Musica Florea představí v Karlových Varech dílo klavíristy Tomáška

Jméno skladatele Václava Jana Křtitele Tomáška možná některým posluchačům nebude známé, byl ale skutečně velkou osobností české hudby 1. poloviny 19. století. Jako skladatel i pedagog měl velký vliv na vývoj moderní písně s českými i německými texty, výrazně ovlivnil v českém prostředí klavírní žánry a jejich směřování k romantickým formám a náladám. Založil dokonce hudební ústav zaměřený na výuku klavíru a skladby, který ve své době konkuroval pražské konzervatoři i varhanní škole. Jemu samotnému přezdívali „pražský hudební papež“.

Jeho Klavírní kvartet op. 22, který je základem programu, dokonale ilustruje skladatelovu genialitu a skvělou obeznámenost s tehdejšími možnostmi raně romantických klavírů. Musica Florea a její host – excelentní klavíristka Petra Matějová, která se specializuje na hru na hammerklavír – posluchače vezmou na výlet do raných dob romantismu a připomenou tvorbu tohoto hudebníka. Na programu nebude, jako vždy, chybět ani slavné jméno, a to nikdo menší než Wolfgang Amadeus Mozart a jeho Klavírní koncert č. 13 C dur.

Čím bude koncert výjimečný i díky mistrovství Petry Matějové, připomíná dirigent souboru Musica Florea Marek Štryncl: „Na hammerklavíru či romantických klavírech, které mají zvukově často k hammerklvíru blíže než ke klavírům dnešního typu, mě fascinuje nejen různorodá zvuková barevnost a rozmanitost, ale také to, že nižší ponor kláves dovoluje klavíristům snadněji ‚vynést‘ a odlišit ornamentální charakter od toho, co má být například melodicky nosné. Toto časté vášnivé nebo naopak jemné střídání nálad Petra Matějová ovládá bravurně, takže má dnešním posluchačům opravdu co nabídnout: neotřelou interpretaci, která však zároveň respektuje záměry raně romantických skladatelů.“

Dobu Václava Jana Křtitele Tomáška si můžeme nejlépe představit v souvislostech: generačně byl následovníkem W. A. Mozarta, působil v období národního obrození a byl přítelem mnoha básníků a literátů. Jako skladatel vycházel z hudebního klasicismu, obdivoval Glucka, Haydna i mladého Beethovena. Jeho hudba nesla ale vždy také český ráz a je tedy přímým předchůdcem našich nejslavnějších romantických skladatelů. Jeho klavírní a písňová tvorba je zásadní. Kromě klasických forem, sonát a variací na témata vlastní i svých současníků získal největší úspěch drobnějšími skladbami. Jeho poetické skladby pro klavír byly velmi oblíbené, písně pak komponoval i na texty slavných autorů, například J. W. Goetha, F. Schillera nebo A. S. Puškina. Napsal písně také na texty Rukopisu královédvorského a básně obrozeneckých básníků Václava Hanky, J. K. Chmelenského a dalších autorů. Je mimo jiné autorem dvou oper, několika mší a requiem. Před smrtí publikoval také vlastní životopis, který je autentickým svědectvím o událostech své doby.