Markéta Böhmová: Člověk by měl být vděčný za to, co má a co je

  1. 1
  2. 2

Čím to je, že se ve vaší generaci najednou objevují zpěváci, kteří ukazují, že zpívat umí, což donedávna nebylo pravidlem?
Já si myslím, že je to hlavně proto, že už dávno nejsme uzavření jen ve své bublině, kam může jen náš pedagog. Už existence youtube, kde si můžete poslechnout plejádu výborných zahraničních pěvců, nejen současných, ale i těch minulých, nám otevírá obzory, stejně jako je dnes možné vyjet třeba na Erasmus a studovat v zahraničí nebo se účastnit mistrovských kurzů. Díky tomu se vyvíjí náš vkus i představa o zdravém a správně posazeném hlasu a troufám si říct, že jsme i daleko více sebekritičtí. Podle mě u zpěvu platí, ostatně jako v každém oboru, že nikdy nejste hotoví. Pořád je na čem pracovat a v čem se zdokonalovat, což je i nutné, protože jinak v tomto velmi konkurenčním světě zkrátka neobstojíte.

Takže už chápete své rodiče, proč nechtěli, abyste dělala divadlo?
Jistě, i když jsem teprve na začátku a zkouším, co ten provoz s člověkem udělá. Každopádně už chápu, že je to obrovská zátěž, nejen během samotného výkonu, ale zvláště mimo jeviště. Publikum si žádá vynikající výkony a vůbec nikoho nezajímá, že ještě ráno jste zkoušela v Praze, odpoledne už jste na zkoušce v Brně a večer třeba zpíváte představení v Ostravě. A tohle se děje běžně. Všechny své kolegy, kteří to tak mají, a třeba už několik let, velmi obdivuji.

Máte nějaká zadní vrátka, co kdyby…?
To víte, že musím počítat se vším, nikdo nevíme dne ani hodiny, a to nejen zpěvák. Já mám zázemí v pedagogice, kterou jsem vystudovala. Donedávna jsem učila na ZUŠ malé děti, s nimiž se musí zacházet samozřejmě jinak než s operními pěvci. Začala jsem s nimi pracovat skrze jednoduché lidovky, které se už dnes bohužel neučí ani v hudebních výchovách a je to škoda. Tolik lidových písní, kolik máme my, snad nemají nikde. A ve městech už ty obyčejné lidovky neuslyšíte skoro vůbec. Nejdůležitější je vychovávat ty děti tak, aby měly rády hudbu a nejlépe se jí věnovaly, klidně jen na amatérské bázi, celý život. V současné době se stěhuji do Prahy a budu učit na VOŠ pěveckou výchovu pro herce. Bude to zase nová zkušenost, tentokrát s dospěláky, tak se na to těším.

Práce s hlasem na jevišti nemusí být jen zpěv, ale i mluvení, máte s tím zkušenost?
To ano, vlastně jsem tím začínala, bylo to v Novém operetním studiu Brno, hráli jsme Na tý louce zelený a Bratránka z Batávie. Tam jsem si vyzkoušela záludnost této práce, a že to není vůbec jednoduché, aby se próza nesla do hlediště, a aby nebyla patetická. Byl to pro mne nejtěžší problém, ale i obrovská jevištní škola. A teď mě to čeká v Pamině, navíc v němčině, takže se mi tato škola hodí.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů, ať se daří!

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat