Letní slavnosti staré hudby uvedou novodobé premiéry zapomenutých skladeb archivů ve Versailles

Majestátní duchovní hudba z Královské kaple, komorní hudba určená pro privátní královské komnaty, ale také svěží až výstřední hudba taneční, která je s Versailles zvlášť pevně spjatá – Letní slavnosti staré hudby od 11. července do 7. srpna představí bohaté a pestré spektrum skladeb, které před třemi sty lety zněly v ikonickém sídle francouzských králů.

Mnohé z nich zazní na veřejnosti poprvé po dlouhých staletích. „Francouzské archivy a knihovny doslova přetékají nevydanými skladbami: z 500 oper složených v Paříži v 18. století se v naší době hrála zatím jen asi čtvrtina. A z velkých motet (skladby pro dva sbory a orchestr) jsou dosud nevydané dvě třetiny. Dokonce ani od známých tvůrců jako Lully, Lalande, Rameau či Grétry se ještě zdaleka nehrálo všechno. A to nemluvím o komorní hudbě, která čítá stovky partitur…,“ vysvětluje odborník na francouzskou operu 18. století a umělecký ředitel Centra barokní hudby ve Versailles Benoît Dratwicki. Právě prestižní Centrum barokní hudby ve Versailles navázalo již v loňském roce spolupráci s festivalem Letní slavnosti staré hudby a letos je sídlu francouzských králů věnován celý festivalový program.

Výsledkem této úspěšné mezinárodní spolupráce je mimo jiné i úvodní festivalový koncert s názvem Král nebes, který se uskuteční 11. července. V kostele sv. Šimona a Judy zazní v novodobé světové premiéře původní verze velkých motet pro dva sbory a velký barokní orchestr, která ředitel kůru Královské kaple ve Versailles Michel-Richard de Lalande na žádost Ludvíka XIV. skládal k bohoslužbám, jež král pravidelně navštěvoval.

Velkolepým zážitkem bude bezesporu závěrečný večer festivalu s výmluvným názvem Slavnost pro krále Slunce. 7. srpna ve Dvořákově síni Rudolfina zazní ty nejkrásnější operní árie a suity z baletů pro Ludvíka XIV. od hvězd francouzského barokního nebe J.-B. Lullyho, A. Campry a A. C. Destouchese. Jedinečnost okamžiku podtrhne i to, že rozšířený orchestr Collegium Marianum zahraje na kopie specifických smyčcových nástrojů z versailleského orchestru „Vingt-quatre Violons du roi“ (Dvacet čtyři králových houslí). Orchestr se zvláštní nástrojovou sazbou „à la française“, který ve své době neměl ve světě obdoby, zažil největší slávu za vlády Ludvíka XIV. Nástroje jako diskantové, tenorové nebo kvintové housle pak v průběhu dějin upadly v zapomnění a teprve v roce 2008 začalo právě Centrum barokní hudby ve Versailles s rekonstrukcí a pořizováním kopií ztracených nástrojů z velkého královského orchestru.

Kompletní program a vstupenky najdete na www.letnislavnosti.cz.

Hudebníci ve Versailles se tradičně dělili do tří skupin podle toho, zda působili především v Královské kapli, komnatách, či při lovu. Právě Královská komorní hudba je tématem hned několika koncertů letošního festivalu. Možnost nahlédnout do soukromých komnat panovníka a dalších členů královské rodiny nabídnou programy jako Duel da Gamba, Sólo pro krále či Salón korunní princezny.

Pomyslný souboj dvou viol da gamba v názvu koncertu belgického ansámblu Hathor Consort (Duel da Gamba, 17. 7. v Letním refektáři Strahovského kláštera) odkazuje k hráčskému umění dvou hlavních představitelů hry na tento nástroj u versailleského dvora. Marin Marais a Antoine Forqueray byli vyhlášenými virtuosy, přičemž Marais prý hrál jako „anděl“ a Forqueray zase jako „ďábel“. Program je tak hudebním pokračováním dramatu, které publikum dobře zná ze slavného filmu Všechna jitra světa, v dalších generacích dvorských gambových virtuosů.

Hned tři generace geniálních královských cembalistů představuje program s titulem Sólo pro krále (20. 7. v Tereziánském sále Břevnovského kláštera). Právě cembalo získalo v druhé polovině 17. století u dvora zcela prestižní postavení a nakonec nahradilo i původní „královský nástroj“ období renesance, tedy loutnu. Skladby vycházející z taneční hudby jsou nesmírně propracované a zároveň svěží, výstřední i virtuózní. A přesně taková je hra protagonisty večera, světoznámého francouzského cembalisty Jeana Rondeaua, který je mimo jiné laureátem minulého cembalového klání Pražského jara.

Korunní princezna Marie Josefa Saská je známá především jako matka hned tří francouzských králů, Ludvíka XVI., Ludvíka XVIII. a Karla X., ale proslula také díky své zálibě v hudbě a koncertech, které ve Versailles pravidelně pořádala. Návštěvu jednoho z princezniných „hudebních salónů“ slibuje vystoupení skvělé italské sopranistky Raffaelly Milanesi. Ta se na večeru s názvem Salón korunní princezny představí ve spolupráci s Ensemble Odyssee z Nizozemí a společně uvedou barokní vokální i instrumentální skvosty, v několika případech v české novodobé premiéře.

Dramaturgie dále nabídne například španělské a baskické taneční rytmy v podání temperamentního Euskal Barrokensemble z Baskicka tak, jak mohly znít v 17. století ve Versailles, nebo skladby pařížských autorů ovlivněných G. Ph. Telemannem, jenž byl velkým hudebním „frankofilem“, v provedení sólistů Hofkapelle München.