Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž v Plzni

Prestižní Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž, jejíž třicátý první ročník se konal v západočeské metropoli od 16. do 23. března, ocenila nejlepší klavíristy. Ve třech věkových kategoriích se na hudebním poli utkalo více než šest desítek mladých pianistů z mnoha zemí světa. Jejich hudební klání vyvrcholilo závěrečným finálovým kolem nejvyšší věkové kategorie s Plzeňskou filharmonií v Měšťanské besedě v sobotu 22. března večer, které bylo součástí festivalu Smetanovské dny, a nedělním koncertem vítězů v Domě hudby, kdy byly slavnostně předány ceny nejlepším klavíristům. Kromě České republiky se do západočeské metropole sjeli soutěžící z Německa, Polska, Slovenska, Běloruska, Maďarska, Japonska, Číny, Koreje, pravděpodobně vůbec poprvé se naší soutěže účastní i zástupce Portugalska nebo Mongolska. A silné zastoupení bylo podobně jako v předchozích ročnících také z Ruska a Ukrajiny. Letošní ročník potvrdil, že čeští klavíristé se dokážou v mezinárodní konkurenci prosadit. A postaral i o jednu velkou senzaci. Poprvé se soutěže v nejvyšší věkové kategorii do třiceti let zúčastnila klavíristka o mnoho let mladší, patnáctiletá Natálie Schwamová z Hudební školy hl. města Prahy. „Dokázala se prosadit svým zcela mimořádným talentem i mezi klavíristy často o deset let staršími a získala druhou cenu,“ říká ředitel konzervatoře a předseda prezidia Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže Miroslav Brejcha. Vítězem této třetí kategorie se stal student pražské HAMU Marek Kozák, který také obdržel Cenu Bedřicha Smetany za nejlepší interpretaci skladeb Bedřicha Smetany. Cenu EMCY získala Jang Yebin z Korey, která je zároveň vítězkou 1. kategorie. Ve 2. kategorii zvítězila Karolína Františová, rovněž z pražské HAMU.

Výkony vycházejících hvězd klavírního nebe hodnotila osmičlenná mezinárodní odborná porota, jejímž předsedou byl opět jeden z našich nejlepších klavíristů, Ivan Klánský. Klavíristky a klavíristé jsou rozděleni do tří věkových kategorií. V první kategorii soutěžilo třináct, ve druhé dvacet dva a ve třetí dvacet tři klavíristů. Smetanovská klavírní soutěž má na rozdíl od jiných soutěží své výlučné specifikum – propagaci díla Bedřicha Smetany. Interpretace Smetanových skladeb, jejichž délka je přesně stanovena časovým limitem, je jednou z podmínek účasti v soutěži. „Dílo Bedřicha Smetany by mělo tvořit součást repertoáru každého českého klavíristy. Pro zahraničního účastníka se může Bedřich Smetana stát i do budoucna zajímavou inspirující součástí romantického klavírního repertoáru,“ konstatuje Miroslav Brejcha. „Chceme, aby mladí lidé Smetanovo dílo hráli, aby se mu nevyhýbali. Tento účel soutěže považuji za velmi důležitý nejen pro momentální situaci, ale i jako vklad do budoucna,“ podotýká Ivan Klánský, sám vynikající znalec a interpret Smetanova díla.

Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž je stará neuvěřitelných padesát let. První ročník soutěže se konal mezi 13.–16. prosincem roku 1963 v Hradci Králové a zúčastnilo se ho devět klavíristů. Jen o něco později v roce 1966 vyhrál čtvrtý ročník soutěže právě Ivan Klánský. Do Plzně byla soutěž přenesena v roce 2002 a pořadatelem se stala Konzervatoř Plzeň. Soutěž doznala v Plzni dvou zásadních změn. První změnou byl vznik nejmladší soutěžní kategorie s věkovým limitem do šestnácti let. Možná ještě důležitější novinkou bylo zřízení prezidia soutěže, kolektivního rozhodovacího orgánu, kde vedle významných českých klavíristů působí i zástupci dvou hlavních sponzorů soutěže – Magistrátu města Plzně a Plzeňského kraje.
***

Rozhovor s Miroslavem Brejchou o letošním ročníku soutěže

Pane řediteli, jak hodnotíte letošní ročník?

Každý ročník Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže přinese něco nového. Ten letošní se zapíše do historie třeba tím, že se poprvé soutěže v nejvyšší věkové kategorii do třiceti let zúčastnila klavíristka, která svým věkem patřila do kategorie „dětské“. Pravidla soutěže umožňují, aby se mladší klavíristé hlásili do věkově vyšších kategorií, naopak to možné není. Nicméně účast mladších klavíristů ve věkové kategorii určené pro budoucí profesionální hudebníky je zcela výjimečná, protože náročnost povinného soutěžního repertoáru je velmi vysoká. Natálie Schwamová se dokázala prosadit svým zcela mimořádným talentem i mezi klavíristy často o deset let staršími a získala druhou cenu. Jak si stojí čeští klavíristé ve srovnání se zahraničními účastníky?

Dobře. Také díky skutečnosti, že interpretace hudby Bedřicha Smetany je úzce spjata se znalostí české hudby jako celku. Většina udělených cen zůstala letos v rukách českých klavíristů. Ale soutěžní porota velmi vysoko ocenila například mladou korejskou klavíristku Jang Yebin, která v současnosti studuje ve Vídni. Získala nejvyšší možné bodové hodnocení s průměrem 25,00 bodu. Její interpretace skladeb Bedřicha Smetany byla až neuvěřitelně „česká“. Hudba má svůj vlastní jazyk, přesto je obdivuhodné, jak tato mladá Korejka dokázala proniknout do nejmenších detailů interpretace české hudby.

Jak mladí interpreti vnímají Smetanovu hudbu?

To je otázka spíše pro ně… Z hlediska porotce mohu říci, že velmi různě. Každý podle svého hudebního talentu hledá vždy to, co je mu v hudbě blízké. Slyšeli jsme interpretace, které byly postavené na virtuozitě a rychlých prstech, jiné akcentovaly lyrickou povahu Smetanovy hudby. U těch nejlepších výkonů se pak vše spojí v jeden dokonalý celek.

Máte zpětnou vazbu na úspěšné klavíristy z minulých ročníků? Neplánujete na příští rok 2015 setkání laureátů a jejich koncert?