Mezinárodní den tance – Gala: pestrost stylů i barev

Nepřetržitou sérii celkem sedmnácti vystoupení zahájila Pražská taneční konzervatoř choreografií své absolventky a pedagožky Nely Štarkové s názvem Rozbřesk. Čtrnáct studentek a dva studenti navodili poklidnou náladu meditativním cvičením s ornamentálními pohyby paží v dobře secvičeném synchronu s využitím celého prostoru jeviště. Následovala vystoupení Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Jakub Kováč v klasické variaci z baletu Plameny Paříže a Sofie Loucka ve variaci Odalisky z baletu Korzár se ukázali jako velmi talentovaní mladí lidé s jistým vystupováním i profesionálním výrazem. Současná choreografie od Terezy Cigánkové pro taneční trio Martina Návratová, Natálie Oczoková a Mikuláš Jurčík, inspirovaná Erbenovou baladou Vodník, propojila recitaci dvou mírně pozměněných slok s hudební koláží. Pokud se nejednalo jen o fragment z většího celku, ztratil se význam tohoto dílka na jevišti jako kapka v moři.

Duncan Centre reprezentovala Barbora Zahrádková vlastní choreografií Answer the Question zaměřenou na zprostředkování svých pocitů skrze dotěrné dotazy společnosti či AI? Taneční konzervatoř Brno taktéž zařadila do programu dvě klasické variace a jednu současnou choreografii. Student zřejmě nižšího ročníku Martin Búlik velmi kvalitně zatančil sólovou variaci z baletu Coppélia, a tím přislíbil, že má potenciál vyrůst ve velmi dobrého tanečníka. Ema Čvikotová vystoupila s Pizzicato variací z baletu Sylvia. Nahrávka hudby byla velmi nekvalitní, snad dokonce z živého vystoupení, což vůbec nepodpořilo nervozitou dost ovlivněný výkon studentky. Studenti 7. ročníku zakončili prezentaci školy choreografií Roots od své pedagožky Hany Gallinové. V podobném duchu se nesla také současná choreografie od bývalé sólistky Národního divadla a nyní pedagožky Taneční konzervatoře hl. m. Prahy Kláry Jelínkové s titulem Resistence. Studenti 8. ročníku se snažili ukázat i náročnější zvedané figury a plasticitu svého těla, kdežto u jejich brněnských spolužáků dominovalo spíše působivé zaplnění prostoru obrazci.

Přechod od studentů k profesionálům obstaral Bohemia Balet, soubor absolventů Taneční konzervatoře hl. m. Prahy, s choreografií Pavla Šmoka na Trio g moll – 1. větu od Bedřicha Smetany. „Smutným podnětem ke složení tohoto tria byla předčasná smrt hudebně mimořádně nadané Smetanovy dcery Bedřišky. Skladatel chtěl svým dílem zřejmě alespoň částečně uniknout své bolesti. …“ uvádí mimo jiné anotace v programu. Uznávám, že Pavel Šmok je jedním z předních českých choreografů druhé poloviny 20. století, ale i přes veškerou emoční snahu interpretů Elišky Koldové, Anny Tkadlčíkové a Matěje Šimůnka na mě působilo toto vystoupení velmi archaicky, staticky a především nekonečně dlouze.

