Orchestr Musica Florea si dobovou interpretaci 6. symfonie nechal na samotný závěr svého několik let budovaného dvořákovského cyklu. Velkolepý koncert byl naplánován na jaro 2021, nemohl se však z pochopitelných pandemických důvodů uskutečnit veřejně. Vznikla však alespoň nahrávka, na které je krom 6. symfonie zachycena rovněž Dvořákova Suita A dur.
Záznam koncertu je přístupný k poslechu až do letošního Štědrého dne na YouTube kanálu orchestru. Současně probíhá rovněž dokončování nahrávky k vydání na CD, jehož vznik mohou zájemci podpořit skrze portál donio.cz.
Antonín Dvořák svou 6. symfonii napsal během několika týdnů roku 1880 a je považována za první, v níž autor dosáhl symfonického mistrovství. Dílo se vyznačuje nesmírnou bohatostí, výraznými melodickými linkami a živou rozmanitostí, jak je ostatně pro období romantismu typické.
Uvedení 6. symfonie bylo v době jejího vzniku však poněkud problematické. Na jedné straně stál nadšený šéfdirigent Vídeňských filharmoniků Hans Richter, jemuž Dvořák symfonii dedikoval, a jenž skladateli psal o „skvělém díle, na jehož věnování jsem opravdu hrdý“. Na straně druhé pak byli mnozí Vídeňané, včetně řady členů Filharmonie, kteří odmítali podpořit dílo českého tvůrce kvůli národnostnímu napětí v rámci Rakousko-Uherska.
Průlom znamenala dvě provedení symfonie v Londýně roku 1882. Z recenzí, které se nezdráhají mluvit o bezvýhradné rozkoši, se dá vytušit, že svět plně pochopil Dvořákova génia.
