Lukáš Klánský: Interpret je architektem hudebního díla

  1. 1
  2. 2
Koncertní série Hvězdy komorní hudby s podtitulem Láska v hudbě nabídne v nové sezóně koncerty, na nichž se představí výjimeční čeští i zahraniční umělci. Spojovacím článkem všech koncertů bude klavírní virtuos a dirigent Lukáš Klánský.
Lukáš Klánský (zdroj livecity.cz)

Jste čerstvý třicátník, nicméně máte už za sebou úctyhodnou profesní kariéru, a množství ocenění domácích i zahraničních. Našel jste si při své zaneprázdněnosti čas k bilancování?
I když můj věk ještě k velkému bilancování není, musím přiznat, že k velkému pobavení mé manželky jsem určitou potřebu shrnutí dosavadního vývoje a vytyčení dalších cílů pocítil. Je to myslím dáno i tím, že mé aktivity jsou poměrně široké: věnuji se sólovému hraní, komorní muzice, zároveň diriguju, a poměrně dost intenzivně se věnuju i pedagogice, která mě obrovsky baví. Takže, tento široký rozptyl mých činností mě donutil zapřemýšlet nad tím, co jsem dosáhl a jakým způsobem směřovat svoji energii nadále.  Úplně jednoznačné odpovědi se mi nedostává, ale věřím, že během toho roku, kdy je mi čerstvě třicet, najdu přesnější odpověď.

Na co konkrétně se zaměřujete právě teď?
Má krátkodobá koncentrace teď směřuje k dokončení disertační práce na HAMU. Tématem je Jan Václav Hugo Voříšek, český skladatel pozdního klasicismu, a jeho klavírní dílo. Je to téma, které mě zaujalo a myslím, že by mohlo být i přínosné. Další důležitá věc, která se týká mého hraní, je pozice rezidenčního umělce na festival Hvězdy komorní hudby. Budu vystupovat na všech koncertech s různými dalšími kolegy od nás i ze světa. Podtitul festivalu zní Láska v hudbě, takže jsme vybírali dramaturgii tak, aby si každá romantická duše přišla na své. A co se týče mimoprofesních aktivit, momentálně dostavujeme dům, a tak hned po rozhovoru půjdu vyzvednout novou lednici.

Vaše odpověď naznačila opravdu velkou šíří zájmů. Pojďme se nejprve zaměřit na koncertní cyklus Hvězdy komorní hudby. Jak vzniká program? Máte při výběru repertoáru a interpretů hlavní slovo?
Co se týče výběru, neřekl bych, že mám hlavní slovo, ale je to nějaký konsenzus s uměleckým ředitelem festivalu Daliborem Zurinkem, s kterým jsme léta kamarádi, takže dohoda je velice příjemná. Co se týče programu jednotlivých koncertů, do diskuse přibíráme aktéry toho daného večera, aby sami navrhli, co chtějí hrát nebo zpívat, aby je to bavilo. Protože právě to se pak pozná na atmosféře koncertu.

Kolik těch koncertů bude celkem?
Budou to čtyři programy. Zatím víme, že první koncert se bude opakovat dva dny po sobě, a je možné, že se bude opakovat i některý z dalších.

Na prvním, říjnovém koncertě, budete hrát společně s izraelským violoncellistou Oferem Canettim.  Jak jste na něj přišli?
Ofer je sólistou Stuttgartského komorního orchestru, vynikající muzikant, inteligentní člověk. Už jsme spolu letos vystupovali na festivalu v Belgii. Seznámil nás Dalibor Zurinek, který se s ním zná z jeho působení v Salzburgu. Od počátku tvrdil, že si určitě budeme umělecky rozumět, a tak nás dal dohromady. Byl to od něj vynikající nápad, protože Ofer je jako umělec i člověk nesmírně inspirativní. Strašně moc se mi líbí jeho přístup k partituře, k notám. Má hluboké znalosti, co se týče dějin a teorie hudby, a umí je krásně přetlumočit do té praktické podoby.  Jeho znalosti perfektně slouží k tomu, aby ta hudba mluvila. Takže se moc těším na práci s programem, který budeme hrát v Praze. V Belgii jsme hráli spíše moderní repertoár, Bartóka a soudobou izraelskou hudbu, což bylo velice zajímavé, takže teď jsem zvědav, jak společně rozklíčujeme díla Beethovena, Mendelssohna a Rachmaninova, kteří jsou přece jen tradičněji zaběhnutí.

Lukáš Klánský a Ofer Canetti (zdroj livecity.cz)

Koncerty budou rozloženy po celé sezóně, vlastně až do léta příštího roku. Můžete už dnes prozradit interprety dalších koncertů?
Myslím, že stoprocentně můžu prozradit druhý koncert, který se bude konat v únoru ve Smetanově síni Obecního domu. Tam se představím společně s vynikající mezzosopranistkou Štěpánkou Pučálkovou, která působí v Drážďanské opeře. Bude s námi vystupovat také komorní symfonický orchestr, a já se představím v dvojroli klavíristy a dirigenta. V první půlce zahraju Mozartův koncert D moll, který budu dirigovat od klavíru. To je mimochodem disciplína, které se málokdo věnuje, ale já se o to snažím, a mám z loňského roku soutěžní úspěch, druhou cenu ze soutěže v německém Meiningenu. V druhé polovině koncertu odstěhujeme klavír z podia a budu pouze jako dirigent doprovázet Štěpánku Pučálkovou a jejího hosta. Co se týče dalších dvou koncertů na jaře a v létě příštího roku, mohu jen naznačit. V jednom z nich budu vystupovat se souborem, s nímž pracuju naprosto pravidelně. Takže ti, kdo pravidelně sledují mou práci, asi tuší… A poslední program bude – řekněme -překvapivý.

Co považujete za nejdůležitější, aby hudba oslovila nejen vás jako umělce, ale i posluchače? Někdo si může myslet, že stačí jen technická dokonalost…
Technická dokonalost sama o sobě může být jenom cirkus. Jsou i někteří slavní světoví interpreti, kteří oslňují technikou, a díky tomu dosáhnou obrovské kariéry. Ale pro mě je to – byť třeba špičkový a světový – cirkus. Ale já bych chtěl, aby se z toho stalo divadlo. Pak je jedno, jestli o tom hrajeme, zpíváme, nebo hrajeme na nástroj, důležité je předat nějaké niterné sdělení. Bez něj jde jen o prázdnou exhibici.

Znamená to tedy, vložit do interpretace srdce?
Samozřejmě, jde o nějaký správný poměr toho srdce a zároveň racia. Někteří interpreti tíhnou k „pudovkinové“ intepretaci, ale ta sama o sobě taky stoprocentně nefunguje, Protože interpret je nějakým způsobem architektem toho díla. Cit pro umění může udělat hodně, ale přesto si myslím, že je třeba mít smysl i pro racionální složku, bez které to taky nefunguje.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na