Lékař hudebníků MUDr. Pavel Drbal: Bolest je varování

Šéf České společnosti pro medicínu hudebníků MUDr. Pavel Drbal otevírá nový cyklus o tom, jak medicína pomáhá hudebníkům a zpěvákům.

Hra na hudební nástroj patří mezi nejnáročnější lidské činnosti. Tělo hudebníka je v plné míře součástí vytváření hudby a jeho zdravotní stav zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu výkonu.

Nejčastějším projevem funkčních i strukturálních onemocnění bývá bolest, která je také nejčastějším důvodem návštěvy lékaře a pracovní neschopnosti. U specifické skupiny hudebníků hovoříme o tzv. „bolesti související se hrou na hudební nástroj“ (anglicky playing-related pain, zkratka PRP).

Nechci čtenáře zahltit čísly, ale je statisticky prokázané, že PRP je závažný problém a zaslouží si pozornost studentů hudby, výkonných umělců, hudebních pedagogů i terapeutů. Konkrétní čísla nám lépe ozřejmí souvislosti týkající se PRP. Je navíc zřejmé, že čím více budeme mít informací o původu PRP u dospívajících, tím více budeme schopni ochránit budoucí profesionální hudebníky od nechtěných fyzických onemocnění.

V roce 2009 až 2010 proběhla na Pražské konzervatoři studie týkající se PRP pod vedením Dr. Christose Ioannou a Prof. Eckarta Altenmüllera z Institutu pro hudební fyziologii a medicínu hudebníků v německém Hannoveru. Této studie, která měla formu anonymních velmi podrobných dotazníků, se zúčastnilo 180 studentů. Níže jsou základní fakta, která díky této studii máme k dispozici.

S PRP mělo zkušenost 88,9% dotázaných. 12,6% respondentů uvedlo, že má bolesti pokaždé, když hraje! Alarmujících a pro mě překvapivých 35% studentů, kteří mají bolesti, nevyhledalo lékařskou pomoc.

Většina studentů (76.3%) uvádí, že zdrojem bolesti je především špatná technika, a/nebo špatné držení těla. Pro 26,3% studentů bylo předpokládanou příčinou PRP přílišné cvičení a pro 28,8% hraní bez dostatečného odpočinku. Statisticky také vyplynulo, že studentky byly PRP postiženy více než studenti. Příčiny lze zřejmě spatřovat anatomických odlišnostech, kterými mohou být menší svalová síla, větší laxicita kloubů a větší výskyt hypermobility u žen.

Když studenti měli bolesti, vyhledali nejprve pomoc u svých pedagogů a až na druhém místě pomoc lékařskou (další zdroje pomoci byli např. přátelé, kolegové, jiní pedagogové či internet). 35% dotázaných nevyhledalo žádnou pomoc, což nemusí být jen tím, že by problém podceňovali, ale i tím, že žádání o pomoc je často mezi hudebníky vnímáno jako tabu – velký psychologický tlak mezi hráči v orchestrech, bolest a pohybové poruchy mohou být vnímány jako znamení špatné technické vyspělosti atd. Navíc  mnoho studentů a pedagogů vnímá bolest jako nutnou a normální cenu za pokrok a zlepšení uměleckých schopností.

Jaké byly podle studentů Pražské konzervatoře nejčastější reakce jejich pedagogů: „Měl by sis občas dát volno“ (44,6%). „To není nic vážného, to se stává“ (33,1%). „Myslím, že příčinou tvých bolestí je špatná technika“ (25.7%).

S takovým postojem pedagoga lze souhlasit, ale samozřejmě ne vždy. Jak tedy rozlišit, kdy postačí odpočinek čí úvaha nad změnou techniky, a kdy je stav závažný a vyžaduje odbornou lékařskou pomoc?

Neexistuje žádné obecné vodítko. Záleží na ostatních příznacích, na intenzitě a především na lokalizaci bolesti. Nejčastěji bývají postižena záda (61%), pak následuje oblast zápěstí (43%), předloktí a páteř (36%), prsty (34%), rameno (30%), boky (27%) a krk (23%).

Podstatným vodítkem k řešení těchto potíží je nejen vyšetření postižené oblasti, ale také analýza pohybů, které postižený při hudebním výkonu vytváří (i u pěvců), tedy jakým způsobem užívá své tělo. Současná rehabilitační medicína nabízí celou škálu takových vyšetření, které velmi často napomohou předejít nejen fyzickému poškození, ale také zhoršení hudebně-technických dovedností.

V dalším článcích bych se rád věnoval uvedeným lokalizacím bolestí a specifickým funkčním i strukturálním onemocněním, která se v těchto oblastech těla mohou vyskytnout.

Vizitka

MUDr. Pavel Drbal

Po promoci na 2. lékařské fakultě University Karlovy v Praze pracoval na 2. interním oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce a dále na Rehabilitační klinice Malvazinky. V současné době pracuje jako rehabilitační lékař v ambulanci Vršovické zdravotní a.s. Od roku 2011 je lékařem pro zahraniční zájezdy České filharmonie. Jeho pacienty jsou velmi často profesionální i amatérští hudebníci.

Paralerně s lékařskou fakultou studoval hru na violu da gamba u Petra Wagnera. Své hudební vzdělání dále zdokonalil na mistrovských kurzech pod vedením Hille Perl, Marianne Müller, Michaela Brüssinga a Irene Klein. Jako sólista nebo komorní hráč vystupoval v České republice i zahraničí se soubory jako Musica Florea, Motus Harmonicus, Collegium 419 a Temperament 430.

Reklama

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na