Na festival jsem se vydala až v jeho průběhu, přesto se jednalo o intenzivní čtyři dny, které ve mně vzbudily otázky i větší zájem o mladé studenty. Do Ostravy přijeli tvůrci a performeři z koutů Česka, Slovenska, Maďarska a Norska.
Čtvrteční prezentace a kopaná
Svou účast na festivalu jsem začala Pitch session studentů konzervatoří – Janáčkova konzervatoř v Ostravě, Konzervatoř Duncan centre v Praze a Konzervatorium J. L. Bellu v Banskej Bystrici. Prezentace studentek a jejich projektů měla proběhnout v rámci studentského sympozia Přicházení, které na čtyři dny propojilo svět profesionálů s jejich možnými budoucími kolegy*němi. Jak se ukázalo, představa obou zúčastněných stran byla pravděpodobně trochu jiná než realita. Přestože vzduch v prostorech Divadla Staré arény nejprve zhoustl, po následné diskuzi s hosty*kami (Markéta Málková, Lucia Kašiarová, Jana Ryšlavá a Jaan Ulst) jsem cítila, že účastníci lépe pochopili podstatu těchto krátkých setkání. Podle zpětné vazby studenti pochopili, že je potřeba ptát se na nejasnosti namísto tichého útěku, a organizační tým si vyzkoušel propastný přechod mezi skupinami, který je potřeba překlenout.
Po rychlém obědě jsem se přesunula do zrekonstruovaných prostorů Boutique Business Inkubátor Ostravica, který nabízí krásný prostor s dvojitým schodištěm, ideálním pro současné performance. Komponované odpoledne Fresh Dance (také součást sympozia Přicházení) ukázalo diverzitu pohybového i tvůrčího směřování konzervatoří, přestože se jednalo o pouhý fragment jejich tvorby. Místní Janáčkova konzervatoř se prezentovala společnou choreografií Duets, ve které využívali partnering a techniku současného tance. Jejich tři následující sóla byla zasazena více do komerčního stylu a osobně jsem v nich poznávala zkušenosti se soutěžním tancem v rámci disciplíny showdance a modern dance. První sólo Answer the Question z dílny studentky Duncan centre se dle mého názoru velmi přibližovalo produkci profesionálních performerů současného tance. Barbora Zahrádková propojila repetici hudební koláže s pohybem, čímž vznikla jasná ucelená choreografie. V následujících dvou triích se objevovaly podobné choreografické principy jako například spojení pomocí stejných pohybů po předchozím rozdělení na jednotlivkyně nebo kanonické rozbití společného pohybu. Přesto obě tvůrkyně-studentky využily jinou inspiraci a pohybový slovník. Takže tak… připomínala pomalými kruhovými pohyby rituál bosorek, zatímco v BONSOIR tanečnice sebevědomě chodily prostorem a využívaly jednoduchá gesta v repetici. Studentské odpoledne zakončila společná choreografie Sei La Mia Donna interpretována studentkami ze Slovenska, která propojovala popovou hudbu s operními skladbami. Choreografie se skládala především ze zvedaček a vzájemné manipulace, naskakování na sebe a celkově byla po silové stránce náročná.
Večerní pocta fotbalu norského choreografa Jo Strømgrena měla premiéru již v roce 1998 a po několikaleté pauze je od roku 2009 součástí celosvětových turné. Téměř hodinová inscenace A Dance Tribute to the Art of Football vychází ze stereotypního chování a představ o fotbale, zkrátka bere všechno dobré i zlé z nejpopulárnějšího kolektivního sportu. Osobně nejsem fanynka této hry, proto jsem s napětím očekávala, jak bude námět fungovat ve spojení s tancem, který naopak miluji. A byla to pro mě jízda jako na horské dráze, protože se scény střídaly v relativně rychlém sledu. Čtyři performeři prošli proměnou od, dejme tomu, dětské kopané, kdy s míčem vlastně neumí, přes fanouškovské období, které mám osobně spojováno s chuligánstvím. Humornou scénku zpomalené i pouze slyšené rvačky nahradil tragický moment smrti jednoho z nich. U vážnosti však dlouho nezůstali a samotnou situaci protkali komikou. Z nezvedenců se (opět už všichni čtyři zdraví a na nohou) proměnili na profesionální hráče fotbalu, každý v jiné roli — narcis, bitkař, nemehlo a benjamínek. V těchto rolích zůstali od odehraného utkání až k pozápasové sprše.
V průběhu inscenace předvedli maximální fyzické nasazení při skoro neřízených skocích nebo právě zmíněných kontaktních situacích. Současně se tyto chvíle plné napětí a akce střídaly s úplným uklidněním a zpomalením nebo slow motion pohyby, do kterých v jednu chvíli zapojili také práci se světlem. Střed jeviště Divadla loutek ozařoval kruh, ve kterém se performeři nastavovali do pozic připomínajících obrazy inspirované antickou mytologií, v tomto případě spíš tedy fotbalovou, to vše za zvuků symfonické hudby z opery. Důraz na světlo pokračoval i při svléknutí do spodního prádla (které si navzájem museli jednou či dvakrát upravit), kdy si předávali reflektor, který fungoval jako zaměření objektivem kamery a sledoval linie jejich těl. Celé dílo je složeno z pečlivě vybraných scén, které se v průběhu let upravovaly, aby co nejlépe komunikovaly s divákem. Velmi dobře fungovalo propojení pohybu, hudby a scénografie s kostýmy, které nedávaly divákově pozornosti chvíli na odpočinek nebo nudu. Přestože fotbal jako takový stále není mým oblíbencem, tento pohybovo-fotbalový zápas mě nadchl.
Páteční konference, intervence, frekvence
Odpoledne jsem se vydala na konferenci Vize tance, která byla opět součástí programu studentského sympozia Přicházení. Pozvaní hosté postupně odprezentovali svůj příspěvek na téma podob a možností profesního uplatnění tanečních umělců a umělkyň. Jaan Ulst představil program Tartu 2024 a další možnosti zahraničních výjezdů studentů a čerstvých absolventů (Culture Moves Europe, Erasmus+, European Solidarity Corps, skrze evropské ambasády v Česku) a dával velký důraz na tvorbu kontaktů a všeobecnou zvídavost a kladení otázek. Lucia Kašiarová objasnila některé z hlavních rozdílů mezi profesí nezávislého umělce, zaměstnance v divadle a ve velkém souboru. Zároveň upozornila i na další (a často neviděné a nepropagované) pozice v oblasti tance mimo choreografa a performera, jako například produkce a management nebo taneční terapie. Šéfka baletu Národního divadla moravskoslezského Lenka Dřímalová přiblížila průběh konkurzů do souborů a divadel s taneční složkou prostřednictvím mezinárodní burzy. Zároveň upozornila na agentury, které se o tyto tanečníky starají a zastupují je. Moderátorka konference Blanka Marková objasnila některé okruhy zájmu a náplně platformy Vize tance. Ta sdružuje taneční spolky i nezávislé jednotlivce, poskytuje informace o možnostech podpory a nabízí možnost webinářů a zodpovězení dotazů v mnoha oblastech.
Po intenzivních a obohacujících třech hodinách bylo potřeba nadýchat se čerstvého vzduchu a trochu se protáhnout. Hodilo se proto, že na Masarykově náměstí začala první z několika veřejných intervencí Pomáhat a chránit. Dvanáct performerů oblečených v černých uniformách a s nimi dvanáct dobrovolníků z řad účastníků festivalu i náhodných přihlížejících si vyzkoušelo nejznámější jógové polohy. Nahraný hlas instruktorky tragikomicky připodobňoval dané pozice a přechod mezi nimi k zneškodňování pachatele pomocí pistole a pout. Společná cesta k obchodnímu centru Nová Karolina proběhla za doprovodu objímání se a vtipných improvizovaných momentů, kdy performeři reagovali na své okolí a pozorovatele. Pozitivní nálada se proměnila, když těžkooděnci začali padat po hlavních schodech centra a po cestě zpět na Masarykovo náměstí žalostně plakali pro květiny a přírodu. Site-specific performance z produkce česko-norského kolektivu Direct Action Theatre upozorňuje na vztah k přírodě a otevírá problematiku globálního oteplování, ačkoliv to na první pohled nebylo zcela znát.
Po rozloučení s uniformovanými performery nastal čas přesunout se na poslední inscenaci dne. Díky vypůjčenému kolu byla cesta do oblasti Dolních Vítkovic svižná a já si tak ještě stihla vychutnat horký čaj. Taneční sál nad Brickhousem rozezvučila choreografie Michaely Dzurovčínové pomocí tradičních hudebních nástrojů, jako je klavír nebo činely, ale i předměty obvykle pro hudbu nevyužívanými, například míčky nebo trubice. Out of Control nechává splývat taneční a hudební profesi do jednolitého celku. (Recenzi na premiéru publikovala Opera PLUS zde.)
Sobotní kdo s koho s médii
Odpoledne dvakrát za sebou zatančili na náměstí Biskupa Bruna studenti konzervatoří v rámci projektu Jáma lvová Unlimited (navazujícího na původní duet, který měl premiéru v roce 2019), čímž vyvrcholilo studentské sympozium Přicházení. Více než třicet studentů nazkoušelo s autorkami Sabinou Bočkovou a Johanou Pockovou site-specific inscenaci inspirovanou mediální manipulací a politickým populismem, který je bohužel právě velmi aktuální zejména s přihlédnutím k probíhajícím volbám. Za hudební koláže Lukáše Palána vtahovala choreografie i diváky téměř do extáze díky nepřetržitému opakování jednoduchých pohybů, které se postupně nabalovaly a proměňovaly v další. Do společného rytmu bylo velmi jednoduché se přidat, o což se někteří kolemjdoucí a diváci také snažili.
Po prvním uvedení se účastníci festivalu mohli připojit k cyklojízdě s nejen hudebním doprovodem pod dohledem zaměstnanců z cyklodílny Black Meadow, která je zavedla opět do Dolních Vítkovic na večerní inscenaci. Tentokrát se konala v prostorách Národního zemědělského muzea, které tematicky i vizuálně perfektně ladily se sólem Tomáše Janypky Lonesome Cowboy. Následná diskuze odhalila jména vylepených plakátů mužských idolů, které jsou vidět na úplný závěr v živém promítání z vedlejší místnosti, a zároveň otevřela problematiku vlivu sociálních sítí na mladé muže. Děsivá statistika odkryla algoritmy, které dříve či později nabídnou těmto uživatelům příspěvky podněcující nenávist vůči ženám. Tvůrci se (a nejen proto) snaží skrze performativní umění komunikovat také s mladým divákem. (Recenzi na premiéru publikovala Opera PLUS zde a je pozoruhodné si všimnout, jak se za tak krátkou dobu proměnil její kontext.)
Nedělní procházka
Nestabilní počasí z průběhu týdne se krásně vyjasnilo při nedělním odpoledni, kdy jsme se sešli na Černé louce k performativnímu pikniku How to Watch a Moving Body. Anna Sedlačková, Zden Brungot Svíteková a Daniel Raček z uskupení Neskorý zber rozdávali příchozím jablka, tatranky a podsedáky, aby jejich zážitek byl co nejpříjemnější a zároveň splňoval náplň pikniku. Jakmile byli všichni dostatečně vybavení, vydali jsme se kousek dál na místo, které se zdálo právě v té chvíli jako vhodné pro rozložení deky a usazení se. Performeři se nechávali inspirovat okolím a myšlenkami, které je zrovna napadaly, reagovali na sebe i diváky, kterým dali možnost se zapojit také pohybově. Každý piknik je jedinečný právě v improvizované formě, která účinkujícím velmi sedí a je přirozená, zejména v propojení průpovídek s pohybem.
Téma letošního MOVE Festu, rezonance, pro mě bylo znatelné a intenzivní. Od minimalistických studentských sól přes hromadné choreografie a společenské intervence až po závěrečný improvizovaný piknik se potvrdilo, že tanec dokáže efektivně komunikovat, klást nepříjemné otázky, a hlavně přinášet silné zážitky. Ostrava se na chvíli stala pulzujícím srdcem pohybu, které snad v účastnících zanechalo hlubokou a inspirativní stopu.
MOVE Fest Ostrava 2025 – recenzovaný program
Fresh Dance
25. září 2025, 17:00 hodin
Boutique Business Inkubátor Ostravica, Ostrava
Program Janáčkovy konzervatoře v Ostravě
Duets
Interpretace: Daniela Jenišová, Dorota Petrová, Julie Krakovská, Zdeněk Grulich, Elen Bartošová, Rozálie Kvitová, Julia Freis, Tereza Bogdanová, Eliška Slaninová
Sound of a siren
Interpretace: Marek Kantor
Never the first choice
Interpretace: Lili Procházková
Mind Lost
Interpretace: Sophie Golasová
Program Konzervatoře Duncan centre, Praha
Answer the Question
Choreografie a interpretace: Barbora Zahrádková
Hudba: Travis Lake: Interrogation, Travis Lake: Time, CoH, ft. Anna Yamada: Sleepwalker
