Loutnař Jiří Čepelák: Práce je pro mne stále opravdové dobrodružství

  1. 1
  2. 2
  3. 3
O způsobu práce starých loutnařů, o výběru dřeva pro výrobu nástrojů, o sbírání inspirace v evropských muzeích, i o tom, v jakých výjevech se v renesanci objevovala loutna, mi ve své dílně vyprávěl loutnař Jiří Čepelák.

Jiří Čepelák (foto Eva Nachmilnerová)

Při návštěvě u nástrojaře se nelze nezeptat: kde získáváte dřevo a jaký druh máte pro výrobu louten osobně nejraději?
Pro smrk na rezonanční desky jezdíme s kolegou do italských Alp. Původně jsme zkoušeli smrk od nás ze Šumavy, ale ten italský je podstatně lepší. Kvalita rezonančního dřeva je dána nejen nadmořskou výškou, ale i růstovými podmínkami, klimatem, podložím a podobně. Záleží prostě na mnoha okolnostech, aby takové dřevo narostlo dobře. Stromy jsou živé organismy se vším všudy. Někdy stačí, když v blízkosti takového stromu pokácíte jiný strom, a nově rostoucí dřevo změní strukturu, jak se mu změnily světelné podmínky. Strom třeba reaguje na fáze měsíce, což byla v minulosti znalost běžně využívaná při těžbě zpracování dřeva. Vhodně pokácené a ošetřené dřevo bylo například odolné k poškození dřevokazným hmyzem a mnohem méně při sesychání pracovalo.

U louten se nejčastěji řeší dřevo na korpus a pro mnoho loutnistů je to oblíbené téma. V období takzvaného zlatého věku loutny byl nejžádanějším dřevem tis. Tisové dřevo je krásné a velmi pružné a pevné. Navíc je jedovaté, proto odolává času mnohem lépe než ostatní evropská dřeva. Dobré tisové dřevo je ale dnes již prakticky nedostupné. Důvodem byla jeho vynikající pružnost – vlastnost nutná pro výrobu luků. Proto byl tis již od pozdního středověku systematicky vytěžován v celé Evropě, dnes bychom řekli jako strategická surovina, hlavně pro anglický trh. Obchod s ním byl regulován mnoha celními předpisy a embargy. Pro loutnaře tak zbývalo stále méně dřeva a museli proto využívat stále tenčí kmeny pro výrobu pásků, proto také byly po roce cca 1560 korpusy louten stále častěji sestavovány z mnoha úzkých pásků tisu.

Nevýhodou tisu je jeho velmi pomalý růst, původní přirozené tisové porosty se po vytěžení nestačily obnovovat a v lesním hospodářství se s tisem ani nepočítalo. Navíc kvůli jeho jedovatosti byly zbylé stromy odstraňovány i z pastvin, takže tis z evropských lesů téměř úplně vymizel. To je ostatně vidět i na tehdejší produkci louten. Po roce cca. 1650 již neznáme loutnu z tisu, loutnaři přešli na javor, typické dřevo houslí. V té době už loutna byla na ústupu a loutnaři proto stále více stavěli nástroje smyčcové. Ale jinak se v minulosti na mušle louten zkoušelo prakticky všechno, od tvrdých evropských dřevin, přes dřeviny exotické, slonovinu, dokonce bambus. Z 18. století máme zprávy i o loutnách s korpusem ze stříbra a zlata, ale, jak píše autor, měly zvuk jak staré pánve.

Sám za sebe mohu říci, že vliv dřeva korpusu na zvuk nástroje je hodně přeceňován. Nebo spíš bych řekl, že jsou dřeviny vhodné a méně vhodné pro výrobu korpusu. Obecně dnes panuje představa, že dražší a vzácnější dřevo rovná se lepší zvuk, ale takhle fyzika nefunguje. Již v 17. století píše Tomas Mace ve své knize, že eben a slonovina jsou nejlepší pro oko, ale nejhorší pro ucho.

Dílna Jiřího Čepeláka (foto Eva Nachmilnerová)

Já osobně dávám přednost dřevu javoru a švestky, případně jabloně, mám s nimi ty nejlepší zkušenosti. Tisové dřevo v „loutnové kvalitě“ je v současnosti již nedostupné. Na korpus je potřeba dřevo tisu rostlého v lese, z parkových stromů a keřů se dobrá loutna udělat nedá. Takový tisový strom má ovšem dnes mnohem větší cenu, než by měly nástroje z jeho dřeva postavené…

Musíme si také uvědomit, že loutna byla v období raného novověku považována za luxusní zboží a symbol společenského statusu. Proto byla často vyráběna z exotických dřev a zdobena intarsiemi. Existovala ale i běžná produkce jednodušších nástrojů. Luxusní nástroje byly nicméně opatrovány mnohem více, zatímco běžné nástroje byly později, když byla loutna vytlačena klávesovými nástroji nebo kytarou, většinou zničeny. Naše představa o typické loutně je tak zkreslená, protože tato běžná produkce je ve sbírkách muzeí v menšině.

Je to tak, že ty „spotřební“ nástroje časem prostě nevydržely, nebo je nástrojáři přestavěli, aby zvukově více vyhovovaly dobové estetice?
Loutny byly v minulosti často přestavovány a upravovány, někdy dost radikálně, jak se proměňovala loutnová hudba, přibývalo strun a proměňovalo se ladění. Některé nástroje mají za sebou třeba i pět přestaveb, tou poslední může být i úprava na šestistrunnou kytaru nebo, což je ještě horší, úprava pro čistě sběratelské účely. Loutna je navíc nástrojem poměrně křehkým, síla korpusu a desky se někdy pohybuje kolem jednoho milimetru!

Když se na loutny kolem roku 1800 definitivně přestalo hrát, nemusely být nutně hned zničeny. Ale když se odložily někde na půdu a podobně, změny vlhkosti vykonaly své. Takto poškozený nástroj se nevyplatilo opravovat, a tak se prostě vyhodil. Z původní produkce se nám dodnes zachoval jen nepatrný počet, kolem 800 nástrojů na celém světě. Dochované nástroje z období 16. století v jakž takž původním stavu bychom mohli spočítat na prstech. Z dobových dokumentů a inventářů, které se nám dochovaly, však víme o loutnách v počtu mnoha tisíců kusů.

Zhruba z jaké doby je nejstarší známý dochovaný nástroj?
Ty nejstarší nástroje jsou kolem let 1520, 1530, z téhle doby, ale jsou to jen fragmenty, většinou korpusy. A i u nich se vedou spory, jestli jsou původní. Protože loutny od slavných loutnařů se falšovaly už v 17. století.

Na stole máte právě rozpracovanou loutnovou mušli s takovým dvojbarevným páskováním

Dílna Jiřího Čepeláka (foto Eva Nachmilnerová)

To je zrovna švestka, říká se tomu stínovaná. Rozhraní mezi světlým bělovým a tmavým jádrovým dřevem prochází středem každého pásku. Stejný efekt poskytoval právě tis, takové loutny byly velmi oblíbené. Je to ale spíš jen exhibice, zvuk to v zásadě neovlivňuje. Je pochopitelně těžké najít kmeny, ze kterých se takové pásky dají vyřezat, musí být co nejrovnější a bez kazů. Taková švestka ale obvykle na zahrádce nevyroste.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


5 2 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments