Liberec: Panna orleánská žije!

  1. 1
  2. 2

Je-li Johanka v nadčasově prosté přiléhavé kytlici, jak obléci její okolí? Kam tyto postavy patří? Otec, ženich, král, chór, jehož postavení ve společnosti se proměňuje? Šedavé přepásané hábity žen, pod nimi uniformní černé přiléhavé šaty, patinované vojenské kabáty v zastoupení rytířského brnění, jednoduché toalety královské družiny. Pánové v dobře padnoucích oblecích, v královské družině patřičně se lesknoucích drahou látkou. Společnost je zřetelně hierarchizovaná. Má tolik společného s tím, v čem žijeme. Stejné otázky, podobné zážitky, osudové události, sebezpytování a náš vlastní pohled na sebe sama. Režisérka Linda Keprtová přičlenila ke jménu opery podtitul nebo motto: „Rozhodnout se znamená stát se svobodným.“

Každá z postav v Johančině okolí je neobyčejně přesvědčivá (otec, ženich, slabošský král, jeho milující Agnes, rytíř Dunois, který jako jediný nepodlehne okamžitému odklonu okolí od „zázračné panny“, Janin rytíř Lionel). K tomu skvěle zpívající a hrající sbor (přesně synchronizovaný akčně s hudbou a s děním jako součást celé té sebezpytné fresky). Vzácně kompaktní jazyk inscenace je obohacený zcela neobvyklým dramatickým vývojem kostýmní složky v souladu s jevištními akcemi. Inscenátoři hledali nevšední tvar inscenace v základech samotného díla, v jeho hlubině bezpečnosti. Takový inscenační přístup považuji za nezbytný.

A hudební nastudování Martina Doubravského? Dirigent je dokáže dokonale propojit s inscenačním výkladem opery jako nezbytnou součást inscenační promluvy k divákům. Jeho hudební pojetí je dravé, energické, fascinující. Je bezpečným základem temporytmu všeho divadelního dění a v každém představení vždy znovu vstává z popela, aby elektrizovalo zúčastněné. Divadelnost, dramatičnost, jímavost, sugestivita romantické hudby, která by v méně výrazné podobě mohla obecenstvo spíše ukolébávat. Dirigentova taktovka animuje postavy na jevišti a v hledišti, je ústřední silou, která dělá operu operou.

Dlouho jsem nezažila večer, který by mne tolik vtáhl do svého tématu a učinil mne součástí divadelního dění. Nesmírně obdivuji hlubokou, až filozofickou prostotu a čistotu inscenace, která ani na okamžik nesklouzne k levnému efektu a ponechává si úžasné společné soustředění všech zúčastněných. Skutečně současná operní inscenace, která prošla superobtížnou, avšak nezbytnou cestou společného hledání pravdy životní a divadelní. Děkuji za krásný večer.

Hodnocení autorky recenze: 100%

 

Petr Iljič Čajkovskij:
Panna orleánská
(Orleanskaya deva)
Hudební nastudování: Maxim Biriucov, Tatiana Dribas
Dirigent: Martin Doubravský
Režie: Linda Keprtová
Scéna: Michal Syrový
Kostýmy: Tomáš Kypta
Sbormistři: Miriam Němcová, Jan Bubák
Dramaturgie: Lenka Chválová
Orchestr a sbor DFXŠ
Premiéry 22. a 30. září 2017 Šaldovo divadlo Liberec
(psáno z druhé premiéry 30. 9. 2017)

Johanka z Arku – Alžběta Vomáčková
Král Karel VII. – Dušan Růžička
Agnes Sorel – Věra Poláchová
Lionel – Csaba Kotlár
Thibaut z Arku – Jaroslav Patočka
Dunois – Jiří Rajniš st. (alt. Andrij Shkurhan)
Kardinál – Pavel Vančura
Raimond – Sergey Kostov
Bertrand – Anatolij Orel
Válečník – Andrej Styrkul (alt. Hynek Grania)
Loire – Hynek Grania (alt. Andrej Styrkul)
Andělský hlas – Radka Černíková (alt. Karolína Grebeníčková)

www.saldovo-divadlo.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Čajkovskij: Panna orleánská (DFXŠ Liberec 2017)

[yasr_visitor_votes postid="269654" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments