Leo Marian Vodička: Dalibor není role, to jsem já

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Tenor byl v našich končinách prakticky vždy nedostatkovým zbožím. Tím spíš to jen málokterý z nich dokázal dotáhnout až do vídeňské Státní opery. Brněnský rodák Leo Marian Vodička ano. I kvůli tomu bezesporu platí, že tento letošní devětapadesátník je jedním z našich nejúspěšnějších tenoristů své generace.

B.Smetana: Dalibor (Glasgow)

Absolvent JAMU Leo Marian Vodička začínal zkraje sedmdesátých let v Českých Budějovicích, pak následovala Olomouc a Brno. Když ho počátkem let osmdesátých angažovali v pražském Národním, měl už za sebou celou řadu stěžejních rolí: Jeníka i Prince, Dalibora i Lacu, Cavaradossiho i Stolzinga. Právě ten jeho do značné míry univerální typ hlasu, schopný úspěšně ztvárnit jak lyrické, tak i dramatické party, jeho znělé a jisté výšky i jeho neobyčejná muzikálnost mu zajistily po dlouhá léta místo na pomyslném prvním místě mezi tenory.

Promiňte pane Vodičko, nic ve zlém, naopak: Máte toho za sebou skutečně hodně, jako snad žádný jiný tenorista vaší generace. Čeho si vy sám ve vaší kariéře ceníte nejvíc? A je naopak něco, co byste dnes udělal jinak?

Je těžké jednoznačné vyjádřit, čeho si ve své kariéře nejvíc cením. Je toho hodně. Vlastně jsou to kamínky mozaiky života se zpěvem a ve zpěvu. Rád si půjčím slova duetu Bohuše a Julie z Jakobína. „…Jen ve zpěvu, jen ve zpěvu jsme našli sladkou úlevu…“. A to doslova. Právě ve zpěvu jsem se mohl radovat i plakat. To myslím je ten největší dar, který mi mé zpívání přineslo. Vlastně, kde lze hledat kořeny zpěvu obecně? Člověk měl radost a začal si zpívat…. A s bolestí a žalem to je úplně stejné. Přiznám se, že u mne to byl častěji žal, který mi zpívání pomáhalo zdolávat. A zapomněl jsem na lásku… V citovém rozeplání je pěvec (asi nejen pěvec:-)) schopen neuvěřitelných kreací. – Takže to teď nějak shrnu: Nejvíc si cením toho daru od Boha, že jsem dostal do vínku hlas i trochu talentu a mohl ho položit na oltář k vyjádření vděku Jemu a služby těm, kteří přišli, potřebovali pomoc a byli schopni slyšet duší, ne pouze ušima.
A co bych udělal jinak? NIC. Život takový, jaký byl, byl krásný i trpký, smutný i veselý, prostě život jaký bych klidně žil znovu. Kdybych v něm cokoli chtěl změnit, už by to byl ve všech důsledcích jiný život. A nechci spekulovat, jestli lepší nebo jaký.
A přece jen jednu věc bych udělal. A měl jsem ji udělat. Poslechnout maminku, když mi moudře radila, abych si prvně vytvořil studiem „pořádné živobytí“ a byl například lékařem a zpívání měl jako třešničku na dortu. (Dávala mi neustále za příklad MUDr. Gustáva Pappa, vynikajícího slovenského tenoristu a současně neméně skvělého chirurga, kterého jsme v době mých školních let často vídali na scéně brněnské opery.) S odstupem těch čtyřiceti let na jevištích a koncertních podiích a v kontextu se svojí dnešní realitou jí dávám za pravdu… Maminky mají vždy pravdu…

B.Smetana: Dalibor (ND Praha)

Vaší životní rolí je bezesporu Smetanův Dalibor. Dokážete aspoň odhadnout, kolikrát jste ho zpíval? Jaký jste k němu měl vztah? A na kterou inscenaci a také na kterou Miladu vzpomínáte nejraději?

Pro vás jsem si dal práci a spočítal dosavadní představení Dalibora, která jsem zpíval – bylo jich 139 :-) Bilancovat mne ještě fakt nenapadlo :-)
Prvně v životě vůbec – 18.12.1975 Olomouc
Prvně v ND Praha – 19.03.1976
Dalibor pro mne nikdy nebyla jen role. Jsem to já. Asi tak, že jsme se hledali až jsme se našli. Máme spolu mnoho podobného, od původu, přes až nezdravý smysl pro čest a spravedlnost, až po vzpurného ducha, který se nepodřizuje.
Jeden z mým předků byl též lapka, byl jat a v Hradci popraven:-)

Miloval jsem Dalibora režiséra Kašlíka (1982) na scéně pana Josefa Svobody. Byla to geniálně jednoduchá režie i scéna a dávala neomezený prostor pro osobní projev. Velmi zajímavá režii byla v Glasgow od Davida Poutneyho. Mne trochu rušilo strohé hudební pojetí, svazující a bez nutného citu pro nuance naší řeči, což je jasné. Dirigentem byl Richard Armstrong, Angličan a jinak skvělý dirigent, ale Dalibor mu prostě nesedl. Ale společnou řeč jsme nakonec stejně spolu našli. Obsazení bylo jinak mezinárodní.
Mojí Miladou na Národním divadle byla pod Košlerovou taktovkou Eva Urbanová, která je mi Miladou i na nahrávce Supraphonu a léta ji se mnou zpívala ve všech možných inscenacích u nás i v Bavorsku. S ní jsem Dalibora zpíval nejvícekrát. Je to jednak vynikající pěvkyně, ale i citlivá a vnímavá partnerka na jevišti. Myslím, že nám spolu v té opeře bylo krásně.

Bylo v Daliborovi nějaké místo, kterého jste se obával?

:-) Ano bylo… Ale zklamu vás, nebylo to žádné místo pokud jde o pěveckou náročnost. V prvním jednání jsem měl „zakleté místo“ začínající textem „…. Nuž veďte mne v žaláře noc a muky…….atd…“ Melodie sestupuje tu v půltónech, tu v celých tónech, nijaký systém v tom není, je to prostě melodie mistrně vyjadřující depresi a beznaděj. Ale ty půltóny a celé tóny byly moje noční můra před každým přestavením. Každé intonační zaváhání je tam dost slyšet. Tohle místo když bylo za mnou, dvojnásob radostně jsem si vždy vychutnal pasáž „…tou cestou pílím k nebes výšinám…“

B.Smetana: Dalibor (ND Praha-s Miladou L.Macháčkové-Hrubé)
 
Byla nějaká role, kterou jste zpíval vyloženě nerad, jen proto, že jste musel?

NE. Aby se to nestalo, dal jsem v Národním divadle v Praze výpověď a odešel zpět do Brna. Neumím si přestavit, že bych se na jevišti přemáhal a do něčeho nutil. Nikdy jsem neuznával názor, že herec, potažmo pěvec, musí umět vytvořit jakoukoli roli, být jakýmsi prototypem univerzálního umělce. Ano, jistě to jde, ale výsledek si divák nezaslouží. A u pěvce je ještě další riziko. Každý máme hlasový fond daný a lámat ho do jiné „nomenklatury“ může být životní riziko. Prostě argument „Vy máte dokonalé výšky….“ jsem v té konkrétní situaci nepřijal a raději odešel. A šéf opery v Brně František Preisler mi tehdy nabídl roli Otella.
B.Smetana: Hubička (Lukáš-ND Praha-s Tomšem V.Zítka a Vendulkou D.Šounové-Broukové)
 
A je naopak nějaká role, po které jste toužil, ale nedošlo na ni?
 
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na