Musica Florea a Václav J. K. Tomášek: Několik otázek pro Petru Matějovou

Jaké máte interpretační zkušenosti se skladatelem Tomáškem, jehož skladby na koncertu zazní? Tomáškovu hudbu hraji asi patnáct let, v koncertních programech uvádím jeho sólové klavírní skladby, písňovou a komorní tvorbu. Většinu jeho klavírních sonát a písně na Schillerovy texty jsem nahrála pro Český rozhlas a tři sonáty vyšly na CD ve vydavatelství Supraphon.

Jak vnímáte rozdíl mezi Tomáškem a jeho žákem Voříškem (Jan Václav Hugo Voříšek), o kterém jste psala disertační práci?
Voříšek, přestože se o něm vždy (pokud vůbec) píše jako o Tomáškově žákovi, pravděpodobně u Tomáška studoval jen v řádu měsíců a jejich společná hudebně-vzdělávací práce pokryla jen úplné základy. Co se týče klavíru, měli ale každý úplně jiná východiska: Tomášek byl více méně samouk, Voříšek oproti němu virtuóz, zázračné dítě podnikající od útlého věku koncertní cesty. Voříšek se například během krátkého studia zřejmě seznámil s Tomáškovými Rapsodiemi – kratšími skladbami v da capo formě, většinou s nějakým výrazným technickým aspektem. Své vlastní Rapsodie op. 1 ale naplnil opravdovým dramatickým hudebním obsahem hodným významu názvu skladby. Každému skladateli byl ale osudem vyměřen velmi rozdílně dlouhý čas k tvorbě, takže je těžké cokoli porovnávat.

Co si má posluchač představit pod slovy „raně romantický klavír“, která použil Marek Štryncl, když popisoval dramaturgii koncertu? Probíhala v době hudebního romantismu nějaká technologická změna?
Názvy jako barokní, klasicistní, romantický atp. jsou naše současné termíny pro velmi vágní označení některých období v dějinách hudby. Ale kvality, které máme s těmito názvy podvědomě spojené, se v hudbě vyskytují i v úplně jiných obdobích. Velmi romantický je například Empfindsamer Stil, neboli tzv. Berlínská škola okolo Carla Philippa Emanuela Bacha v polovině 18. století. Ale vy máte asi na mysli kladívkový klavír ze začátku 19. století, který na koncertě zazní. V té době, tedy řekněme v poslední dekádě 18. a první dekádě 19. století, se nijak zvlášť neměnila technologie výroby klavíru, ale bouřlivě se rozšiřoval jeho rozsah, zatím vždy jen v diskantu (vysokých tónech): z 5 oktáv přes 5 oktáv a 2–3 tóny navíc, dále přes 5,5 oktávy, až k 6 oktávám někdy po roce 1810.

Jak dlouho spolupracujete s orchestrem Musica Florea?
S Musicou Floreou spolupracuji celou dobu, odkdy mám vlastní klavír, tedy asi patnáct let. S Markem Štrynclem se totiž známe od společných studií na pražské AMU. Studovala jsem hru na klavír, Marek obor dirigování. Naše spolupráce se rozvinula zcela přirozeně a na koncertních programech orchestru Musica Florea se podílím skoro každý rok.

Koncert pod názvem Znamenitý klavírista Václav Jan Křtitel Tomášek se v Třebíči uskuteční 10. ledna 2024 od 19:00 hodin v Kamenném sále Muzea Vysočiny, v Praze 11. ledna 2023 od 19:30 hodn v Obřadní síni Vysočanské radnice. Kromě Tomáškova díla tu však zazní také skladby Wolfganga Amadea Mozarta: Klavírní koncert č. 13 C dur ve verzi se smyčcovými nástroji, která umožňuje provedení v komorním programu, a rovněž jeho adagio a fuga c moll pro smyčcové nástroje, které se vedle barokního bachovského stylu nevyhýbá romantické dramatické náladě.