Festival Opera Nova: Vrchol sezony Opery Národního divadla a Státní opery
Aktuální, interaktivní, moderní, pestrý, odvážný, český i světový – takový bude letošní ročník festivalu Opera Nova, který se uskuteční mezi 14. a 22. červnem 2024.…
Státní opera Praha dnes funguje jako jedna ze scén Národního divadla. Instituce zahájila v Praze oficiálně činnost 5. ledna 1888 jako Nové německé divadlo. Novorenesanční budova s neorokokovým interiérem sídlí na adrese Wilsonova 4. Po velké rekonstrukci byla znovuotevřena 5. ledna 2020.
Pražská německá obec potřebovala budovu k realizování divadelních představení v německém jazyce, zvláště poté, co bylo vystavěno české Národní divadlo. Hlavním architektem byl zvolen Alfons Wertmülerm, architektonické plány pak byly svěřeny vídeňské firmě Fellner und Helmer, se kterou na projektu spolupracoval architekt vídeňského divadla Burgtheater Karl Hasenaurer.
Místo bylo v roce 1886 vybráno po zbouraném Novoměstském divadle a práce trvaly necelé dva roky. Budova Nového německého divadla byla slavnostně otevřena 5. ledna 1888 představením Wagnerovy opery Mistři pěvci norimberští, kterou dirigoval Karl Muck.
Prvním ředitelem opery se stal Angelo Neumann (ve funkci 1988-1910), bývalý barytonista Vídeňské dvorní opery, který ve funkci stál téměř čtvrt století a stal se nejdéle sloužícím ředitelem této scény.
Dalším ředitelem byl Heinrich Teweles (ve funkci 1911-1918). Situace všech německojazyčných divadel se po vyhlášení Československé republiky změnila a nový ředitel Leopold Kramer (ve funkci 1918-1927) se tak musel potýkat s problémy spojené s vedením německojazyčného divadla v českém státě. Jeho následovníkem byl Robert Volkner (ve funkci 1927-1932), ten na rozdíl od Kramera nebyl nájemcem divadla, nýbrž zaměstnancem Německého divadelního spolku, hospodařil tak s přidělenou částkou. Musel se ovšem i tak vypořádávat s finančními problémy, které divadlo zasáhly v rámci celosvětové hospodářské krize.
Posledním ředitelem před druhou světovou válkou se stal Paul Eger (ve funkci 1932-1938), který se stal také posledním ředitelem této instituce pod názvem Nové německé divadlo. Chod divadla se mu dařilo udržovat i přes stále složitější politickou situaci. 30. září 1938 ale zaměstnanci divadla obdrželi dopis o rozvázání smluv s Německým divadelním spolkem.
Československá vláda zvažovala odkoupení budovy od Německého divadelního spolku, k tomu ovšem nedošlo po obsazení celé republiky jednotkami wehrmachtu. Divadlo bylo přejmenováno na Německou operu, během války sloužilo k politickým shromážděním či k prezentaci čistě německého umění. Budovu využíval také divadelní soubor z Duisburgu, který při náletech přišel o tu vlastní. Od 1. září 1944 byla všechna říšská divadla uzavřena.
Po válce fungovaní divadla převzali čeští umělci, ředitelem se stal skladatel Alois Hába a divadlo bylo přejmenováno na počest pražského povstání na Divadlo 5. května. Po jedné sezóně divadlo opustil činoherní soubor a instituce byla přejmenována na Velkou operu 5. května. Silným uměleckým vlivem konkurovala tamější scéna Národnímu divadlu a po komunistickém převratu byla rozhodnutím ministra školství, věd a umění Zděňka Nejedlého přejmenována zpět na Divadlo 5. května, připojena k Národnímu divadlu a od listopadu 1949 nesla jméno Smetanovo divadlo.
Ideální rozměry jeviště sloužily ke zdařilým baletním inscenacím, prostory byly také využívány hostujícími zahraničními soubory. V letech 1967-1973 prošla budova rekonstrukcí, otevřena byla 5. května 1973. Tendence k opětovnému osamostatnění scény se naplnily až po listopadové revoluci, kdy byla 1. dubna 1992 zřízena Státní opera Praha, kterou zřizovalo Ministerstvo kultury České republiky.
Prvním ředitelem se stal Karel Drgáč (ve funkci 1992-1995). V roce 2012 byla ovšem instituce opět začleněna do fungování Národního divadla a od té doby nese název Státní opera. 16. července bylo odehráno poslední představení před rozsáhlou rekonstrukcí, slavnostně se veřejnosti otevřela 5. ledna 2020.
Současným uměleckým ředitelem Státní opery je norský divadelní režisér Per Boye Hansen.
