Milan Paľa: Málokterý skladatel zasáhl můj hudební svět tak hluboce jako Valentin Bibik

Večer zahájí skladba Hymn – 2001 významného ukrajinského skladatele Valentyna Sylvestrova, která je zahalena do ticha. Ve druhé části koncertu naplní Dům umění Čajkovského Symfonie č. 2 c moll radostnou hudbou inspirovanou ukrajinskými a ruskými lidovými melodiemi. Orchestr Státní filharmonie Košice povede dirigent Marcelo Lehninger. Abonentní koncert cyklu A se uskuteční ve čtvrtek 9. února 2023 v 19:00 hodin v Domě umění.

Brazilský rodák Marcelo Lehninger je vášnivým umělcem, který se řídí přesvědčením, že hudba boří bariéry mezi kulturami a je univerzálním prostředkem komunikace. Dirigent inspiruje nejen hudebníky, ale i posluchače po celém světě. Mezi jeho nejnovější spolupráce patří i Košice, kde bude s orchestrem ŠFK debutovat.

Milan Paľa, slovenský houslista žijící v Brně a jedna z nejvýraznějších postav současné hudební scény, je typem erudovaného a přemýšlivého interpreta, který si razí vlastní cestu. Svou kariéru nestaví jen na několika skladbách, ale neustále studuje nová díla. Neuvažuje přitom v zavádějících kategoriích “velikánů” a “kleinmeisterů” – všem skladatelům dává stejné právo na to, aby jejich hudba zněla. Přistupuje k nim s pokorou a odhodláním prokázat dopad jejich tvůrčích výpovědí. Konkrétním příkladem je i jeho vztah k méně známému skladateli Valentinu Bibikovi, jehož skladbu v Košicích provede.

“Ukrajinský skladatel Valentin Bibik je jednou z nejdůležitějších osobností mého hudebního života. Málokterý skladatel zasáhl do mého hudebního světa tak hluboce jako Valentin Bibik. Když jsem se poprvé dotkl jeho hudby, pohltila mě natolik, že jsem se prostě musel seznámit s celým jeho skladatelským odkazem,” říká Milan Paľa. Podle houslisty je dílo, které návštěvníci uslyší v jeho podání, čistá nádhera: “Koncert č. 3 op. 56 pro housle a orchestr vnímám jako krásný v tom nejhlubším a nejjasnějším slova smyslu. Mimořádně lyrický houslový part v průzračné orchestrální partituře vytváří podmanivou hudbu s unikátní atmosférou.”

Hymn – 2001 ukrajinského skladatele Valentyna Sylvestrova je podle jeho vlastních slov noblesní píseň chvály s rozptýlenou strukturou na tonálním a harmonickém základě. Tento hymnus je zahalen do ticha, ačkoli navenek působí jako tradiční smyčcová textura. Klid zde není ztělesněn pouze minimem zvuku, ale hudba je také stavem zpomalení a paralýzy nebo pozastavení času. Zajímavý je i Sylvestrovův postoj k vlastní tvorbě: “Nepíšu novou hudbu. Moje hudba je odpovědí a ozvěnou toho, co už existuje.”

Symfonie č. 2 c moll Pjotra Iljiče Čajkovského je plná radostné hudby a čerpá inspiraci z ukrajinských i ruských lidových melodií. Ty se objevují již v úvodu, který připomíná úvod k posledním třem Čajkovského symfoniím. Druhá část přináší rytmizované prvky, ale obsahuje také krásné lyrické vedlejší téma. Trio třetí části Scherzo vychází z žertovné písně a veselé Finále symfonie obsahuje vedle ukrajinských lidových melodií i lehce stylizované orientální prvky.