Manon v Ostravě ve francouzském originále a s francouzským dirigentem

Nejznámější operu Julese Masseneta (1842–1912) Manon uvidí ostravští diváci opět po 53 letech. Na jeviště Divadla Antonína Dvořáka se vrací po čtvrté v hudebním nastudování francouzského dirigenta Bruna Ferrandise a režii Jiřího Nekvasila v nové premiéře 28. dubna 2022. Poprvé ji ovšem bude divadlo hrát ve francouzském originále.

Jules Massenet: Manon – Jana Sibera, Národní divadlo moravskoslezské (foto Martin Popelář)
Jules Massenet: Manon – Jana Sibera, Národní divadlo moravskoslezské (foto Martin Popelář)

Příběh mladinké Manon, která touží po velké lásce, ale ještě více po bohatství, přepychu a pohodlném luxusním životě plném zábavy, je z pera abbého Prévosta (vyšlo 1731). Dílo inspirovalo a dodnes inspiruje mnohé tvůrce – literáty, hudební skladatele, choreografy i filmaře. Ani Jules Massenet nebyl se svým operním zpracováním první. Jeho Manon měla premiéru v roce 1884, po něm pak zkomponoval operu s názvem Manon Lescaut Giacomo Puccini (1893) a tato dvě operní zpracování se objevují na světových operních jevištích nejčastěji. V našem kulturním povědomí je příběh Manon Lescautové znám především díky nádhernému a dosud živému veršovanému dramatu Vítězslava Nezvala z roku 1940.

„Manon od osudné touhy po penězích nezachrání ani čistá láska rytíře des Grieuxe, který jejímu kouzlu neustále propadá. Přes její poklesky a zrady vždy nakonec podlehne jejímu neodolatelnému svůdnému půvabu. A zůstane s ní oddaně jako poslední až do její smrti! Massenetovo dílo vypráví milostný příběh v šesti zcela kontrastních, velmi výpravných obrazech. Dostáváme se zde před hotel v Amiensu, putujeme do Paříže; tam nejprve navštívíme skromný byt Manon a rytíře des Grieuxe, poté promenádu na Cours le Reina, chrám St. Sulpice, casino v hotelu Transylvania. Manon doprovodíme až na konec jejího krátkého života k poslednímu večeru v přístavu Le Havre. Hudba je barvitá, emotivní a extatická, plná citu i humoru (mnohdy lehce ironického). Je to hudba v prvé řadě krásná, francouzsky lyrická a mimořádně melodická, s řadou dramatických kontrastů, divadelně velmi účinná,“ přiblížil Jiří Nekvasil. Národní divadlo moravskoslezské uvedlo operu poprvé už v roce 1923 a naposledy zde měla premiéru v roce 1969. Nová inscenace je tedy čtvrtou v pořadí. „Poprvé ji však divákům předkládáme ve francouzském originále. A jsem rád, že se hudebního nastudování ujal s velkým nasazením a šarmem francouzský dirigent Bruno Ferrandis. Ostravské publikum ho zná především díky bienále Dny nové opery Ostrava / NODO. Nastudoval zde například světovou premiéru šestinotónové opery Aloise Háby Přijdˇ království Tvé (rok 2018) nebo před dvěma lety operu Zahrada Richarda Ayrese. K výtvarné stránce naší Manon jsem přizval své dlouholeté spolupracovníky, renomované vynikající výtvarníky – scénografa Daniela Dvořáka a kostýmní výtvarnici Simonu Rybákovou. Také díky nim bude naše inscenace, jak věřím, opravdu skvělým divadelním zážitkem a potěšením pro divákovy oči i uši,“ rozvinul Jiří Nekvasil.

Pro Bruna Ferrandise byla Manon velkým objevováním. „Je to pro mne úplně jiná zkušenost než hrát současné skladatele. Massenetova Manon je považována za vrchol francouzského operního repertoáru. Musíte mít na paměti množství slavných nastudování z minulosti, ale vaší povinností je také dílo předvést ze svého osobního pohledu a nanovo je objevit,“ řekl Bruno Ferrandis. „Myslím, že obecenstvo bude velice překvapeno psychologií Manon. Je jí pouhých 16 let, ale koná výjimečně svobodně. Řekl bych, že abbé Prévost neměl v oblibě muže své doby, jejich způsoby. Já ten příběh vnímám i jako jejich tvrdou kritiku. Prévost byl velmi ostrým a precizním pozorovatelem francouzské předrevoluční společnosti,“ doplnil dirigent.

Jules Massenet: Manon – Luciano Mastro, Národní divadlo moravskoslezské (foto Martin Popelář)
Jules Massenet: Manon – Luciano Mastro, Národní divadlo moravskoslezské (foto Martin Popelář)

V titulní roli se představí Jana Sibera (v premiéře ve čtvrtek 28. dubna) a Soňa Godarská (druhé obsazení v premiéře v sobotu 30. dubna). Soňa Godarská si pochvaluje, že jí role Manon pěvecky hodně sedí. „Každá z jejích árií je zcela jiná a je moc těžké se držet na uzdě, aby zpěvák hned na začátku neukázal vše, ale naopak roli vystavěl až do konce. Musím si vždy uvědomit, že Manon je v této chvíli jenom 16 let a že jsou to pouhé výbuchy smíchu její roztomilé povahy, když vykládá zážitky z cesty svému bratranci. Charakterově je to náročná role. Čeká ji několik osudových změn lásky. Je to mladé děvče, které nepřemýšlí nad následky svého chování. Pokaždé se pro něco rozhodne, pak couvne, ale už není cesty zpět. Myslí si, že její hry, jež hraje na všechny strany, nikdo nevnímá a pokouší vše až po samé hranice možného. Odpoutává se od skutečných emocí, aby dosáhla svého, lže a přetvařuje se. Svět ji však použije, zahodí a ona vyčerpáním umírá,“ přibližuje postavu Manon Soňa Godarská. „Role Manon je pro mne splněným snem. Je to jedna z nejobsáhlejších a nejpestřejších sopránových rolí a já jsem šťastná, že se s ní potkávám právě teď a na jevišti mého milovaného divadla v Ostravě,“ vyznala se Jana Sibera.

Rytíře des Grieuxe ztvární sólista ostravské opery Luciano Mastro (30. dubna) a v Ostravě debutující Mickael Spadaccini (28. dubna), tenorista italsko-belgického původu. Spadaccini už zpíval na nejprestižnějších festivalech a operních scénách ve světě, na kontě má na 35 hlavních rolí světového operního repertoáru. V současnosti spolupracuje také s Národním divadlem Brno.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments