Marek Štilec: Každý krásný koncert s Boni pueri je splněný sen

Váš úspěšný sbor vznikl před čtyřiceti lety. Oslavujete vaše narozeniny letos nějakými speciálními projekty?
Marek Štilec: Jsem velmi rád, že se náš sbor mohl po velmi náročné době ihned vrátit ke koncertování a zájezdům. Kromě řady koncertů v ČR jsme již absolvovali turné v Chorvatsku, plánujeme vyrazit opět do Jižní Koreje a čeká nás i nádherný zájezd do Ománu. Plánujeme i koncerty s orchestry v Německu. Snad mohu prozradit, že sbor se rovněž objeví ve spojení s Lucií Bílou, se kterou absolvoval na 400 koncertů.
Pavel Horák: My spíše slavíme 770 let od první zmínky v kapitule sv. Víta v Praze o Boni pueri! Těch pokusů o obnovení chlapeckého zpěvu u nás bylo více, vzpomeňme Křížkovského fundatisty Modráčci s Leošem Janáčkem v Brně, Miroslava Venhodu s chlapeckým sborem Schola Cantorum, V. Dvořáka v Hradci Králové a tak dále. Důvod k oslavě pochopitelně máme, přečkali jsme navíc bez úhony a v plné síle období dvou let, kdy jsme sice na výjimku mohli zkoušet naplno, ale nemohli koncertovat. Kluci nám naštěstí zůstali do jednoho, vrátili se do formy a již na jaře loňského roku jako jedno z prvních hudebních těles koncertovali, dokonce ve slavném Karlskirche ve Vídni. Letos v květnu jsme převzali v budově Evropského parlamentu prestižní titul Kulturní ambasadoři sborové federace při Evropské unii, pro letošní i příští rok máme projekty krásně rozjeté. Bude to hezká oslava skutečnosti, že chlapecký zpěv se v Čechách nevytratil.

Dosáhli jste bezpočtu úspěchů, získali mnohá ocenění a sjezdili doslova celý svět, jakých úspěchů si nejvíce považujete?
Pavel Horák: Úspěchy jsou pomíjející, důležitý́ je pro nás každý koncert. K přelomovým projektům patří jistě na padesát provedení Bachových Matoušových pašijí v Holandsku, následně v Rudolfinu, spolupráce se Supraphonem na mnoha muzikologických nahrávkách, inspirativní byla spolupráce s Davidem Ebenem a Scholou Gregoriana Pragensis na CD. Velmi nás obohatily i exkluzivní koncerty s Bobby McFerrinem, ale i dlouholetá spolupráce s Lucií Bílou.Nádherná je úzká dlouhodobá spolupráce s firmou ArcoDiva Prague nebo světovou nahrávací společností Naxos, kdy společně pracujeme na projektech Češi ve Vídni, proto i to naše nastudování objevného díla Leopolda Hofmanna, kterému mimochodem sekundoval W. A. Mozart a byl jím výrazně ovlivněn. Otvíráme klukům pomyslné dveře do všech oblastí hudby. Kdo hodně zná a ví, umí si pak lépe vybrat umělecký směr, který́ ho bude v budoucnu provázet, dělat mu radost, či kterému se bude intenzivněji věnovat.

Jak se vám daří udržovat vysokou pěveckou úroveň sboru? Na co kladete důraz? Vnímáte, že se léty zvuk sboru nějak proměňuje?
Marek Štilec: Jako v každém oboru jsou dobré výsledky vždy plodem poctivé a tvrdépráce. A to nejen ve zkouškách koncertního sboru, ale i v přípravných odděleních či v hodinách hlasové výchovy. Osobně se snažím klást důraz na stylovost interpretace. Pokud zpíváme hudbu osmnáctého století, usilujeme o historicky poučenou interpretaci, stejně jako když zpíváme třeba Gershwina.
Pavel Horák: Ten zvuk se kupodivu po léta nemění, máme naprosto unikání „českou“ školu, která důmyslně a citlivě řeší přechod přes mutaci u chlapců. Zvuk je také ovlivněn naším jazykem, ty špičkové chlapecké sbory na nahrávkách poznáte, mají svoji barvu, která se „dědí“ přes dovednosti chlapců, proto poměřovat chlapecké sbory mezi sebou zvukově je jen, troufám si říct, neznalostí oboru.

Jaký́ je v tomto ohledu váš ideál?
Marek Štilec: Je to právě stylovost interpretace. Náš sbor má velmi široký repertoár, dokáže každé skladbě vtisknout přesně to, co daný žánr potřebuje. Naši zpěváci jsou naštěstí velmi flexibilní a profesionální, nepodceňujeme ani teoretickou přípravu.

