Lipsko, město hudby a rodiště Richarda Wagnera

  1. 1
  2. 2
Lipsko a hudba: To je zkrátka nekonečný milostný příběh. Žilo a pracovalo zde mnoho skladatelů jako Johann Sebastian Bach, Felix Mendelssohn Bartholdy, Clara a Robert Schumannovi a samozřejmě také Richard Wagner. Orchestr Gewandhausu a Lipská opera jsou známé po celém světě a mimořádnou pozornost vzbuzují i mezinárodní festivaly, například Bachfest a Wagnerovy slavnosti.
Budova lipské opery (foto © PK Fotografie)

Na někdejších působištích hudebních skladatelů ožívá minulost. Zaposlouchat se do ní a prožít ji můžete na „Lipské hudební stezce“ („Leipziger Notenspur“), která vás provede městem. Tato okružní trasa je dlouhá 5 kilometrů, propojuje nejdůležitější historická místa v centru města a návštěvníkům tak zprostředkovává všechny důležité informace o skladatelích a jejich životě v Lipsku. Hudbu je třeba slyšet, a proto je pro návštěvníky připravena aplikace, která je prostřednictvím zvukových nahrávek a vybraných hudebních skladeb provede po jednotlivých stanovištích. Přitom samozřejmě není možné minout Lipskou operu.

Lipská opera – dům tradic uprostřed Evropy
Díky založení Lipské opery v roce 1693 může být město hrdé více než 300 let na souvislou operní tradici a hlásit se tak ke třetí nejstarší měšťanské operní budově v Evropě. Téměř polovinu z těchto tří staletí provází Lipskou operu jako její stálý hudební společník světově proslulý orchestr Gewandhausu (v současné době je toto hudební těleso na čtvrtém místě v mezinárodním žebříčku). Rovněž operní sbor si během své více než dvousetleté existence získal už mnoho příznivců. Klasický divadelní repertoár s operou, baletem a hudební komedií splňuje nejvyšší hudební standardy na všech úrovních. Od svého nástupu do funkce intendanta a generálního hudebního ředitele nastudoval Ulf Schirmer četná díla Richarda Wagnera a Richarda Strausse. Orchestr Gewandhausu je díky svému klasicky romantickému charakteru pro tento repertoár ideálním partnerem, takže ročně přiláká do Lipska tisíce návštěvníků z celého světa, kteří si přijíždějí naživo poslechnout díla obou Richardů.

Notenspur Leipzig (foto © PK Fotografie)

Richard Wagner – významný syn města
Richard Wagner, nejvlivnější skladatel vrcholného romantismu, se narodil jako poslední z devíti dětí 22. května 1813 v Lipsku v domě U červeného a bílého lva („Haus zum Roten und Weißen Löwen“). Od června 1830 navštěvoval Tomášskou školu, kterou však opustil bez maturity. U Christiana Gottlieba Müllera, člena orchestru Gewandhausu, získal mladý umělec tajně své první hudební vzdělání v oblasti harmonie. Aby se mohl zcela věnovat studentskému životu a hudbě, zapsal se Wagner v únoru 1831 do lipské univerzitní matriky jako „studiosus musicae“. Brzy nato se stal žákem kantora Tomášského sboru Christiana Theodora Weinliga, který jeho hudební nadání rozpoznal a podporoval. Wagner vzdal později Weinligovi poctu, když mu věnoval svůj Opus I (Klavírní sonáta B dur). V Gewandhausu se Wagner seznámil s devíti symfoniemi Ludwiga van Beethovena, které ho inspirovaly k napsání jeho vlastní symfonie. Bylo mu pouhých 17 let, když o Vánocích roku 1830 v Divadle komedie poprvé veřejně zazněla jeho hudba, Předehra B dur.

Vztah Richarda Wagnera k jeho rodnému městu však nebyl vždy zcela bez poskvrnky. Velmi brzy tento sebevědomý skladatel pocítil, že prorokovi se ve vlastní zemi příliš uznání nedostává. Čtenáři se jistě vybaví vzpomínka na Mozarta a Salcburk. To, že vedení Lipského divadla odmítlo uvést Wagnerovu prvotinu Die Feen (Víly), mu velký syn města dlouho nemohl zapomenout. Když pak o několik desetiletí později propukla naprostá wagnerovská hysterie, nevyhnul se jí ani operní dům v Lipsku a hned první po Bayreuthu uvedl v roce 1878 Prsten Nibelungův. Wagner na dálku pečlivě pozoroval přípravy a dokonce vyslal i vyzvědače. V blahopřejném telegramu, který pak do Lipska poslal, lze mezi řádky vycítit i nádech jisté ironie: „Sláva Lipsku, mému rodnému městu, jehož divadlo má tak odvážné ředitelství“.

Vedle Vídně bylo Lipsko jedním z hudebních center Evropy. Není tedy nikterak překvapující, že mladý Gustav Mahler byl v 80. letech 19. století angažován v Lipsku jako kapelník a dirigoval zde mimo jiné díla jako Siegfried, Lohengrin a Tannhäuser. Od 20. let 20. století utvářel osud Lipské opery dirigent Gustav Brecher. U příležitosti 50. výročí úmrtí Richarda Wagnera přišel poprvé s myšlenkou uvést v Lipsku všechna jeho díla. Jeho plán však zmařili nacisté, kteří jej kvůli židovskému původu vyhnali z města. Potom však jeho myšlenku využili pro svou vlastní propagandu a u příležitosti skladatelových 125. narozenin v roce 1938 uspořádali velký Wagnerův festival zcela v duchu nacionálně-socialistické ideologie. Po druhé světové válce byla budova Lipské opery – jediná divadelní novostavba v NDR – slavnostně otevřena uvedením Mistrů pěvců norimberských v inscenaci režiséra Joachima Herze. Za historickou lze považovat i jeho inscenaci “Ringu” v 70. letech 20. století. Herz umístil mýtickou tetralogii do doby vzniku tohoto operního díla, a to ještě předtím, než tak učinil Patrice Chéreau ve své inscenaci zvané Prsten století.

Lipsko (Skyline Leipzig © PK Fotografie)
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na