Musica Florea představí tvorbu Václava Jana Křtitele Tomáška

Jméno tohoto skladatele možná některým posluchačům nebude známé, Václav Jan Křtitel Tomášek byl ale skutečně velkou osobností české hudby 1. poloviny 19. století. Jako hudebník i pedagog měl velký vliv na vývoj moderní písně s českými i německými texty, výrazně ovlivnil v českém prostředí klavírní žánry a jejich směřování k romantickým formám a náladám. Založil dokonce hudební ústav zaměřený na výuku klavíru a skladby, který ve své době konkuroval pražské konzervatoři i varhanní škole.

Jeho klavírní kvartet op. 22, které je základem programu, dokonale ilustruje skladatelovu genialitu a skvělou obeznámenost s tehdejšími možnostmi raně romantických klavírů. Musica Florea a její host, klavíristka Petra Matějová, vezmou posluchače na výlet do raných dob romantismu a připomenou tvorbu tohoto hudebníka. Na programu nebude jako vždy chybět ani slavné jméno, a to nikdo menší než W. Amadeus Mozart a jeho klavírní koncert č. 13 C dur.

„Od té doby, co jsem se jako dirigent od roku 2004 začal zajímat o autentickou či stylovou interpretaci romantických symfonických děl, bylo zřejmé, že česká romantická hudba není jen o Dvořákovi a Smetanovi,“ vysvětluje Marek Štryncl, proč začal pátrat po neznámých symfonických skladbách jejich předchůdců, učitelů i současníků. Nejprve objevil hudbu Jana Huga Voříška, žáka samotného Tomáška. Jeho partitury objevil v archivu Českého rozhlasu, kde také vznikly první nahrávky. „Bylo mi jasné, že jeho učitel, který přežil svého žáka o čtvrt století, nemůže být nějaký nedouk a neumětel. K jeho dílům (někdy i novodobě neprovedených) jsem se dostal díky muzikoložce Markétě Kabelkové, pro níž je Tomášek takřka celoživotní láskou. Výjimečnost jeho děl spočívá v tom, že nad nimi opravdu hodně a důsledně přemýšlel, nic neponechával ‚náhodě‘ ve smyslu zažitých kompozičních klišé apod. Takový trochu ‚romantický Bach‘, řekl bych. Takže někdy od roku 2010 jsme začali interpretovat jeho díla – symfonii, dvě requiem, offertoria…“

Dobu Václava Jana Křtitele Tomáška (1774–1850) si můžeme nejlépe představit v souvislostech: generačně byl následovníkem W. A. Mozarta, působil v období národního obrození a byl přítelem mnoha básníků a literátů. Jako skladatel vycházel z hudebního klasicismu, obdivoval Glucka, Haydna i mladého Beethovena. Jeho hudba nesla ale vždy také český ráz a je tedy přímým předchůdcem našich nejslavnějších romantických skladatelů. Jeho klavírní a písňová tvorba je zásadní. Kromě klasických forem, sonát a variací na témata vlastní i svých současníků získal největší úspěch drobnějšími skladbami. Jeho poetické skladby pro klavír byly velmi oblíbené, písně pak komponoval i na texty slavných autorů, např. J. W. Goetha, F. Schillera nebo A. S. Puškina. Napsal písně také na texty Rukopisu královédvorského a básně obrozeneckých básníků Václava Hanky, J. K. Chmelenského a dalších autorů. Patřil mezi stěžejní postavy tuzemské hudební scény 1. poloviny 19. století, dokonce se mu přezdívalo „pražský hudební papež“. Je mimo jiné autorem dvou oper a několika mší a requiem. Před smrtí publikoval také vlastní životopis, který je autentickým svědectvím o událostech své doby.

Co je na Tomáškově hudbě nejpřitažlivější a proč si jeho tvorbu vybral, opět vysvětluje Marek Štryncl: „Určitě to byla snaha ‚znovu objevit‘ a zpřítomnit něco, co bylo zapomenuto, a přitom se jedná o velmi kvalitní díla. Pak jsem se chtěl jako interpret vypořádat s rozporem mezi jeho žákem – Voříškem, který pomocí časových údajů předepisoval svým duchovním skladbám neuvěřitelně rychlá tempa, kdežto jeho učitel udával tempové údaje extrémně pomalé. Právě u Tomáška mě to ‚konečně‘ donutilo aplikovat takřka dnes zapomenutý interpretační prostředek – flexibilní tempo (náhlé či postupné změny temp), které je přitom pro romantickou hudbu něčím naprosto zásadním. Od druhé poloviny 18. století máme o něm spousty dobových dokladů, jak a kdy se má používat, i když tyto tempové změny nebyly zapsané v notách. Samozřejmě to také dokládají staré nahrávky z přelomu 19. a 20. století. Takovými ‚extrémisty‘ flexibilního tempa byli např. R. Wagner či H. Berlioz, kteří Tomáška příležitostně navštěvovali. A není divu, neboť Tomášek měl u svých současníků velký respekt.“

V roce 2010 vydala Musica Florea CD, které zahrnovalo skladbu Václava Jana Křtitele Tomáška Messa con Graduale et Offertorio op. 46. Na koncertních pódiích se k němu orchestr vrací pravidelně. Například v rámci Pražského jara uvedla Musica Florea je ho Missu solemnis op. 81 a Sinfonii grande C dur op. 17. V roce 2014 slavila také jeho 240. výročí, a to nastudováním skladby Requiem vocale op. 72.

Na slavnostních koncertech k 250. výročí jeho narození bude hostem orchestru Musica Florea klavírní virtuozka Petra Matějová. Čím bude koncert výjimečný i díky jejímu mistrovství, připomíná ještě jednou Marek Štryncl: „Na hammerklavíru či romantických klavírech, které mají zvukově často k hammerklvíru blíže než ke klavírům dnešního typu, mě fascinuje nejen různorodá zvuková barevnost a rozmanitost, ale také to, že nižší ponor kláves dovoluje klavíristům snadněji ‚vynést‘ a odlišit ornamentální charakter od toho, co má být např. melodicky nosné. Toto časté vášnivé nebo naopak jemné střídání nálad Petra Matějová ovládá bravurně, takže má dnešním posluchačům opravdu co nabídnout: neotřelou interpretaci, která však zároveň respektuje záměry raně romantických skladatelů.“