Malá inventura: Za hranicí přitažlivosti

Z úplné tmy a ticha rozprostřeného v sále se společně s nevšedním elektroakustickým zvukem vykreslují dvě postavy, které nás ihned uchvátí a unášejí choreografií další necelou půl hodinu. Prostý, volný tmavý kostým v kontrastu s neobvykle světlou a příjemně nasvícenou scénou dokresluje pohyby performerek. Zásadními pozvolna shledáváme také neupravené dlouhé rozpuštěné vlasy dívek, které obzvláště ve druhé polovině představení vytvářejí působivý efekt.

Pohyb tanečnic v prostoru je, díky jejich stálé chůzi, kterou přerušují jen drobná pozastavení, kontinuální, přičemž jedna opisuje chod těla té druhé. Pozorujeme vzájemné napojení interpretek, jehož pomocí dokáží udržet pohyb v naprostém unisonu, chvílemi tak dochází ke zmatení diváka – opravdu stále sledujeme dvě pohybující se těla? Performerky využívají zejména přímé linie. Kopírováním vlastních trajektorií, ale i přibližováním a oddalováním od sebe vykreslují nejrůznější geometrické obrazce, které v propojení s ostrými sekavými pohyby především horní poloviny těla, často pouze paží, působí až roboticky. Specifickým výrazným prvkem je tedy zaměřený sukcesivní způsob pohybování, podivuhodná je ale i výrazová stránka interpretek. Tanečnice totiž po celé trvání choreografie udržují kamennou tvář, jako by byly bez emocí – prázdné bytosti pohybující se prostorem.

To vše s gradující zvukovou stránkou narůstá, beaty hudby se promítají do kmitajících těl, napětí v sále stále stoupá, zpočátku odlehčená atmosféra nyní houstne, až by se dala krájet. Dvě zdánlivě odpuzující se těla se stále přitahují, jako by byla v magnetickém poli. Netradiční podívaná, které je divák vystaven, mu zprostředkovává zvláštní nepojmenovatelný niterný zážitek. Ten je ještě prohlubován v posledních chvílích inscenace, kdy je obličej interpretek zcela zakryt jejich volnými rozvířenými vlasy. Rozechvěná těla jsou nyní bez tváře, jeví se tajemně, až démonicky. Bezmoc protkaná nadějí, životní vzestupy a pády, pohyb mezi dvěma těly, jejich souznění v nepříjemném prostředí, utváření vztahu mezi nimi a divákův soucit, tím vším je dílo výstižně pojmenované Attracted by Repulsion (Přitahovány odpuzováním).

Otázkou však zůstává, pro jaké publikum je takový alternativní počin vhodný. Užití takto jednostranně zaměřeného pohybu v poměrně dlouhých pasážích spolu se stejně jednotvárným hudebním podkladem a nejasnou myšlenkou často může diváka mást nebo ho nedokáže dostatečně oslovit či udržet jeho pozornost. Laicky řečeno, člověk se zde „nemá čeho chytit“. Na druhou stranu, toto krátké, avšak silné dílo je dobrou ukázkou tance nezávislé scény – nového divadla, která vhodně zapadá do programu a dění Malé inventury.

Attracted by Repulsion
Choreografie, performance: Beáta Rekemová, Bente Bulens
Hudba: YearsAstray (Roc Gomez)
Na Malé inventuře uvedeno 22. února 2024, Venuše ve Švehlovce