Martin Prokeš: Cítím jistou prázdnotu a lítost

  1. 1
  2. 2
Rozhovor s Martinem Prokešem – ředitelem Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica – nejen o dramaturgii pro rok 2021.
Martin Prokeš (zdroj Lípa Musica)

Severočeské pohraničí bylo tradičně vnímáno jako region tvrdého průmyslu a hornictví, spíše než jako centrum kultury. Co vás vedlo k zasazení festivalu právě do České Lípy?
Na vaši otázku mohu odpovědět jednoduše. V České Lípě žiji od svých pěti let. Opustil jsem jí až v době studií zpěvu, které jsem strávil nejprve v Teplicích a později v Praze. Vrátil jsem se až po 12 letech, a to již s velkou dávkou zkušeností z koncertování s ansámbly zabývajícími se interpretací staré hudby. Své nejsilnější a nejdelší období jsem prožil v ansámblu Schola Gregoriana Pragensis, který umělecky vede prof. David Eben. Měl jsem možnost se zájmem sledovat, jak se na nejrůznějších zajímavých místech v Evropě pořádají malé i větší festivaly. V roce 1999 jsem dozrál k rozhodnutí pokusit se takovou tradici založit i ve svém domovském městě. Skutečnost, že je náš region významně vnímán právě přes průmysl a hornictví, byla zároveň obrovskou výzvou.

Spolek Arbor, který festival organizuje, existuje již více než dvacet let. Jakými změnami za dobu své existence prošel?
Spolek byl zapsán 6. března v roce 2000. Zakládal jsem ho se svým blízkým kolegou Matoušem Vlčinským s touhou mít k dispozici neziskovou organizaci, která nám časem pomůže svým prostřednictvím a účelem na cestě při zprostředkovávání vysokých kulturních a duchovních hodnot především v oblasti hudby se zaměřením zvláště na provozování nekomerčních a okrajových žánrů. Náš spolek stál již tehdy při zrodu festivalu, ale spíše v roli tichého společníka. Později se začal zapojovat do zprostředkovávání a zajišťování koncertů pro Scholu Gregorianu Pragensis, dua Kchun a pomáhal rozvíjet dialog mezi městy, partnery a církví. Až v roce 2015 se stal hlavním pořadatelem tehdy již čtrnáctiletého festivalu Lípa Musica. V dnešní době je jeho poslání, které jsme si ve stanovách stanovili, naplněno beze zbytku. Pracujeme pro ústecký a liberecký region a sousední Sasko a pokračujeme v zajišťování uměleckých projektů, věnujeme se vydavatelství zajímavých hudebních projektů a v rámci vlastní produkce připravujeme také první knihu. Důsledně rozvíjíme své aktivity v nekomerčních projektech s duchovními přesahy a s velkým zájmem prohlubujeme přeshraniční spolupráci s našimi německými sousedy.

Lípa Musica začala v roce 2000 jako Festival duchovní hudby. Snažíte se, aby duchovní hudba hrála silnou roli i na moderní formě festivalu?
Ano, souvisí to s pravou podstatou mého zájmu a motivace, která mě dovedla k založení festivalu. Právě duchovní hudba mě v té době okouzlila a stala se pro mě studnicí inspirace a zároveň jsem v ní viděl velmi zajímavý a silný prostředek k prosazení se. Přesto, že se festival v roce 2007 přejmenoval na MHF Lípa Musica, zůstala pro mě duchovní linka naprosto nepostradatelnou. Dá se říci, že je stavebním základem našeho festivalu, a tak to i zůstane. Je to tedy vždy jedno ze zásadních témat při tvorbě dramaturgie nové.

Dlouhodobě usilujete o posilování česko-německého kulturního dialogu. Letošní bezpečnostní opatření vám neumožnila pořádat koncerty v pohraničním Sasku, jak bylo pro festival zvykem. Jak v této době udržujete kontakt s německými partnery a jsou už nějaké plány kdy zahraniční spolupráci obnovit?
Pochopitelně jsem s našimi německými přáteli v kontaktu, někteří nás dokonce navštěvují při koncertech na české straně. Je samozřejmě pro všechny pochopitelné, proč jsme k takovému opatření přistoupili a nic nebrání tomu, abychom příští rok plánovali opět společně. Osobně musím přiznat, že teprve nyní, kdy člověk o možnost společně plánovat po osmi letech přišel, cítí jistou prázdnotu a lítost. Věřím ovšem, že naše 20. narozeniny a desetiletou společnou cestu s Německem oslavíme již za jiných okolností, než je tomu nyní.

Česká kultura se dlouhodobě potýká s nedostatkem finančních zdrojů. Jak se vám v tomto prostředí daří mezinárodní hudební festival financovat? Byla v tomto ohledu dočasná ztráta německé spolupráce zásadní změnou?
Finanční zdroje jsou samozřejmě jedním z velkých témat, které skloňuje každý promotér. Lípa Musica má to velké štěstí, že má za svou historii vybudovanou důvěru a vztah se svými partnery, kteří s námi jdou dlouhodobě. Důvěřují v naši značku a v práci, kterou odvádíme. Moc si toho vážíme a společně vytváříme kulturní obec, protože většina z nich se stává zároveň našimi posluchači. Hlavní síla našeho financování tkví v tom, že máme přes 130 partnerů, kteří dohromady vytváří naši finanční stabilitu. V mnohých případech se jedná o drobné dárce a firmy s úzkou vazbou na náš region. Na úrovních samospráv je to pochopitelně proměnná s neznámou, protože vždy záleží na tom, kdo získá v daném volebním období mandát a jak zrovna vnímá důležitost kultury svého města a regionu. U té nejvyšší instance, tedy u Ministerstva kultury, je náš festival zapsán velmi dobře a jeho podpora kontinuálně roste, to samé mohu konstatovat na úrovni krajů. Náš mezinárodní dialog je již dlouhou řadu let podporován Česko-německým fondem budoucnosti, se který jsme i v letošním roce našli společné téma a překvapení, které nyní chystáme ke dvacátým narozeninám festivalu. Rád bych ještě dodal, že jsme v letošním roce získali od tohoto fondu i podporu na udržitelnost týmu v nelehké covidové době, což vnímám směrem k fondu jako gesto solidárnosti, přátelství a uznání smyslu naší přeshraniční práce. Nesmírně mě to potěšilo a vážím si toho.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments