„Jedním z předem definovaných cílů projektu Musica non grata bylo a je znovuobjevování tvorby a životních osudů ženských skladatelek, které mají vazbu na české kulturní prostředí a ve své době se zasloužily o propagaci české hudby či české skladatelské školy ve světě, navzdory genderovým překážkám. Velká část jejich tvorby, či dokonce jejich jména jsou dnes prakticky zapomenuta. Proto jsme se těmto průkopnicím ženského uměleckého hnutí rozhodli v roce 2023 věnovat sérii koncertů s názvem Ženy v hudbě,“ představuje základní myšlenku cyklu umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen. „Cílem našeho společného projektu Musica non grata je představit širokému publiku tvorbu umělců, kteří byli pronásledováni nacistickým režimem a jejich díla byla zakazována. Velkou část z nich tvořily ženy. Proto mě těší, že Musica non grata věnuje jejich tvorbě samostatnou řadu,“ dodává J. E. Andreas Künne, velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice.
V minulosti se již Musica non grata tématu žen-skladatelek věnovala: v roce 2020 připomněla v rámci svého zahajovacího koncertu dílo Vítězslavy Kaprálové a v srpnu 2021 nabídla průřez komorní tvorbou českých skladatelek komponujících zhruba mezi léty 1870 až 1970. Pod hlavičkou Ženy v hudbě nyní nabídne tři projekty: Ženy v hudbě / Zahajovací koncert 16. dubna ve Státní opeře, komorní koncert Ženy v hudbě / Esquisses 23. května v Goethe-Institutu v Praze a v průběhu podzimu 2023 dramatické zpracování pohádky Zlatovláska autorky Leny Stein-Schneider určené dětem mateřských škol a prvního stupně základních škol.
Zahajovací koncert cyklu Ženy v hudbě 16. dubna ve Státní opeře nabídne skladby Vítězslavy Kaprálové, Dory Pejačević, Elizabeth Maconchy a Julie Reisserové, jejíž orchestrální díla představí v novodobých premiérách. „Zmizení jména Julie Reisserové z hudební mapy Československa bylo pravděpodobně způsobeno jak její předčasnou smrtí a zákazem veřejného provozování jejích děl v Československé republice po roce 1948, tak i nedostupností notového materiálu,“ říká muzikolog Jean-Paul Montagnier, autor připravované monografie Julie Reisserové a kritické edice jejích skladeb, která nově vychází v nakladatelství Ries & Erler. „Julie Reisserová byla společně s Vítězslavou Kaprálovou druhou českou skladatelkou, které se podařilo ve 30. letech minulého století prosadit v mezinárodním měřítku,“ dodává dramaturg cyklu Ženy v hudbě Kai Hinrich Müller. „Například Pastorale maritimo zaznělo ve druhé polovině 30. let ve Vídni, Bratislavě nebo v Paříži, kde je dirigoval Charles Munch. V písňovém cyklu Březen, který zazpívá sopranistka Kateřina Kněžíková za doprovodu Orchestru Státní opery pod taktovkou laureátky Mezinárodní soutěže Artura Toscaniniho, dirigentky Viktorije Žaďko, Reisserová uplatnila i svůj mimořádný literární talent,“ dodává Kai Hinrich Müller. Zahajovací koncert připomene také světovou premiéru Concertina pro klavír a komorní orchestr britské skladatelky, nositelky titulu Dáma-komandérka Řádu britského impéria, Elizabeth Maconchy, který v roce 1930 v Praze premiéroval klavírista Erwin Schulhoff a dirigent Karel Boleslav Jirák, u něhož Maconchy v Praze studovala v rámci půlročního stipendijního pobytu. Sólistkou koncertu bude brazilská klavíristka Clélia Iruzun, držitelka nominace na International Classical Music Awards. „Na diváky čeká fascinující hudba: moderní, různorodá, částečně avantgardní a v každém ohledu okouzlující!“ uzavírá Kai Hinrich Müller program zahajovacího koncertu cyklu Ženy v hudbě.
