Orchestr Musica Florea a soubor Hartig Ensemble – Tance a balety tří století se každoročně účastní velké přehlídky barokní hudby a divadla Barokowe Eksploracje v polské Szczawnici. Letos s operou-baletem Georga Friedricha Händla Terpsicore. Polská premiéra tohoto díla se uskutečnila 30. srpna, vedle hudebníků a tanečníků vystoupily také vynikající české pěvkyně: v roli Erató Irena Troupová, v roli Apollóna Lucie Rozsnyó a v sólových písních v pastorále sólistka Opery Národního divadla Sylva Čmugrová.
Terpsichora (či Terpsicore) je dílo, které slavný barokní skladatel Georg Friedrich Händel zkomponoval v roce 1734. Vznikla jako hold skladatele skvělé francouzské tanečnici Marii Sallé a byla uvedena před jeho starším dílem, operou Il Pastor fido, jež se v Londýně hrála již roku 1712. Jedná se o představení, ve kterém děj nemá žádný vztah k opeře, která po něm následovala, jde o samostatný dramatický kus z žánru opera-balet. K jeho novodobému nastudování přistoupily souboru Musica Florea a Hartig Ensemble v roce 2010, obnovená premiéra se konala minulý rok. Představení je uváděno na scéně převozního divadla Florea Theatrum vytvořeném na barokních principech. Musica Florea tuto mobilní scénu využívá v tuzemsku i na zájezdech.
Nové podoby Händlovy Terpsichory
Choreografkou a režisérkou inscenace je Helena Kazárová, profesorka AMU a umělecká vedoucí souboru Hartig Ensemble – Tance a balety tří století, který letos slaví 20. výročí své existence. Letos jde už o druhý zájezd, který soubory s touto inscenací podnikly: 4. a 5. června 2017 na mezinárodním festivalu věnovaném dílu G. F. Händla – Händel Festspiele Halle v německém Bernburgu.
Choreografka a režisérka k vývoji inscenace poznamenává: „Letos jsem se s tanečníky Hartig Ensemble a orchestrem Musica Florea znovu vrátila k Händelově opera-baletu Terpsicore, který jsme uvedli v české premiéře roku 2010 v zámeckém divadle v Mnichově Hradišti. V následujících letech jsme Terpsichoru hráli v zámeckých divadlech v Litomyšli (2011) a v Českém Krumlově (2011 a 2012). Vloni se otevřela možnost ji uvést na mobilní barokní scéně Florea Theatrum v Praze s kontratenoristou Rogerem O. Isaacsem v roli Apollóna. Měla jsem tedy možnost své režijní a choreografické pojetí dále rozvíjet, nicméně pokaždé v jiné jevištní situaci a konstelaci umělců, což bylo obohacující i náročné. Toto dílo ovšem trvá jen hodinu, a když přišla nabídka uvést ho na letošním Händelově festivalu, bylo třeba vytvořit ještě nějaký „prolog“ k „prologu“ (Terpsicore vznikla původně jako prolog ke starší Händelově opeře Il Pastor fido), abychom dostáli celovečernímu rozměru představení. Rozhodla jsem se tedy spolu s dirigentem Markem Štrynclem vsadit na žánr pastorály, a především na propojení složky instrumentální, vokální a taneční, tedy múzy Euterpé či Erató a Terpsichory s tím, že převedu do choreografické podoby i slavné dílo J. F. Rebela Les caractères de la danse a orchestr se předvede v Rebelově sonátě Terpsichora, která tvoří úvod první části ve formě předehry.“
Vzniklo tak nové představení s šesti tanečníky, šesti zpěváky a orchestrem na téma múzy tance a múzy hudby (a milostné poezie). Na Händelově festivalu toto dramaturgické propojení zaznamenalo významný úspěch, proto bylo nyní uvedeno v této podobě v Polsku na festivalu Barokowe Eksploracje, kam tanečníci Hartig Ensemble spolu s hudebníky orchestru Musica Florea zavítali již po čtvrté. „Reakce publika na naše vpravdě hedonistické představení byla nadšená a následující den se v polském tisku objevil titulek „Nesamowita Terpsychora“, což je v překladu „Fantastická Terpsichora“. To samozřejmě těší nás všechny. K úspěchu dopomáhají i sladěné kostýmy Romana Šolce, ručně malované dekorace Jiřího Bláhy, svícení (Mojmír Ledvinka) a líčení (Karel Langer) a samozřejmě výkony pěvců a tanečníků. V titulní roli vystupuje Blanka Ferjentsik Wernerová, která tuto roli převzala po Barboře Kohoutkové. Ukazuje se, že návraty jsou velmi důležité, neboť jedině neustálým cizelováním detailů spolu s hledáním ideálního tvaru celku se docílí harmonického výsledku,“ dodává choreografka.
Phasma Dionysiacum Pragense na výstavě v Jezeří
Státní zámek Jezeří otevírá v sobotu 9. září výstavu, která přibližuje letošní unikátní projekt Musicy Florey, Phasma Dionysiacum Pragense 1617–2017. Dvorský balet z doby předbělohorské byl uveden v novodobé premiéře 4. července v Praze ve dvoraně sídla Hudební akademie múzických umění na Malostranském náměstí. Je velmi nepravděpodobné, že se podaří nákladnou inscenaci v tuzemsku reprizovat, ale zájemci si mohou alespoň prostřednictvím výstavy tuto jedinečnou událost připomenout.
Phasma Dionysiacum Pragense byla dvorskou slavností s prvním doloženým použitím hluboké barokní perspektivní scény severně od Alp. Hlubší vhled do historických souvislostí tohoto masopustního holdu císaři Matyáši II. Habsburskému hledala již předcházející mezioborová mezinárodní konference uspořádaná v únoru tohoto roku na půdě pražské AMU. Pro znovuoživení bylo zapotřebí dokomponovat mnoho nedochovaných částí celého díla. Hudební rekonstrukce se tedy ujali s bravurou Miloslav Študent a Marek Štryncl, režie Lorenzo Charoy (Fr), choreografie pak Kateřina Klementová. Skutečný život ovšem inscenaci vdechlo umění historicky poučené interpretace souborů Musica Florea a In Cordis Ensemble se zpěvem vynikajících sólistů: Beatriz Lafont, Filipem Dámcem, Eliškou Ouředníčkovou, Hasanem El Duniou, Jaromírem Noskem, Romanem Hozou, Stanislavou Mihalcovou, Kristýnou Stoklasovou, Karlem Procházkou, Pavlem Adámkem, Izabellou Shaw i divákům skrytého sboru Collegium Floreum pod vedením Kristýny Stoklasové.
Scénografii Václava Krajce autorsky realizoval Jiří Bláha, jehož malířská manýra přispěla k autentické atmosféře představení, stejně jako kostýmní výprava Markéty Štormové s náročnými výtvarnými doplňky především z dílny Antonína Vaňka. Právě soubor dvanácti korun herojů a herojin tvoří společně s jejich autorskými návrhy jádro výstavy, kterou můžete od 9. 9. 2017 zhlédnout v rámci prohlídkových okruhů zámku Jezeří.