Je stále mezi hochy velký́ zájem o sbor?
Pavel Horák: Musíte klukům a novým zájemcům dát takové podněty, aby to pro ně bylozajímavé. Nejsme cestovka, i když zrovna u nás cestujeme hodně, víc než některé profesionální orchestry. Pro někoho je cestování prvotním zájmem, ale pak zjistí, že to je především o krásné a kvalitní muzice, dobré partě kluků a hlavně také o slušnosti – proto Boni pueri, v překladu Dobří chlapci. Zájem je o nás stále velký́, v poměru k ročníkům populace téměř neměnný́, ale musíte si uvědomit, že oproti dívkám, kluk, který́ zpívá, je opravdu raritou. Navíc přichází mutace, často po dvanáctém roce se mu již mění hlas na mužský. Proti dívkám je to nepoměr, u nás v hlavním sboru zpívají kluci vrcholově kolem dvanácti let, zatímco v dětských sborech by byli teprve v přípravce. Kluky v dětských sborech lituji, hlas se jim přechyluje k dívčímu a nemají tam pokračování. U nás třeba začnou ve čtyřech letech a odcházejí jako dospělí ve dvaceti, prožijí u nás v dobré partě a s krásnou muzikou celé dětství a mládí, poznávají život v různých zemích, získávají dobré pracovní návyky, které bezesporu zúročí. Víme, že kamarádství jim často vydrží po celý život.

Na Lípu Musicu přijíždíte po jednadvaceti letech, tehdy jste vystupovali na vůbec první koncertu tohoto festivalu. Letos nabídnete bonbonek v podobě provedení Hofmannova Requiem. Co vás na tomto titulu zaujalo a na co se mohou návštěvníci vašeho vystoupení těšit?
Marek Štilec: Právě hledání zajímavých titulů hudby druhé poloviny osmnáctého století stálo za mým angažmá u Boni pueri. Ještě jako host jsem se sborem nastudoval například mši Jana Václava Stamice nebo kantátu Leopolda Koželuha Josef, požehnání lidu, kterou jsme mimo jiné uvedli ve Vídni. S panem ředitelem Pavlem Horákem jsme se pak dohodli, že každou sezónu představíme jedno unikátní, nejlépe neznámé dílo této epochy. Když jsem se seznámil s partiturou Requiem Leopolda Hoffmanna, věděl jsem, že toto dílo musíme nastudovat. Leopold Hoffmann patřil k nejvýznamnějším skladatelům chrámové hudby ve Vídni druhé poloviny osmnáctého století. Vždyť jehoasistentem byl sám W. A. Mozart. Dílo jsme nastudovali vlastně v novodobé premiéře, posluchače tak čeká, myslím, mimořádný zážitek.

Jaké vize, plány, sny máte s Boni pueri do budoucna?
Pavel Horák: Jednou jsem potkal sbormistra z chlapeckého sboru z Lipska a ten mi říkal, že je šestnáctý po Bachovi. Bych byl rád, kdyby ta tradice tady byla také. Chceme nadále vychovávat skvělé muzikanty, zpěváky, kantory, skladatele či jen milovníky hudby pro celé Čechy. Já sám působím u Boni pueri profesionálně jako sbormistr od roku 1990 a v pozici ředitele již 27 let, jsem tedy nejstarším „chlapcem“ v Boni pueri. Budu rád, když i další moji nástupci budou zažívat tak krásné muzikantské i lidské časy, jako mám čest již tolik let zažívat já.
Marek Štilec: Jsem velmi rád, že mohu spolupracovat s tělesem světového renomé, se sborem, který́ je vítán v hudebních centrech jako je Vídeň, Brusel a další, který́ je vítaným hostem v USA, Koreji, Japonsku, Číně i Evropě. Neméně mě těší i pozvání od festivalů a pořadatelů v naší drahé vlasti. Každý́ krásný koncert s Boni pueri je splněný sen.

Vystoupení českého chlapeckého sboru Boni pueri proběhne na festivalu Lípa Musica v pátek 9. září 2022 v kostele sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou. Sborovou linku festivalové dramaturgie, která je letos věnována primárně vokálnímu umění, dále dotvoří vystoupení libereckého dětského sboru Severáček a Českého filharmonického sboru Brno. První jmenovaný bude mít v sobotu 17. září 2022 svoji premiéru v kostele sv. Kryštofa v Kryštofově údolí, prestižní brněnský sbor pak uzavře letošní ročník festivalu slavnostním koncertem v sobotu 15. října 2022 v bazilice Všech svatých v České Lípě. Lípa Musica přivítá i řadu dalších pěvců či komorních souborů včetně Olgy Špačkové Jelínkové, Joela Frederiskena, Tiburtiny ensemble, Kchunu či Ensemble Inégal. Uměleckou garantkou letošního ročníku je sopranistka a harfistka Hana Blažíková.