Po obecně pomalejším tempu studentských vystoupení se začala dynamika pohybů nenápadně zrychlovat již v choreografii Silent Protest od Zdeňka Mládka pro členy baletu Jihočeského divadla. Sophie Debou, Paolo Terranova a Valerio Testoni se na minimalistickou hudbu Philipa Glasse pokusili diváky přimět k zamyšlení, zda „…jsme skutečně schopni utvářet svůj osud? … nebo je již dopředu znám, a i přes náš protest se nezadržitelně naplňuje?“ S nadsázkou řečeno náš osud předznamenal duet z nejnovější inscenace baletního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni – Německé requiem na hudbu Johannese Brahmse. Novella Petrucci a Giacomo Mori vytančili neoklasickou choreografii Francesca Annarummy: s grácií tanečnice na špičkách s neobyčejným rozsahem pohybu, která se může spolehnout na oporu partnera ve složitých pohybových tvarech. Monumentální hudba ve spojení s tanečním párem v černých celotrikotech a působivým osvětlením nastartovala mou hororovou vizi. Černá smrtící tekutina se rozlévá do různých tvarů a pronásleduje člověka kamkoli, není před ní úniku. Následovalo svůdné pas de deux Prince a Odilie ze 3. jednání Labutího jezera v podání sólistů plzeňského baletu Afroditi Vasilakopoulou a Justina Rimkeho. Veškerého emočního napětí spojeného s prezentací bravurní klasické techniky se zhostila tanečnice. Partner často působil jen jako její opora a postojem těla místy narušoval estetickou linii jejích klasických póz.

Soubor současného moderního tance 420PEOPLE reprezentovala Veronika Tököly v choreografii jeho zakladatele Václava Kuneše s názvem „Y“. Dynamická choreografie s využitím stroboskopických efektů se ve svém závěru zabývala naší první a někdy i poslední otázkou „Proč?“. Členové baletního souboru Divadla F. X. Šaldy Liberec předvedli „hořkosladký duet o touze osvobodit se od vášně, která nás ničí“, pojmenovaný příznačně Kapka jedu pro tebe. Jednalo se o jedno z nejpůsobivějších vystoupení večera na velmi taneční hudbu Toma Waitse s barvitou moderní choreografií Mariky Mikanové, šéfky souboru, kterou s lehkostí zatančili Johana Březinová a Richard Svoboda. Přehlídku souborů zakončilo taneční divadlo Lenka Vagnerová & Company s fragmentem z díla Mystical Self od Edivalda Ernesta na hudbu Ivana Achera. Agrese, bojová umění, touha přežít ve společnosti sedmi lidí, to vše v neuvěřitelně rychlém tempu. Tyto dojmy sice příliš nekorespondují s anotací v programu, nicméně mohu těžko posoudit na základě fragmentu koncepci díla jako celku.

Velmi oceňuji, že tento galavečer nabídl divákům téměř ve vyváženém poměru klasická i současná taneční čísla. Černé oblečení účinkujících, často využívané v současných choreografiích, nahradily zářivé tradiční baletní kostýmy, funkční taneční oblečení často v bílé, hnědé nebo tělové barvě, či kombinace různobarevných kusů z našeho všedního šatníku. Pochvalu si zaslouží taneční konzervatoře, které ani tentokrát nevynechaly příležitost dopřát vybraným studentům tolik potřebnou jevištní praxi. Otázkou zůstává, proč se vůbec nezúčastnilo Taneční centrum Praha, a to ani přehlídky konzervatoří o dva dny později na Střeleckém ostrově.

Zarážející je také fakt, že naše největší baletní soubory kamenných divadel nedokázaly na toto Gala vyslat ani jeden taneční pár, ani jednoho sólistu, což svědčí o jejich nezájmu účastnit se akcí, které organizuje někdo jiný než jejich instituce. Přicházejí tak, vzhledem k sestavě účinkujících, a tím různorodému publiku, o potenciální nové diváky. Nikola Márová se již v prosinci roku 2024 na jevišti Národního divadla oficiálně rozloučila s velkými rolemi, a tím oznámila svůj odchod z tohoto angažmá. Její vystoupení tedy považuji za osobní prezentaci slavné primabaleríny. Do budoucna se budu těšit, že se na gala představí také v ukázce z repertoáru nového projektu NdB 3. 

