Moravský podzim zahajuje svůj 50. ročník předehrou

Po ®evoluci přichází padesátka. Po fenomenální Symfonii sirén tu máme nové impulzy inspirované historií festivalu. Moravský podzim má před sebou jubilejní ročník. To je jeden z důvodů, proč se pořádající Filharmonie Brno rozhodla s ročním předstihem uspořádat předehru, ochutnávku, která posluchače naladí na samotný festival. Ten se koná příští rok, a to od 4. do 16. října.

O úvodní koncert se příští sobotu 20. října postará světoznámý soubor Akadamie für Alte Musik Berlin, která na pódiu Besedního domu představí koncertní provedení Gluckovy opery Orfeo ed Euridice. „Jsou to skutečné hvězdy, v interpretaci barokních oper patří jednoznačně k nejlepším na světě,“ zdůraznila ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Doplnila, že hudebníci hrají na barokní nástroje, případně na jejich dokonalé repliky, díky čemuž se posluchači mohou přenést o bezmála tři století zpět. Slavnou operu Christopha Willibalda Glucka, která ztvárňuje příběh lásky z řeckých pověstí, bude v Brně řídit místním publikem oblíbený Alexander Liebreich. „Soubor vystupuje v České republice jen vzácně, věřím, že o to větší to bude zážitek. Hlavní role Orfea, Eurydyky a Amora zazpívá barokní elita –  tři pěvkyně: Sonia Prina, Roberta Mameli a Marie-Sophie Pollak,“ doplnila Kučerová. Provedení je unikátní také první uměleckou spoluprací s místním špičkovým sborem Czech Ensemble Baroque Choir pod vedením sbormistryně Terezy Válkové. Koncert je mimořádný v tom, že bude premiérou a derniérou zároveň. „Toto provedení vzniklo na objednávku orchestru v polských Katowicích, kde se uskuteční den před námi, ovšem s jiným sborem. Pouze zde v Brně akademii doprovodí Czech Ensemble Baroque Choir,“ zdůraznila Kučerová.

Program 50. ročníku festivalu reflektuje jeho kořeny, nevrací se k nim však na způsob retrospektivy, ale hledá v nich nové impulzy. Festival (ještě jako Mezinárodní hudební festival Brno) se poprvé uskutečnil v roce 1966 a hned se uvedl odvážným tématem, u nás do té doby nevídaným: v reprezentativní podobě představil tvorbu Bohuslava Martinů, skladatele v zahraničí uznávaného, v tuzemsku však tehdy z politických příčin upozaďovaného až potlačovaného. V několika následujících ročnících se festival věnoval obecnějším hudebním tématům – v dramaturgicky promyšlených koncepcích se zaměřil na tzv. starou, komorní, vokální, slovanskou hudbu, konfrontoval českou tvorbu s evropskou atd. „Z tvorby Bohuslava Martinů zazní jeho písně, sborová díla, premiérově bude s jeho původní scénickou hudbou uvedeno drama André Gida Oidipus. S Martinů vzdáleně souvisí zaměření na francouzskou hudbu, byť si je lze spojit i s dvojím výročím Francouzské revoluce (1789–1799), a také pozvání Basilejského komorního orchestru, nositele tradice proslulého tělesa Paula Sachera, s nímž byl Martinů silně spjat,“ uvedl dramaturg Vítězslav Mikeš.

Festival připomíná i další významná výročí: vedle Martinů, od jehož úmrtí uplyne 60 let, také 100. výročí narození Mieczysława Weinberga, z jehož tvorby zazní kompletní řada šesti sonát pro housle a klavír, dvojí výročí E. F. Buriana (1904–1959), 100 let od vzniku Masarykovy univerzity atd. Na festivalu se s atraktivními programy představí výrazné světové a tuzemské umělecké osobnosti, jako jsou Piotr Anderszewski s Basilejským komorním orchestrem, David Greilsammer a jeho Geneva Camerata (Lullyho suita Měšťák šlechticem s novou taneční choreografií), Peter Eötvös a Dennis Russell Davies s Filharmonií Brno, Alexandre Tharaud, Martinů Voices s Lukášem Vasilkem, Tiburtina Ensemble s Barborou Kabátkovou (Couperin: Messe propre pour les couvents), Il Festino s Dagmar Šaškovou, Milan Paľa a Ladislavem Fanzowitzem (Weinberg: komplet sonát pro housle a klavír) a mnozí další.