Marjorie Celeste Belcher, jak znělo plné rodné jméno tanečnice, se narodila 2. září 1919 v Los Angeles jako dcera Ernesta Belchera, hollywoodského tanečního režiséra, který stál u úspěchů jmen jako Shirley Temple nebo Gwen Verdon. Do umělecké branže se coby herečka němých filmů jako první vrhla po otcově vzoru Margina starší sestra Lina a Marge její kroky brzy následovala. Již v pěti letech studovala tanec pod bedlivým otcovým dozorem a v jedenácti debutovala v baletu Karneval v Benátkách, o rok později účinkovala jako tanečnice a zpěvačka v několika hrách a operetách.
V pouhých čtrnácti letech byla zaměstnána Studiem Walta Disneyho jako taneční modelka, podle které se následně kreslily pohádkové postavy vznikajících animovaných filmů. Její nejslavnější rolí byla první z disneyovských princezen, Sněhurka ve filmu Sněhurka a sedm trpaslíků (1937), dále byla modelem Modré víle z Pinocchia (1940) a autorkou choreografie do parodické baletní scény Tanec hodin ve filmu Fantazie (1940).
Objevila se rovněž v hraných snímcích, mimo jiné v Životě v tanci (1939), v němž zářili Fred Astaire a Ginger Rodgers. Ve 40. a 50. letech poté působili spolu s druhým manželem Gowerem Championem (první byl Art Babbitt, jeden z animátorů u Walta Disneyho, který Marge doporučil, aby zkusila zajít na konkurz na Sněhurku) jako taneční pár v řadě filmových muzikálů jako In Show Boat (1951), Lovely to Look at (1952) nebo Give a Girl a Break (1953). Na konci 50. let dokonce vystupovali ve vlastním televizním pořadu The Marge and Gower Champion Show, který sestával z humorných scének a tanečních čísel.
Etablovala se rovněž na divadelních prknech, na Brodwayi debutovala roku 1943 v muzikálu What’s up, úspěch slavila také na příklad v revue Three for Tonight (1955), později začala rovněž působit jako asistentka choreografů a choreografka a když se její aktivní taneční kariéra nachýlila ke konci, přesedlala na herectví. Naposled se na newyorském jevišti ukázala v jedenaosmdesáti letech, když ztvárnila roli Emily Whitman v inscenaci muzikálu Follies podle knihy Jamese Goldmana.
Jako choreografka je podepsána pod filmy The Day of the Locust (1975), Whose Life Is It Anyway (1981) a Queen of the Stardust Ballroom (1975), za nějž dostala cenu Emmy. Roku 2007 obdržela Disney Legends Award, v roce 2009 byla uvedena do Síně slávy Národního muzea tance, o čtyři roky později jí byla udělena cena Douglese Watta za celoživotní dílo v rámci Fred and Adele Astair Awards.
V roce 2009 byl natočen o Marge Champion a jejím tanečním partnerovi z projektu Follies Donaldu Saddlerovi krátký dokument s názvem Keep Dancing zachycující jejich neutuchající touhu po tanci.
Zemřela 21. října 2020, měsíc a půl po svých 101. narozeninách, v domě svého syna v Los Angeles v Kalifornii.
