Moravská filharmonie se nechá unést milostnými příběhy Bartóka i Schumanna

Koncert zahájí drobné dílko pro smyčcové nástroje Landscape (Krajina) od významného polského představitele hudby 20. století Andrzeje Panufnika (1914–1991). V jeho melancholických hudebních toulkách krajinou bez hranic se zrcadlí jak pouto k rodné zemi, kterou tvůrce v těžkých 50. letech opustil, tak city k britské fotografce a spisovatelce Camille Jesselové. Do konce života se hrdě hlásil ke své národnosti, inspiraci polskou kulturou lze nalézt téměř v celém jeho díle.

Emigrovat musel také skladatel Béla Bartók (1881–1945). Po vypuknutí druhé světové války se s rodinou přestěhoval do Spojených států, kde mu v roce 1945 diagnostikovali leukémii. Na doporučení lékaře trávil s manželkou, vynikající maďarskou klavíristkou Dittou Pásztory, letní měsíce u jezera. Bartók se rozhodl svou ženu překvapit a jako dárek pro ni na sklonku života zkomponoval Koncert pro klavír a orchestr č. 3. Jeho nejlyričtější dílo je plné něhy, pokory a radosti ze života, zakomponoval do něj i motivy maďarské lidové hudby, téma úcty k přírodě a obdiv k ptačímu zpěvu.

Oba večery v Redutě uzavře hudba německého romantika Roberta Schumanna (1810–1856). Jeho vztah s osudovou ženou, klavíristkou Clarou, prošel mnoha peripetiemi. Se sňatkem totiž nesouhlasil Clařin otec Friedrich Wieck, u kterého Schumann studoval hru na klavír. Po dlouhých letech tajného setkávání a rodinných roztržek, jež vyvrcholily soudem, se teprve v roce 1840 podařilo zamilovanému páru vzít. Podobně dlouhou genezi měl i vznik Čtvrté symfonie, první verzi sice dokončil Schumann v roce 1841, kdy se s velkou podporou své manželky konečně pustil do skládání symfonické tvorby, o deset let později se však rozhodl celé dílo přepracovat – a dobře udělal, mohutná úprava instrumentace a lepší načasování postačilo k úplné rehabilitaci díla.

„Společným prvkem programu koncertu je osud a postoj k němu. V případě Andrzeje Panufnika a Bély Bartóka jde o úděl lidí ve střední Evropě, v případě Roberta Schumanna o boj s vlastními démony. Jsem velmi rád, že Bartókův Koncert pro klavír a orchestr č. 3 přednese József Balog, jeden z nejlepších maďarských klavíristů své generace,“ doplnil k programu šéfdirigent Moravské filharmonie Zsolt Hamar.

Interpret Klavírního koncertu č. 3 Bély Bartóka je jedním z nejtalentovanějších klavíristů. Vyrůstal pod vlivem světoznámé maďarské klavírní školy založené Ferencem Lisztem, Ernstem von Dohnányim a Bélou Bartókem. Kritika i posluchači chválí jeho brilantní techniku a hluboké, citlivé muzikantství. Vedle standardního klavírního repertoáru hraje i jazzem ovlivněné klasické skladby, soudobou hudbu, často uvádí premiéry skladeb od současných autorů. Za posledních dvacet let absolvoval více než tisíc koncertů v desítkách zemí a velkého úspěchu dosáhl i na předních světových festivalech. József Balog vydal celkem čtrnáct CD. Jeho první album s názvem Hungaricum získalo cenu Liszt Grand Prix du Disque. V roce 2018 obdržel Lisztovu cenu od maďarské vlády.

Koncerty začínají v 19:00 hodin, čtvrteční uvede Moravská filharmonie v rámci velkého symfonického cyklu (koncertní řada A) a páteční v rámci malého symfonického cyklu (koncertní řada R). Beseda s umělci se koná každý den před koncertem od 18:00 hodin v Mozartově sále. Provede jí Jiří Vejvoda, předplatitelé mají vstup na besedu zdarma. Podrobný program a vstupenky naleznete na webových stránkách Moravské filharmonie Olomouc.