„Nesmírně nás těší, že se trendy prodeje vstupenek vrátily na před-covidovou úroveň a jsme svědky vyprodaných sálů. Přičítáme to skutečnosti, že diváci jsou schopni ocenit opravdovou kvalitu a po dvou letech opět touží po mimořádných koncertních počinech, které uslyší jen na Pražském jaru,“ říká ředitel festivalu Pavel Trojan.
Tradičně týden před zahájením festivalu začala interpretační soutěž Pražské jaro s hvězdně obsazenými mezinárodními porotami. Vítězem trombonové kategorie se stal Portugalec Gonçalo Nova, historickým prvním vítězem v kategorii viola je Sào Soulez Larivière z Francie. Příští rok vyzve soutěž mladé houslisty a hornisty.
O mimořádné otevření festivalu se postaral Orchestr Velšské národní opery se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Jejich Má vlast byla podle kritiky „imaginativní, lyrická a roztančená, vyprecizovaná do ryze hudebních obrazů, které jako by doprovázely tušenou a možnou operní vizualizaci.“ Kromě Tomáše Hanuse představil svou spolupráci se „svým“ zahraničním orchestrem, Essenskými filharmoniky, i dirigent Tomáš Netopil.
Rezidenční umělec festivalu Antoine Tamestit, který byl rovněž předsedou poroty violové soutěže, se představil na čtyřech různých koncerty v Rudolfinu a Anežském klášteře. Vystoupil po boku ostatních porotců, ale také jako sólový hráč na koncertech s klavíristou Cédricem Tiberghienem a houslistkou Isabelle Faust. Jedním z vrcholů festivalu byla nepochybně jeho spolupráce s dirigentem Klausem Mäkeläm a Českou filharmonií. Mladý finský umělec, designovaný šéfdirigent amsterdamského Royal Concertgebouw Orchestra, zanechal v Praze svým provedením Schnittkeho Violového koncertu a Mahlerovou Symfonií č. 1 obrovský dojem jak u nadšeného publika, tak samotného orchestru.
Očekávání vrchovatě naplnil i Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks s britským dirigentem Danielem Hardingem, kteří se představili se Symfonií č. 7 Gustava Mahlera 115 let od její světové premiéry v Praze.
Nezapomenutelné zážitky připravili pěvkyně Magdalena Kožená s klavíristkou Mitsuko Uchidou, klavíristé Víkingur Ólafsson a Igor Levit nebo cembalista Jean Rondeau. Svědky světové premiéry skladby Eduarda Resatsche nazvané V plamenech jsme byli na koncertě PKF – Prague Philharmonia s ukrajinskou dirigentkou Oksanou Lyniv. O nadšení v Rudolfinu se postarala i o něco mladší dirigentka, Alena Hron, které patřil Debut Pražského jara.
Starou hudbu reprezentovaly v Česku debutující ansámbl Les Talens Lyriques s dirigentem Christophem Roussetem s novodobou premiérou hudby Royerova jednoaktového baletu Almasis. Dílo českého rodáka, barokního velikána Františka Ignáce Tůmy představil Czech Ensemble Baroque s kontratenoristou Andreasem Schollem.
Druhý víkend soudobé hudby Prague Offspring s rezidenčním ansámblem Klangforum Wien nabídl vedle hudby rezidenčního skladatele Georga Friedricha Haase také nová díla šestice českých skladatelů: Jany Vöröšové, Michaely Pálka Plachké, Matouše Hejla, Františka Chaloupky, Pavla Šabackého a Šimona Vosečka. Na základě přehrávky nových děl trojice studentů HAMU a JAMU vybralo Klangforum Wien a Pražské jaro skladatele Mateje Slobodu, aby napsal novou skladbu pro příští ročník Prague Offspring. Hudbu 20. a 21. století sebou přinesla také legenda americké hudby, skladatel a dirigent John Adams. I on, překvapivě, vystoupil v Praze vůbec poprvé.
Spolupráce s Národním divadlem přinesla festivalovou premiéru opery Armida Antonína Dvořáka v hudebním nastudování Roberta Jindry a v režii Jiřího Heřmana.
V rámci koncertního matiné zazářila mladá altistka Bella Adamová. Ti nejmladší umělci se stali předskokany zahajovacího koncertu, a to pod širým nebem v pražském parku Kampa, ve spolupráci s iniciativou ZUŠ Open. Na koncertě v kostele sv. Šimona a Judy nazvaném Salon ZUŠ zas dostali příležitost představit se stipendisté akademie MenArt.
Již 78. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bude dnes završen závěrečným koncertem s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a dirigentem Christophem Eschenbachem. Na programu budou mistrovské Atmosphères Gÿorgyho Ligetiho, Píseň osudu Johannese Brahmse a večer vyvrcholí Symfonií č. 9 „ S Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena.