Hudební koláž: Barbora Zahrádková
Kostýmy: Karolína Lvová, Barbora Zahrádková
Konzultace (umělecké vedení): Petr Tyc
Takže tak…
Choreografie: Viktorie Křepelková
Interpretace: Viktorie Křepelková, Agáta Klímová, Miroslava Sýkorová
Hudba: DakhaBrakha: Ой у Києві
Kostýmy: Viktorie Křepelková, Kateřina Bártů, Miroslava Sýkorová
Konzultace (umělecké vedení): Lea Švejdová
Bonsoir
Choreografie: Agáta Klímová
Interpretace: Agáta Klímová, Petra Jelínková, Barbora Karvánková
Hudba: Jean Charlese Baudot: Sounds of Paris, french podcast Europe 1; Francis Dhomont: Cycle du son Mov. 3 Novars; Camille Saint-Saëns: Le Carnaval des animaux (IV. Tortues); Jacques Brel: Le moribond
Hudební koláž: Agáta Klímová
Kostýmy: Agáta Klímová
Konzultace (umělecké vedení): Petr Tyc
Program Konzervatória J. L. Bellu v Banskej Bystrici
Sei La Mia Donna
Choreografie, námět: Radoslav Piovarči, Lucia Bielik
Hudba: ED Sheeran, Andrea Bocelli – Perfect Symphony – Karaoke, Maruja – Kakistocracy
Interpretace: Rastislav Baláž, Mária Kunochová, Sarah Mária Lubellan, Lucia Beľová, Monika Michalicová, Petra Janíková, Karin Zacharová, Margaréta Fabriková, Ema Jenifer Petrányi, Nina Mihálová, Tamara Demečková, Adrián Urminský, Zoja Cedzova, Kristína Vircová, Vanesa Tökölyiová
Jo Strømgren Kompani: A Dance Tribute to the Art of Football
25. září 2025, 19:00 hodin
Divadlo loutek Ostrava, Ostrava
Choreografie: Jo Strømgren
Stage design: Stephan Østensen
Kostýmy: Ingvild Hovind
Hudba: Jørgen Knudsen, Flugschädel, Jussi Björling & Nils Grevillius
Light design: Stephen Rolfe
Sound design: Lars Årdal
Tanečníci:
Jan Nicolai Wesnes, Mikkel Are Olsenlund, Sverre Magnus Heidenberg, Kevin Baardar Haugan
Direct Action Theatre: Pomáhat a chránit
26. září 2025, 12:30 hodin
Prokešovo náměstí, Ostrava
26. září 2025, 16:30 hodin
Masarykovo náměstí, Ostrava
Ostravský tvůrčí tým a performeři D.A.T.: Jan Husták, Nela H. Kornetová, Ellen Røhr-Staff, Björn Honsson, Matthew Rogers
Dočasná Campany: Out of Control
26. září 2025, 19:00
Taneční sál nad BrickHousem, Ostrava
Choreografie: Michaela Dzurovčínová
Dramaturgie: Anna Benháková
Světelný design: Filip Horn
Zvuková režie: Sarah Jedličková
Scénografie: Jana Kahounová
Kostýmy: Polina Akhmetzhanová
Performeři:
Eva Rezová, Alžbeta Mjartanová, Štěpán Hon, Jan Razima, Sarah Jedličková, Nina Honová, Timur Bereznij, Jeorge Luis Rebollo Castanon
POCKetART: Jáma lvová Unlimited
27. září 2025, 16:30 hodin
Náměstí Biskupa Bruna, Ostrava
Koncept a choreografie: Sabina Bočková, Johana Pocková
Dramaturgie: Viktor Černický
Hudba: Lukáš Palán
Tanečníci ostravské verze:
Barbora Karvánková, Barbora Zahrádková, Agáta Klímová, Viktorie Křepelková, Petra Jelínková, Rastislav Baláž, Tamara Demečková, Sarah Mária Lubellan, Lucia Beľová, Monika Michalicová, Mária Kunochová, Petra Janíková, Karin Zacharová, Margaréta Fabriková, Ema Jenifer Petrányi, Zoja Cedzova, Vanesa Tökölyiová, Kristína Vircová, Nina Mihálová, Adrián Urminský
ZDRUHESTRANY: Lonesome cowboy
27. září 2025, 19:00 hodin
Národní zemědělské muzeum, Ostrava
Koncept: Helle Bach a Tomáš Janypka
Choreografie, Performer: Tomáš Janypka
Dramaturgie: Sára Arnstein
Hudba: Tomáš Vtípil
Světelný design: Martin Hamouz
Choreografická spolupráce: Helle Bach
Scénografie: Siggi Óli Pàlmason
Neskorý zber: How to Watch a Moving Body
28. září 2025, 14:30 hodin
Černá louka, Ostrava
Námět: Eva Klimáčková, Anna Sedlačková
Vizuál: Alica Mikócziová
Autoři/Tanec/Performance: Zden Brungot Svíteková, Daniel Raček, Anna Sedlačková
Technická podpora: Martin Hodoň, Dominik Suchý
Produkce: Alexandra Mireková, Daniel Raček
