Má vlast na Pražském jaru s Václavem Luksem: po čtvrtstoletí v autentickém zvuku

  1. 1
  2. 2
Hudební temperament a emocionalita, jíž se vyznačují všechny počiny Václava Lukse, i pokora vůči dílu a autorovi – to byly atributy intepretace Smetanovy Mé vlasti na letošním zahajovacím koncertě festivalu Pražské jaro.

Pražské jaro 2021 – Zahajovací koncert, Má vlast: Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)
Pražské jaro 2021 – Zahajovací koncert, Má vlast: Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)

Orchestr dobových nástrojů v mezinárodním projektovém obsazení nabídl bohatou zvukovou paletu pastelových barev, s nimiž dirigent maloval v drobnokresbě i velkých celcích – většinou s velkým estetickým účinkem. Po 25 letech od dobově kontroverzního zahájení festivalu s Rogerem Norrigtonem a London Classical Players, širokému publiku Václav Luks ukázal, že česká scéna odborníků na autentickou interpretaci dosahuje světové úrovně a že světy „staré“ a „klasické“ hudby se mohou prolínat a obohacovat.

Poté, co musel svoje účinkování odříci kvůli protiepidemickým opatřením tehdy platným v Německu Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin s dirigentem Vladimirem Jurowskim, rozhodlo se vedení Pražského jara zhruba dva měsíce před konáním zahajovacího koncertu oslovit Václava Lukse a jeho Collegium 1704. Byla to volba částečně překvapivá, a to z uměleckých i organizačních důvodů. „Jistější“ by patrně bylo oslovit některý z předních tuzemských orchestrů a dirigentů. Luks jako specialista především na hudbu baroka a klasicismu se doposud v oblasti romantické hudby druhé poloviny 19. století zřetelně neprofiloval, na rozdíl od jiné vynikající osobnosti tuzemské scény Marka Štryncla (viz zejména jeho projekt kompletu Dvořákových symfonií). Ani Luks se ale v posledních letech nevyhýbá hudbě 19. století jako takové, například v rámci několikaleté spolupráce s festivalem Chopin a jeho Evropa ve Varšavě. Vzpomenout lze též jeho provedení Beethovenovy Missy solemnis na Dvořákově Praze loni na podzim. Jako dirigent vykračuje nyní též mimo scénu souborů staré hudby a autentické interpretace (Orchestre National de France).

Pražské jaro 2021 – Zahajovací koncert, Má vlast: Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)
Pražské jaro 2021 – Zahajovací koncert, Má vlast: Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)

Oslovení Václava Lukse lze však chápat i trochu jinak než jen ve striktně uměleckých souvislostech. Luks patří v posledním roce k nejaktivnějším osobnostem na poli vážné a staré hudby. Jeho Collegium neutlumilo zcela aktivity loni na jaře a na podzim, ani během zimních měsíců. V rámci projektu Universo 1704 zprostředkovává formou hudebních videí hudbu svému publiku a udržuje tak kontinuitu umělecké činnosti souboru. Navíc jako reprezentant neformální skupiny Sdružení umělců klasiky se Luks stal jedním z mluvčích zejména nezávislých, institucionálně nezaštítěných hudebníků při jednáních s Ministerstvem kultury. V tomto směru je symbolické, že cti zahájit letošní Pražské jaroMou vlastí se dostalo právě jemu.     

Pražské jaro 2021 – Zahajovací koncert, Má vlast: Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)
Pražské jaro 2021 – Zahajovací koncert, Má vlast: Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)

Angažování tělesa tohoto druhu k takto specifickému velkému projektu, který se neobejde bez účasti řady zahraničních hostů (hráčů na historické nástroje, zejména dechové), skýtalo i reálné riziko organizačních problémů spojených s omezením cestování. Vedení Collegia 1704 však ukázalo nejen uměleckou odvahu, ale též velkou produkční kapacitu. Podařilo se mu tak do Prahy sezvat i hudebníky, kteří účinkují v takových orchestrech jako Akademie für Alte Musik Berlin (koncertní mistryně Elfa Rún Kristinsdóttir), Orchestre Revolutionnaire et romantique či Orchestre des Champs-Elysées a spolupracují s dirigenty jako Sir John Eliot Gardiner nebo Philippe Herreweghe. Mezi účinkujícími se dále vedle domácích „kmenových“ hráčů Collegia 1704 a dalších českých souborů zaměřených na starou hudbu a autentickou interpretaci objevilo například i několik členů České filharmonie. (Pořadatelům lze v tomto směru vytknout, že se tištěném programu neobjevilo jmenovité obsazení, to nebylo ani v televizních titulcích přenosu.)

Pražské jaro 2021 – Zahajovací koncert, Má vlast: Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)
Pražské jaro 2021 – Zahajovací koncert, Má vlast: Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)

Kromě volby účinkujících a skutečnosti, že zahájení Pražského jara je vždy slavnostní a ostře sledovanou událostí, byl koncert mimořádný i tím, že šlo po dlouhé době o teprve druhou velkou „vnitřní“ akci z oblasti klasické hudby, na kterou měli přístup diváci. V rámci pilotního projektu iniciovaného Ministerstvem kultury ČR se tak na koncert s negativním PCR testem mohly dostavit přibližně tři stovky lidí, mezi nimiž byl i ministr kultury Lubomír Zaorálek, ministryně financí Alena Schillerová, pražský primátor Zdeněk Hřib a další osobnosti veřejného života. Pražská jaro nyní počítá s účastí živého publika ještě na repríze zahajovacího koncertu, debutovém večeru Pražského jara 26. května a na závěrečném koncertě. Lze nicméně doufat, že účast diváků, byť za celkem striktních omezujících podmínek, se stane po 24. květnu již standardem.

Pražské jaro 2021 – Zahajovací koncert, Má vlast: Lubomír Zaorálek (foto Petra Hajská)
Pražské jaro 2021 – Zahajovací koncert, Má vlast: Lubomír Zaorálek (foto Petra Hajská)

I kvůli jen skrovné naplněnosti Smetanovy síně připomínala atmosféra před koncertem (až na nenápadnou přítomnost televizních kamer) spíše veřejnou generální zkoušku než jednu z nejvýznačnějších událostí hudební sezóny. Po příchodu hráčů a naladění orchestru se na dirigenta dlouho čekalo – Česká televize na úvod přenosu nabídla rozhovor dirigenta s (poněkud rozpačitým) Janem Budařem. Sám Luks se na pódiu „ocitl“ jaksi nenápadně. Jako by jeho příchod částečně předznamenal celé provedení Mé vlasti, z něhož byla patrná úcta vůči autorovi a partituře, doprovázená ovšem silným interpretačním názorem utvořeným na základě poznatků o dobové praxi.

Po tónech české hymny se již u Vyšehradu zřetelně projevily kvality Luksova provedení – především neustálý vývoj a emocionální náboj jednotlivých hudebních frází s razantními (až skokovými) změnami temp a dynamiky mezi jednotlivými plochami, které se však Luksovi většinou dařilo zklenout do oblouku v rámci jednotlivých částí. Vltava byla neobyčejně půvabná v lyrických i působivě hřímající dramatických pasážích, které takřka fyzicky strhávaly posluchače do proudu hudby. Dramatismem a napětím překypovala Šárka.

Pražské jaro 2021 – Zahajovací koncert, Má vlast: Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)
Pražské jaro 2021 – Zahajovací koncert, Má vlast: Collegium 1704, Václav Luks (foto Petra Hajská)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


2.7 9 votes
Ohodnoťte článek
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments