Mimořádný večer v Janáčkově divadle: Pavel Černoch Gala

  1. 1
  2. 2

Myšlenka uspořádat v Brně v předvánoční době, v sobotu 12. prosince, galakoncert Pavla Černocha se zrodila pod šťastnou hvězdou. Večer měl všechny předpoklady stát se mimořádnou uměleckou událostí a tyto předpoklady zcela naplnil. Brněnskému publiku se na něm představil tenorista známý a žádaný na světových scénách, leč v Brně vystoupivší poprvé a naposled v roce 2009, nadto v nepříliš velké roli Monostata v Mozartově Kouzelné flétně. To byl tehdy jevištní debut brněnského rodáka Pavla Černocha (nepočítáme-li jeho vystoupení s dětským sborem Kantiléna ve Vackově Kocouru Mikešovi a Dvořákově Jakobínu), po němž následovala pěvcova strmá cesta na nejproslulejší evropská operní jeviště. Český divák jej vlastně nezná. O to víc je třeba přivítat iniciativu vedení brněnské opery, jmenovitě uměleckého šéfa Jiřího Heřmana a také dirigenta Jaroslava Kyzlinka, kteří vyšli Pavlu Černochovi maximálně vstříc, pokud jde o jeho časové možnosti, a umožnili tak realizaci prosincového koncertu.

Začněme oklikou: koncert byl mimo jiné reprezentativní vizitkou orchestru Janáčkovy opery. Pro divadelní orchestry je takříkajíc životní nutností ukázat se občas divákům také vizuálně, ne pouze zvukem z orchestřiště. Orchestr to motivuje a diváka to zajímá. Už ve vstupním čísle programu, předehře k Verdiho opeře Sicilské nešpory, upoutal nádherně hebký, sametový zvuk smyčců (zejména exponovaných violoncell a kontrabasů), spolu s výborně hrajícími dechovými nástroji. Pak jsme mohli v průběhu celého večera konstatovat mimořádně vysokou úroveň hry celého orchestru, jenž přesně reagoval na pokyny zkušeného dirigenta Jaroslava Kyzlinka a odváděl naprosto špičkový výkon. Orchestr se kromě doprovodné úlohy při pěveckých vystoupeních prezentoval interpretací operních předeher (už zmiňovaný Verdi, Donizettiho Don Pasquale, Smetanovo Tajemství – vše v první polovině) a samostatných orchestrálních operních čísel, jež zastupovalo ve druhé polovině večera intermezzo z Pucciniho Manon Lescaut a neméně známá Meditace z Massenetovy Thais, za jejíž skvělou interpretaci sklidila ovace koncertní mistryně orchestru Lenka Koplová.

Na koncertu participoval také sbor Janáčkovy opery, už po dlouhá desetiletí představující pod vedením sbormistra Josefa Pančíka ty nejvyšší kvality sborového zpěvu (nejen českého – leckterá zahraniční opera by se jím mohla chlubit!), které uplatnil ve sborové scéně ze začátku čtvrtého dějství Bizetovy Carmen.

Protagonista večera Pavel Černoch přišel na pódium, vítán vřelým potleskem publika, aby přednesl nejprve árii Gabriela Adorna (O inferno – Cielo, pietoso rendila) z Verdiho opery Simone Boccanegra.

Pavel Černoch (foto ND Brno)
Pavel Černoch – Janáčkovo divadlo Brno 2015 (foto ND Brno)

Nebyl to rozhodně začátek „na jistotu“; opera náležící k dílům z konce padesátých let, kdy Verdi hledal nový způsob vyjádření, nepatří k vyhledávaným titulům sólistů, ani koneckonců operních domů. Pavel Černoch se však o ní vyjádřil, že právě ona jej přivedla k Verdimu – a jeho výkon to potvrzoval: Po všech stránkách vyrovnané, jisté ovládání hlasu korunovalo nádherné pianissimo na počátku pasáže io piango, rozvinuté posléze do překrásné belcantové kantilény.

Pavel Černoch disponuje světlým, průrazným, technicky jistým tenorovým hlasem, přičemž jsou jeho pěvecké schopnosti násobeny jevištním zjevem: vysoký, štíhlý – ideální pro role milovníků! Jeho Cavaradossi (E lucevan le stelle a duet s Toskou z prvního jednání) byl proto zážitkem sui generis a mnohé posluchače pravděpodobně přivedl k přesvědčení, že právě Pavel Černoch je ideálním představitelem této role. Podobně tomu bylo v případě árie Josého La fleur que tu m’avait donnée. Pavel Černoch plně přesvědčil svým lyrickým projevem, aby vzápětí předvedl v závěrečném duetu s Carmen rovněž své dramatické schopnosti. (V obou případech si zvolil za partnerku sólistku brněnské opery: jako Tosca předvedla svůj dramatický soprán Iveta Jiříková a v roli Carmen se představila mezzosopranistka Václava Krejčí Housková).

Pavel Černoch je absolventem brněnské Janáčkovy akademie múzických umění, ne však její pěvecké, nýbrž manažerské katedry. Jeho koncepční manažerské myšlení se rovněž ve večeru projevilo, a to především v dramaturgii počítající s nutností stále nového překvapování publika. Program byl v tomto směru perfektně vystavěn, přičemž vrchol tvořila vždy česká opera: Po dojímavé, neomylně působivé árii Prince z prvního dějství Dvořákovy Rusalky (nelze u ní nepřipomenout rovněž technicky suverénní a barevně působivý výkon hráčů na lesní roh!) následovaly první hromadnější výkřiky bravo (jednotlivci se projevovali už od počátku).

