Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž v Plzni

Prestižní Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž, jejíž třicátý první ročník se konal v západočeské metropoli od 16. do 23. března, ocenila nejlepší klavíristy. Ve třech věkových kategoriích se na hudebním poli utkalo více než šest desítek mladých pianistů z mnoha zemí světa. Jejich hudební klání vyvrcholilo závěrečným finálovým kolem nejvyšší věkové kategorie s Plzeňskou filharmonií v Měšťanské besedě v sobotu 22. března večer, které bylo součástí festivalu Smetanovské dny, a nedělním koncertem vítězů v Domě hudby, kdy byly slavnostně předány ceny nejlepším klavíristům. Kromě České republiky se do západočeské metropole sjeli soutěžící z Německa, Polska, Slovenska, Běloruska, Maďarska, Japonska, Číny, Koreje, pravděpodobně vůbec poprvé se naší soutěže účastní i zástupce Portugalska nebo Mongolska. A silné zastoupení bylo podobně jako v předchozích ročnících také z Ruska a Ukrajiny. Letošní ročník potvrdil, že čeští klavíristé se dokážou v mezinárodní konkurenci prosadit. A postaral i o jednu velkou senzaci. Poprvé se soutěže v nejvyšší věkové kategorii do třiceti let zúčastnila klavíristka o mnoho let mladší, patnáctiletá Natálie Schwamová z Hudební školy hl. města Prahy. „Dokázala se prosadit svým zcela mimořádným talentem i mezi klavíristy často o deset let staršími a získala druhou cenu,“ říká ředitel konzervatoře a předseda prezidia Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže Miroslav Brejcha. Vítězem této třetí kategorie se stal student pražské HAMU Marek Kozák, který také obdržel Cenu Bedřicha Smetany za nejlepší interpretaci skladeb Bedřicha Smetany. Cenu EMCY získala Jang Yebin z Korey, která je zároveň vítězkou 1. kategorie. Ve 2. kategorii zvítězila Karolína Františová, rovněž z pražské HAMU.

Výkony vycházejících hvězd klavírního nebe hodnotila osmičlenná mezinárodní odborná porota, jejímž předsedou byl opět jeden z našich nejlepších klavíristů, Ivan Klánský. Klavíristky a klavíristé jsou rozděleni do tří věkových kategorií. V první kategorii soutěžilo třináct, ve druhé dvacet dva a ve třetí dvacet tři klavíristů. Smetanovská klavírní soutěž má na rozdíl od jiných soutěží své výlučné specifikum – propagaci díla Bedřicha Smetany. Interpretace Smetanových skladeb, jejichž délka je přesně stanovena časovým limitem, je jednou z podmínek účasti v soutěži. „Dílo Bedřicha Smetany by mělo tvořit součást repertoáru každého českého klavíristy. Pro zahraničního účastníka se může Bedřich Smetana stát i do budoucna zajímavou inspirující součástí romantického klavírního repertoáru,“ konstatuje Miroslav Brejcha. „Chceme, aby mladí lidé Smetanovo dílo hráli, aby se mu nevyhýbali. Tento účel soutěže považuji za velmi důležitý nejen pro momentální situaci, ale i jako vklad do budoucna,“ podotýká Ivan Klánský, sám vynikající znalec a interpret Smetanova díla.

Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž je stará neuvěřitelných padesát let. První ročník soutěže se konal mezi 13.–16. prosincem roku 1963 v Hradci Králové a zúčastnilo se ho devět klavíristů. Jen o něco později v roce 1966 vyhrál čtvrtý ročník soutěže právě Ivan Klánský. Do Plzně byla soutěž přenesena v roce 2002 a pořadatelem se stala Konzervatoř Plzeň. Soutěž doznala v Plzni dvou zásadních změn. První změnou byl vznik nejmladší soutěžní kategorie s věkovým limitem do šestnácti let. Možná ještě důležitější novinkou bylo zřízení prezidia soutěže, kolektivního rozhodovacího orgánu, kde vedle významných českých klavíristů působí i zástupci dvou hlavních sponzorů soutěže – Magistrátu města Plzně a Plzeňského kraje.
***

Rozhovor s Miroslavem Brejchou o letošním ročníku soutěže

Pane řediteli, jak hodnotíte letošní ročník?

Každý ročník Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže přinese něco nového. Ten letošní se zapíše do historie třeba tím, že se poprvé soutěže v nejvyšší věkové kategorii do třiceti let zúčastnila klavíristka, která svým věkem patřila do kategorie „dětské“. Pravidla soutěže umožňují, aby se mladší klavíristé hlásili do věkově vyšších kategorií, naopak to možné není. Nicméně účast mladších klavíristů ve věkové kategorii určené pro budoucí profesionální hudebníky je zcela výjimečná, protože náročnost povinného soutěžního repertoáru je velmi vysoká. Natálie Schwamová se dokázala prosadit svým zcela mimořádným talentem i mezi klavíristy často o deset let staršími a získala druhou cenu. Jak si stojí čeští klavíristé ve srovnání se zahraničními účastníky?