Mezinárodní den tance – Gala, Divadlo Hybernia, 27. dubna 2025, Praha

Pražská taneční konzervatoř
Rozbřesk
Autor choreografie: Nela Štarková
Hudba: Stjepan Hauser
Tančí: Nikola Budaiová, Veronika Bukovská, Julie Chmelová, Elen Filová, Zlata Hotsiak, Adam Klepáč, Akseniia Kozhevnikova, Lucie Lavičková, Sára Lisová, Alexandra Mádrová, Emma Mrázková, Maksym Nimak, Sarah Nováková, Jolana Potužníková, Mariia Troian, Tereza Výborná   

Janáčkova konzervatoř v Ostravě
Variace z baletu Plameny Paříže
Autor choreografie: Vasilij Ivanovič Vajnonen, nastudování: Antonín Blahuta
Hudba: Boris Vladimirovič Asafjev
Tančí: Jakub Kováč

Variace Odalisky z baletu Korzár
Autor choreografie: Joseph Mazilier, nastudování: Naděžda Harmečková
Hudba: Adolph Adam
Tančí: Sofie Loucka

Vodník
Autor choreografie: Tereza Cigánková
Hudba: Davidson Jaconello, Meredi, Mari Samuelsen, Jonathan Stockhammer, Scoring Berlin, Vasks
Tančí: Martina Návratová, Natálie Oczoková, Mikuláš Jurčík

Duncan centre
Answer the Question
Autor choreografie: Barbora Zahrádková
Hudba: Travis Lake a CoH featuring Anna Yamada
Hudební koláž: Barbora Zahrádková
Tančí: Barbora Zahrádková

Taneční konzervatoř Brno
Variace z baletu Coppélia
Autor choreografie: Marius Petipa, nastudování: Jan Fousek
Hudba: Leo Delibes
Tančí: Martin Búlik

Klasická variace Pizzicato z baletu Sylvia
Autor choreografie: Louis Mérante
Hudba: Leo Delibes
Tančí: Ema Čvikotová

Roots
Autor choreografie: Hana Gallinová
Hudba: Zoe Keating
Tančí: studenti 7. ročníku

Taneční konzervatoř hl. m. Prahy
Resistence
Autor choreografie: Klára Jelínková
Hudba: Max Richter
Tančí: studenti 8. ročníku

Bohemia Balet
Trio g moll – 1. věta
Autor choreografie: Pavel Šmok, nastudování: Libuše Ovsová
Hudba: Bedřich Smetana
Tančí: Eliška Koldová, Anna Tkadlčíková, Matěj Šimůnek

Jihočeské divadlo
Silent Protest
Autor choreografie: Zdeněk Mládek
Hudba: Philip Glass
Tančí: Sophie Debou, Paolo Terranova, Valerio Testoni  

Divadlo J. K. Tyla v Plzni
Requiem (fragment)
Autor choreografie: Francesco Annarumma
Hudba: Johannes Brahms
Tančí: Novella Petrucci, Giacomo Mori

Adagio ze III. jednání baletu Labutí jezero
Autor choreografie: Marius Petipa
Hudba: Petr Iljič Čajkovskij
Tančí: Afroditi Vasilakopoulou, Justin Rimke

420PEOPLE
„Y“ (fragment)
Autor choreografie: Václav Kuneš
Hudba: Exhausted Modern
Tančí: Veronika Tököly

Divadlo F. X. Šaldy Liberec
Kapka jedu pro tebe
Autor choreografie: Marika Mikanová
Hudba: Tom Waits
Tančí: Johana Březinová, Richard Svoboda

Lenka Vagnerová & Company
Mystical Self (fragment)
Autor choreografie: Edivaldo Ernesto
Hudba: Ivan Acher
Tančí: Paula Morejón García, Jana Hampl Maroušková, Lukas Benjamin Lizama Garrido, José Martinéz Guzmán, Adam Sojka, Leo Terris

Nikola Márová
Umírající labuť
Autor choreografie: Michail Fokin
Hudba: Camille Saint-Saëns
Tančí: Nikola Márová