Letní Letná 2017: světy pohádkové i burleskní

Je konec srpna, prázdniny se pomalu loučí a to také znamená, že Prahu ovládla Letní Letná, festival nového cirkusu, pohybového divadla a dalších žánrů, které se neverbálního a pohybového divadla dotýkají. Festival trvá do 3. září a je trochu předzvěstí nové divadelní sezony v hlavním městě. Hostující soubory ze zahraničí vystupují prakticky všechny po celou dobu trvání až do posledních dní, takže diváci mají dostatek šancí se s jejich tvorbou seznámit. Pojďme se za několika vystoupeními ohlédnout.

Belgický soubor Collectif Malunés přiváží představení inspirované světem pohádkových postav. Forever, happily…, tedy něco jako Šťastně až do smrti je název této exkurze do světa hrdinů, jak je neznáme. Představení je vystavěno jako revue s živou hudbou, umělci se dokonce krátké promluvy a dialogy naučili v češtině, aby vynikl jejich smysl. Absurdní scény z pohádek, v nichž postavy jednají jinak, než jak jim sběratelé lidové tradice určili, se skládají v jakési satirické pásmo, chvílemi s prvky divadla na divadle.

V představení, kde si Červená Karkulka vodí vlka, o spící Sněhurku zápolí hned dva princové najednou, další princ loví z hrazdy Malou mořskou vílu, a v závěrečné apoteóze se všichni mění v neohrožené babičky, které jsou srdnatější než deset myslivců, se humor mísí s artistickými výkony rovnocenně. Kostýmy a rekvizity slouží k identifikaci postav, ale mají i své scénické využití. Inscenace má jistě především funkci zábavní, těší ale její prokomponovanost. Nepochybně chce být divadlem, i když mluví prostředky novocirkusové artistiky – které jsou vždy velmi lákavé, ale také na druhou stranu poskytují předem omezený repertoár prvků. Proto tolik záleží na výtvarné nebo hudební složce, aby z představení vytvořila jasný originál, což se umělcům z Collectif Malunés daří.

Hudebníci doprovázejí vystoupení hrou na elektrickou kytaru, trubku či saxofon i zpěvem šlágrů starých časů a pohádkové postavy zatím létají vzduchem. Je tu převaha vzdušné akrobacie a artisté pracují s velkou jistotou. Konec konců nejvzácnější chvíle, po nichž divák touží a pro které si tento typ divadla vůbec vybírá, jsou právě ty, kdy soustředěný výkon artisty vyvolá stejně soustředěnou odezvu u publika, pro které vytvoří kouzlo ztraceného okamžiku „tady a teď“.

Je otázkou, zda je představení skutečně vhodné pro děti, poloodhalená Karkulka a víla, stejně jako Sněhurka vysvlečená z bílých plesových šatů do černého korzetu, jsou trochu více výjevy pro dospělé, ale přímočará vyzývavost v tom není. Publikum je nenásilně vtahováno do interakce až k vrcholnému okamžiku, v němž si každý z interpretů najde mezi diváky protějšek pro objetí a políbení. Snaží se tak – jako v pravé pohádce – zanechat publiku poselství o lásce.

To kanadský Cirque Alfonse je věrný publiku dospělému. Jeho show Barbu (francouzsky Vousáč) má vstup doporučen pro mládež až od šestnácti let a umělci vědí proč. Vystoupení připomíná varieté o to více, že je situováno do dřevěného zrcadlového stanu v art deco stylu (který ostatně stál na Letní Letné už minulý rok), probouzejícího atmosféru zakouřené neřesti pařížských kabaretů devatenáctého století. Místo kankánu zde hraje řízná elektrická kytara, ale o burleskní tanec a nahotu není nouze.

Představení má trochu pozvolnější nástup, jako kdyby se účinkující a publikum lehce seznamovali, oťukávali, váhali, který výstup brát vážně a který s úsměvem. Hranice je skutečně tenká a chvíli trvá, než diváci rozeznají vážně míněný výkon od nadsázky, a také než artisté přesvědčí o svých dovednostech. Humor tohoto představení je z rodu šibeničního, koneckonců asi tušíme, odkud se vzal takzvaný „kanadský žertík“. Postupně se ukazuje, že artisté dovedou zručně žonglovat, ovládat cyr wheel, pracovat v páru a stavět lidské pyramidy i stvořit klasický kouzelnický trik. Nejpůsobivější je ženské osazenstvo – párová akrobacie připomíná kontaktní improvizaci a neméně oslní akrobatka v kruhu. K humorným prvkům patří postava kouzelníka, který zde zastupuje jinak tradiční postavu klauna, jež by se ale nehodila do šantánu: se svými průhlednými triky-netriky, vyzáblou postavou a zcela nevycvičeným morčetem (zřejmě jediné živé zvíře, které se během celého festivalu kdy na scéně objeví – neboť nový cirkus je revoluční žánr právě proto, že drezuru zvířat z principu odmítá).

Zapojení publika je… inu, trochu v onom stylu kanadských žertíků. Artisté se nerozpakují napít se z vašeho koktejlu, dobrovolník na pódiu zažívá krušné chvíle s iluzionistou a výhra v tombole také jistě překvapí. Nebudeme ji prozrazovat, aby překvapovala dál. Bezpečně ztraceni v davu si však představení užijete, i když vytváří svět, který není laskavý a pohádkový, ale spíš provokativní a útočící na hrubší lidské pudy. V tradici pouličního divadla to tak však bylo vždy, víme to již od středověku. Žertéři, žakéři a jokulátoři ze starých dob by si se svými moderními kanadskými potomky jistě rozuměli. Jedno jsme se však nedozvěděli – jsou pěstěné plnovousy ctihodných lamželezů skutečně pravé?

Hodnocení autorky recenze: 100%

Letní Letná 2017

Collectif Malunés:
Forever, happily…
Premiéra 13. července 2016 festival Zomer van Antwerpen Antverpy
(psáno z reprízy 22. 8. 2017 18:30 hod., Letenský park Praha)

www.collectifmalunes.be

Cirque Alfonse:
Barbu
Psáno z představení 22. srpna 2017 20:30 hod., Letenský park Praha

www.cirquealfonse.com

www.letniletna.cz