Dobře. Také díky skutečnosti, že interpretace hudby Bedřicha Smetany je úzce spjata se znalostí české hudby jako celku. Většina udělených cen zůstala letos v rukách českých klavíristů. Ale soutěžní porota velmi vysoko ocenila například mladou korejskou klavíristku Jang Yebin, která v současnosti studuje ve Vídni. Získala nejvyšší možné bodové hodnocení s průměrem 25,00 bodu. Její interpretace skladeb Bedřicha Smetany byla až neuvěřitelně „česká“. Hudba má svůj vlastní jazyk, přesto je obdivuhodné, jak tato mladá Korejka dokázala proniknout do nejmenších detailů interpretace české hudby.

Jak mladí interpreti vnímají Smetanovu hudbu?

To je otázka spíše pro ně… Z hlediska porotce mohu říci, že velmi různě. Každý podle svého hudebního talentu hledá vždy to, co je mu v hudbě blízké. Slyšeli jsme interpretace, které byly postavené na virtuozitě a rychlých prstech, jiné akcentovaly lyrickou povahu Smetanovy hudby. U těch nejlepších výkonů se pak vše spojí v jeden dokonalý celek.

Máte zpětnou vazbu na úspěšné klavíristy z minulých ročníků? Neplánujete na příští rok 2015 setkání laureátů a jejich koncert?

Konzervatoř Plzeň se snaží, aby ti nejlepší k nám přijížděli i v následujících letech a představili se plzeňskému hudebnímu publiku znovu. Na rok 2015 připravujeme několik koncertů, na kterých by se měli znovu ukázat vítězové minulých ročníků Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže. Vzhledem ke skutečnosti, že soutěž žije v Plzni již od roku 2002, máme z čeho vybírat.

Vizitky:
Natálie Schwamová (1998) je mladá talentovaná česká pianistka, vítězka mnoha českých i světových hudebních soutěží. 
V pěti letech, kdy dostala svůj první klavír, začala podle sluchu hrát a improvizovat. Od roku 2005 do roku 2009 navštěvovala hodiny klavíru ve třídě doc. Libuše Tiché v Hudební škole hlavního města Prahy. Během ročního pobytu (2010) s rodiči v Argentině pracovala pod vedením známé argentinské pianistky a skladatelky Píi Sebastiani. Od počátku roku 2011 byla žákyní ZUŠ Jižní město (Křtinská), kde studovala pod vedením Milana Langra. V současné době (2013) je pod vedením Františka Malého znovu žákyní Hudební školy hlavního města Prahy. Natálie Schwamová se od začátku své hudební kariéry pravidelně účastní domácích i mezinárodních klavírních soutěží. Za poslední roky (2008–2013) získala přes třináct prvních cen (například několik v Itálii, Rakousku a ČR).

Marek Kozák (1993), HAMU Praha, žák prof. Ivana Klánského, varhanní a klavírní virtuos, nositel řady ocenění z mezinárodních soutěží.
Absolvoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, obory klavír a varhany (klavír u Moniky Tugendliebové a varhany u Martiny Zelové) a je rovněž absolventem řady mistrovských kurzů u vynikajících varhaníků (Julian Gembalski, Jaroslav Tůma, Günther Kaunzinger a další). Studuje HAMU v Praze, klavír u prof. Ivana Klánského a varhany u Pavla Černého. Nadějný mladý muzikant, který pochází z moravského Brušperka, okres Frýdek-Místek, svůj zájem, píli a talent dělí mezi dva nástroje – klavír a varhany. S velkými úspěchy se účastnil řady mezinárodních soutěží – klavírních i varhanních, je nositelem několika ocenění „absolutní vítěz soutěže“. K dosavadním největším úspěchům mladého hudebníka patří 1. cena a cena za improvizaci na Mezinárodní soutěži Petra Ebena v Opavě, 1. cena na Mezinárodní klavírní soutěži Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních, 1. cena na Mezinárodní klavírní přehlídce v Praze, 2. cena na Mezinárodní smetanovské klavírní soutěži v Plzni, zvláštní ocenění na Mezinárodní soutěži Beethovenův Hradec, 3. cena na Mezinárodní klavírní soutěži Leoše Janáčka v Brně a další. Marek Kozák vystoupil jako sólista s  Janáčkovou filharmonií Ostrava, Moravskou filharmonií Olomouc a Brněnskou filharmonií.

Foto www.fotowaiz.com, archiv