Manželé Scholl a Halperin upoutali netradičním melancholickým programem

Andreas Scholl se v posledních dvou letech objevil v České republice několikrát ve svých standardních rolích jako specialista na starou hudbu a pedagog. Loni se představil jako David v úspěšném koncertním a posléze scénickém uvedení Händelova oratoria Saul se souborem Czech Ensemble Baroque, letos byl tento uznávaný pěvec, který vyučuje na salzburském Mozarteu, i se svou chotí hostem Letní školy barokní hudby v Holešově. Na koncertě festivalu Struny podzimu měli mít čeští posluchači možnost poznat Scholla jako milovníka lidové hudby a všestranného umělce, který se nenechává svázat hranicemi hudebních epoch a stylů (zajímavostí může být, že Scholl je vedle dalších zájmů třeba tvůrcem elektronické, popově laděné hudby). Koncert nakonec naštěstí nepadl za oběť současné nepříznivé situaci. Když jej nebylo možno konat s publikem v Praze, přišli pořadatelé s náhradním řešením v podobě streamu vystoupení uskutečněného v prostorách Kurhausu ve Wiesbadenu, což (i díky dobrému zvukovému sejmutí a obrazové režii podtrhující „intimní“ charakter programu) zprostředkovalo v tomto případě v podstatě plnohodnotný zážitek.  

Přestože vlastní doménou kontratenoru je hudba předromantická, zvláště duchovní, popřípadě hudba soudobá, přední zástupci tohoto oboru hledají i nové možnosti a pole působnosti. Patří k nim i Andreas Scholl. Svůj křišťálově ušlechtilý, průzračně znějící hlas, muzikalitu a cit pro výraz tak již dříve zajímavě uplatnil například v nahrávacím projektu s lidovými a zlidovělými písněmi z Britských ostrovů a Severní Ameriky v původním aranžmá pro komorní orchestr (Wayfaring Stranger, 2001), nebo v programu klasicistních a romantických písní za doprovodu klavíru (Wanderer), jenž vyšel na CD v roce 2012.

Jeho nynější projekt svým způsobem spojuje a zároveň překračuje tyto dva minulé počiny. Scholl s Tamar Halperin zde představují lidové texty a melodie, jak s nimi pracovali skladatelé jako Ralph Vaughan Williams, Benjamin Britten nebo Aaron Copland. Zařazují však i písně mladého Albana Berga či novinky izraelsko-amerického skladatele Ari Frankela a egyptsko-australského hráče na oud Josepha Tawadrose.

Interpreti do tohoto převážně melancholicky, rozjímavě laděného programu vybrali úpravy či kompozice, kde skladatelé pracují s uměřenými prostředky a nechají se plně vést kvalitami hudebního či textového materiálu, který jim slouží jako předloha. Klavírní part tak většinou nebyl zvláště exponovaný. Tamar Halperin zde nicméně velmi přesvědčivě dokázala navodit a ve všech jemných detailech udržet náladu jednotlivých písní.

To se ukázalo již u první minimalisticky působící písně The Rest z cyklu Wiping the Ceramic Tiles Ariho Frankela. Píseň se závažným textem svými pomalými frázemi s dlouhými tóny klade poměrně velké nároky na zklidnění a soustředění pěvce. V průběhu programu bylo znát, že Scholl se stejným zaujetím a nasazením přistupuje jak ke skladbám, které jsou klasickými umělými písněmi – jako Williamsovo In the Spring nebo titulní Twilight People stejného autora, jejíž intonačně náročnou melodii zazpíval nejprve bez doprovodu – tak k písním, které mají v základu charakter popěvku, jako jsou známé Greensleeves. Trochu překvapivé bylo zařazení třech písní na německé texty z velmi rané tvorby Albana Berga. Jejich poněkud mahlerovský charakter přinesl určité oživení, aniž by přitom v kontextu programu působil neústrojně. Melancholickému ladění celého programu se pak zcela vymykala jazzová studie Johna Cage pro sólový klavír uprostřed koncertu, která však jako by v náznaku vytvořila předpolí poslední skladbě The Beauty is Life Josepha Tawadrose s jejím gradujícím a posléze podobně energicky pulzujícím klavírním partem.

Celkově se jednalo o neotřelý, pozoruhodně sestavený program, který se dobře hodil do nabídky festivalu, jako jsou Struny podzimu, i do současného podzimního času. Z koncertu se mohou těšit nejen ti, kdo jej sledovali v původním čase. Koncert totiž neuvedl jenom samotný festival prostřednictvím svých mediálních kanálů, ale též ČT art na svých internetových stránkách. Zde bude možné asi padesátiminutový záznam zhlédnout ještě asi po čtyři týdny.

Hodnocení autora recenze: 80%

Struny podzimu: Twilight People
Andreas Scholl – kontratenor
Tamar Halperin – klavír
Kurhaus, Wiesbaden
6. listopadu 2020, online

Ari Frankel: The Rest (Wiping Ceramic Tiles)
Aaron Copland: The Little Horses, At the River (Old American Songs)
Bejamin Britten: The Sally Gardens, Greensleeves
Ralph Vaughan Williams: Silent Noon (House of Life), In the Spring (Folk Songs of the Four Seasons)
Alban Berg: Wo der Goldregen Steht (Judgendlieder Vol. 1)
Benjamin Britten: The Ash Grove
John Cage: Jazz Study
Alban Berg: Vielgeliebte schöne Frau, Ferne Lieder (Judgendlieder Vol. 1)
Ralph Vaughan Williams: The Twilight People (Two Poems by O’Sullivan), Tired (Four Last Songs)
Joseph Tawadros: Beauty is Life