebníky, které se uskuteční 16. listopadu v sále Konzervatoře Jana Deyla. Řešení bolesti související s hrou na hudební nástroj se pokusím přiblížit formou praktických ukázek, ilustračních obrázků a videí. Na sympoziu dále promluví jako host hlasová specialistka prim. MUDr. Jitka Vydrová o poruchách a léčbě zpěvního hlasu. Zbývá ještě desítka volných míst.