Milan Al-Ashab a Adam Skoumal nabídli neokázalou hudební eleganci

Vynikající houslista Milan Al-Ashhab je na české scéně klasické hudby spíše nenápadným zjevem. Přitom má za sebou pozoruhodné úspěchy na soutěžích (mimo jiné vítězství na Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni, šesté místo na Čajkovského soutěži v Moskvě) a spolupráce s významnými tuzemskými i zahraničními orchestry (Česká filharmonie, Slovenská filharmonie, ORF Radio-Symphonie Orchester Wien). Již několik let Al-Ashhab koncertuje s uznávaným klavíristou a skladatelem Adamem Skoumalem. Společně již vystoupili i na Pražském jaru, v Berlínské filharmonii nebo ve vídeňském Musikvereinu.

Pro večer v kostele sv. Šimona a Judy sestavili program převážně z hudby první poloviny dvacátého století (Bartók, Prokofjev, Debussy), který obohatili i o atraktivní, populárněji laděné kusy – Fantazii Carmen Franze Waxmana a vlastní skladbu Adama Skoumala Variace na cikánskou melodii, inspirovanou filmem Cikáni jdou do nebe, která uzavřela první půli koncertu.

Již v první skladbě večera, Bartókových Rumunských tancích (v úpravě pro housle a klavír Zoltána Székelyho) ukázal Al-Ashhab, jak svrchovaně ovládá svůj nástroj, což mu otvírá i široké výrazové možnosti. Ve třetím tanci byla pomalá, rubatově přednášená „orientální“ melodie (hraná flažolety) až elektrizující. Energičnost posledního tance se zase nikdy nezvrhla v nekultivovanou divokost.

Následující Sonátu č. 2 D dur, op. 94a napsal Sergej Prokofjev pro flétnu a klavír v roce 1943, záhy však na popud Davida Oistracha vznikla i houslová verze. Její provedení upoutalo virtuozitou (ne však prostou emočního náboje) zejména v druhé větě plné rychlých figur a též něžnou výrazovostí věty třetí. Jako velmi příhodné se nejen zde zdálo zvukové spojení Al-Ashhabových houslí (mistrovský nástroj z dílny Nicola Amatiho vyrobený v italské Cremoně v roce 1662) s klavírem Bösendorfer, na který s velkým citem hrál Adam Skoumal. Výsledná barevná bohatost nesmírně lahodila uchu posluchače.

Druhá polovina koncertu patřila hudbě francouzské provenience. Nejprve zazněla Introdukce a Rondo capriccioso, op. 28 Camilla Saint-Saënse. V rafinovaně vnitřně kontrastní skladbě, věnované původně španělskému houslovému virtuosu Pablu se Sarasate, předvedl Al-Ashhab svou perfektní intonaci a celkovou hráčskou bravuru. Dvojité zastoupení měl v programu Claude Debussy. Písni Krásný večer ve verzi pro housle a klavír se snad mohlo dostat od sólisty procítěnějšího lyrismu. Houslová sonáta g moll patří (vedle sonáty pro violoncello a klavír a sonáty pro flétnu violu a harfu) do zamýšleného cyklu šesti sonát pro různé nástroje, který však nebyl dokončen. Premiéra díla v roce 1917 byla vůbec posledním Debussyho veřejným vystoupením. V interpretaci Milana Al-Ashhaba a Adama Skoumala vyznělo velmi přesvědčivě nejen technicky, ale i co do bohatosti výrazových poloh.

Ohlášený program uzavřela Fantazie Carmen německého skladatele Franze Waxmana, od třicátých let minulého století usazeného ve Spojených státech, který se proslavil především jako autor filmové hudby (například pro filmy Alfreda Hitchcocka). Fantazie Carmen, využívající melodie stejnojmenné Bizetovy opery, vznikla také původně jako hudba do filmu. Romantické drama Humoresque z roku 1946 o tragické lásce houslisty a vdané stárnoucí hudební mecenášky získalo i oscarovou nominaci, a to právě za hudbu pro Franze Waxmana. Po Jaschovi Haifetzovi, který skladbu poprvé uváděl v koncertní formě, se dílo stalo součástí repertoáru řady předních houslistů. Standardním repertoárovým kusem je Fantazie Carmen i pro Milana Al-Ashhaba a Adama Skoumala, kteří ji zařadili například i do programu svého recitálu na Pražském jaru před třemi lety. Mají dobrý důvod se k ní opakovaně vracet. Hrají ji s pozoruhodnou energií, ne však jako prvoplánovou virtuózní exhibici.

Celkově koncert rozhodně dostál svému titulu – podle Debussyho skladby – a byl to opravdu krásný večer. Snad jen škoda, že si na něj nenašlo cestu ještě více posluchačů, sál nebyl zdaleka zaplněn. V průběhu sezóny nabídne cyklus komorní hudby Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK ještě šest večerů, které rozhodně stojí za pozornost. Na tom příštím 20. prosince 2022 se představí České noneto s hudbou Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka, Václava Trojana a Jiřího Jarocha.

Hodnocení autora recenze: 80%

Krásný večer
15. listopadu 2022, 19:30 hodin
Praha, Kostel sv. Šimona a Judy

Program:
Béla Bartók: Rumunské tance (úprava Zoltán Székely)
Sergej Prokofjev: Sonáta č. 2 D dur, op. 94a
Adam Skoumal: Variace na cikánskou melodii
Camille Saint-Saëns: Introdukce a Rondo capriccioso a moll, op. 28
Claude Debussy: Krásný večer
Claude Debussy: Houslová sonáta g moll
Franz Waxman: Fantazie Carmen

Účinkující:
Milan Al-Ashhab – housle
Adam Skoumal – klavír