Pavel Černoch (foto ND Brno)
Pavel Černoch – Janáčkovo divadlo Brno 2015 (foto ND Brno)

Na samotný závěr si Pavel Černoch ponechal jako přídavek „trumf“ v podobě přizvání Richarda Nováka, s nímž předvedl duet Jeníka a Kecala z druhého dějství Smetanovy Prodané nevěsty, který přivedl obecenstvo doslova „do varu“: Publikum okamžitě a bez výjimky vstávalo a volalo bravo, a dlouho trvalo, než mohl Pavel Černoch se svými hosty přidat ještě přípitkovou scénu z Verdiho opery La traviata.

Za zmínku určitě rovněž stojí kontakt sólisty s orchestrem, který mu po celý večer dával najevo své sympatie klepáním na pulty, nástroje apod. Tento mimořádný večer, který navštívily mnohé významné osobnosti české operní scény (jen v páté řadě jich sedělo kolem deseti!), zůstane nepochybně dlouho v paměti publika, stejně jako bude ozdobou historických análů brněnské opery.

Hodnocení autorky recenze: 95 %

Pavel Černoch Gala
Pavel Černoch (tenor)
Iveta Jiříková (soprán)
Václava Krejčí Housková (mezzosoprán)
Richard Novák (bas)
Dirigent: Jaroslav Kyzlink
Sbormistr: Josef Pančík
Orchestr a sbor Janáčkovy opery
12. prosince 2015 Janáčkovo divadlo Brno

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Pavel Černoch Gala (Brno 12.12.2015)

[Celkem: 31    Průměr: 4.1/5]

Související články


Reakcí (5) “Mimořádný večer v Janáčkově divadle: Pavel Černoch Gala

  1. Jen bych ráda upřesnila – Pavel Černoch v JD zpíval ještě 21.3.2012 jako Alfredo v La Traviatě. Čili zřejmě toto bylo jeho poslední vystoupení :-)

    Včerejší koncert byl slušný a sbor, výtečný pan Novák i obě dámy byly příjemnou vsuvkou a osvěžením, zaplaťpánbůh za ně! Také bych ráda pochválila orchestr, který hrál perfektně. Byla jsem mimo jiné velmi potěšena, že do programu koncertu byla zařazena předehra z Verdiho Sicilských nešpor (opera byla bohužel k mé velké lítosti stažena z repertoáru :-( ), a tak jsem si tuhle nádhernou hudbu mohla připomenout. Co však bylo z mého pohledu na celé události nejlepší, byla atmosféra. Tak vřelé ovace a tolik radosti v publiku jsem v JD již dlouho nezažila a cítila jsem se mezi nadšenými diváky opravdu dobře. Musím ale na druhou stranu říci, že je škoda, že nejsou podobně oceňovány i výkony umělců v „běžných představeních“ – v některých případech by to bylo na místě více, než v případě p. Černocha.

  2. Ať žije česká závist a malost! Přesně tohle jsem čekala. Oni třeba v La Scale asi moc dobře vědí, proč si zvou pana Černocha a ne někoho z jiných brněnských zpěváků. Proč by jim tedy mělo publikum tleskat víc, než panu Černochovi? Nebo to snad včera odbyl?? Zmyslete se trochu nad tím, vážená…

    1. Dobrý večer, Hano. Nechtěla jsem rozpoutat tak vášnivé diskuse, jen jsem chtěla poukázat na to, že diváci v JD by i při běžných představeních mohli být více nadšení. Občas se stane, že v Brně vystoupí umělec/umělkyně, kterému role/výběr písní opravdu sedne, mimořádně je interpretuje po všech stránkách a ocenění publika je následně velmi vlažné, což si myslím, že je škoda :-) Jak jsem již napsala, včera jsem se cítila příjemně a právě tuto atmosféru běžně v JD postrádám. Samozřejmě jsem si vědoma, že ne každé představení je jí hodno! Mějte se moc krásně a klidné svátky Vám přeji :-)

  3. Paní Violetta R. píše velice pěkně a popisuje přesně atmosféru koncertu,ještě k výkonu pana Černocha-v českém repertoáru byl výborný,ve francouzském byla jeho francouština poněkud horší, roli dona Josého v Carmen zpívají většinou spinto tenořia v jejím provedení je nedostižný Jonas Kaufmann viz jeho Don José v Carmen v Orange.Pan Černoch účinkuje v zahraničí hlavně v českém repertoárua a ve velkých rolích spinto oboru nezpívá ani v Mnichově,nebo Vídni či v Londýně.Ve francouzském repertoáru jako je Faust je možno slyšet nyní Pavola Breslika v Berlíně
    Takže reklama v buletinu,která píše o jeho alternaci v Paříži v Donu Carlosovi s Jonasem Kaufmannem je nadnesená,Kaufmann zpívá v Paříži nyní v Berliozově Faustově prokletí v alternaci s Brayenem Himlem,

    1. Nadnesená ? Je to lež jako když tiskne. Často přemýšlím, zda to mají umělci zapotřebí, psát o sobě, jaké jsou hvězdy, kde a co všude v zahraničí zpívali. V době internetu je velmi jednoduché si cokoliv zjistit a je trapné, když se o umělci píšou nesmysly. Jediný, kdo snese mezinárodní měřítko je Adam Plachetka. A netýká se to jen českých umělců. Agentury přiváží do Česka průměrné interprety, které vynáší do nebes, vstupenky se pohybují v řádu tisíců a když se podívám na jejich nahrávky, tak bych za ně nedal ani stokorunu.

Napsat komentář

Reklama