Budova opery je veřejnosti otevřena po velké rekonstrukci, při níž byly zřízeny nové podzemní prostory zkušeben, a byla také vystavěna nová nosná konstrukce budovy. Dále byly restaurovány nástropní malby, busty a další plastiky, které byly po druhé světové válce zničeny, byly obnoveny.
Prostory byly vybaveny moderními technologiemi, jeviště bylo vybaveno unikátní točnou a zhotovena byla také opona, kterou vytvořil scénograf Martin Černý podle černobílé fotografie původní opony Eduarda Veitha z konce 19. století.
Ředitel Angelo Neumann se snažil čelit finančním ztrátám organizováním tzv. divadelních vlaků, které svážely publikum z různých oblastí, obdobně činil i F. A. Šubert v Národním divadle. Realizoval také několik zájezdních představení, v roce 1889 úspěšně cestoval po Rusku s Wagnerovou operní tetralogií.
Neskonalé zapálení Zemlinského dokládá událost z přelomu roku 1913/1914. V noci z 31. prosince 1913 na Nový rok 1914 vypršela ochranná lhůta na Wagnerovu operu Parsifal, která byla do té doby vázaná pouze na inscenování v Bayreuthu. Toho bylo okamžitě využito, Parsifal v Novém německém divadle začínal 1. ledna 1914 v 16 hodin odpoledne, v Národním divadle pak o dvě hodiny později.
Angello Neumann (1888-1910)
Heinrich Tewelles (1911-1918)
Leopolad Kramer (1918-1927)
Robert Volkner (1927-1932)
Paul Eger (1932-1938)
intendant Stavovského divadla a dnešní Státní opery za protektorátu Oskar Walleck
Alois Hába (1945-1948)
Václav Vydra st. (1948-1949)
Ladislav Boháč (1949-1953)
Drahoš Želenský (1953-1958)
Bedřich Prokoš (1958-1965)
Josef Urban (1965-1970)
Přemysl Kočí (1970-1978)
Jiřího Pauer (1978-1988)
Ivo Žídek (1988-1991)
Otakar Jeremiáš (1948-1951)
Jiří Pauer, Jaroslav Vogel a Drahoš Želeňský (1953-1958)
Jan Seidel, Hanuš Thein, Jiří Pauer a Jaroslav Krombholc (1958-1970)
Dále Václav Holzknecht, Ladislav Šíp, Miloš Konvalinka, Zdeněk Košler, František Vajnar, Václav Riedlbauch, Jindřich Černý
Karel Drgáč (1992-1995)
Eva Randová (1995-1998)
Daniel Dvořák (1998-2003)
Jaroslav Vocelka (2003-2010)
Oliver Dohnányi (2010-2010)
střídavě Radim Dolanský a Ondřej Černý (2010-2012)
roku 2012 následuje znovusloučení s ND
VRBKA, Tomáš. Státní opera Praha. Historie divadla v obrazech a datech. Opera 1888–2003, Praha 2004.
VRBKA, Tomáš. Státní opera Praha. Historie divadla v obrazech a datech. Opereta a balet 1888–2008, Praha 2010,
LUDVOVÁ, Jitka. Až k hořkému konci: pražské německé divadlo 1845-1945. Praha: Academia, 2012.
FLÍDROVÁ, Dana. Státní opera. Praha: Národní divadlo, 2015.
Kniha Státní opera 2020, vydalo Národní divadlo, Praha, 2020.
Archiv instituce na Opeře Plus.
120 let budovy Státní opery v archivu ČT.
Články věnující se Státní opeře na webu iRozhlas.
Rekonstrukce Státní opery na webu iRozhlas.
Historie Státní opery na oficiálních webových stránkách instituce.
(Autorem textu je Jan Bukovjan.)
Aktuální, interaktivní, moderní, pestrý, odvážný, český i světový – takový bude letošní ročník festivalu Opera Nova, který se uskuteční mezi 14. a 22. červnem 2024.…
Týdnu s hudbou vám nabízíme přehled nejzajímavějších hudebních akcí z vašeho okolí doplněný o zajímavé TV a kino přenosy a záznamy jak z České republiky,…
Ve dnech 5. až 7. dubna 2024 se Závěrečným víkendem Musica non grata uzavře čtyřletý projekt Opery Národního divadla a Státní opery věnovaný hudebnímu odkazu…
Občas se stane, že se vám v rozhovoru zpovídaný otevře tak, až vás chvílemi zabolí u srdce. A přesně k tomu došlo při setkání s…
V Týdnu s hudbou vám nabízíme přehled nejzajímavějších hudebních akcí z vašeho okolí doplněný o zajímavé TV a kino přenosy a záznamy jak z České…
Projekt Opery Národního divadla a Státní opery „Musica non grata“, jenž se věnuje hudebnímu odkazu skladatelů pronásledovaných nacistickým režimem se vztahem k hudebnímu prostředí první…
Ve Státní opeře Praha zazní v sobotu 9. března 2024 nové zpracování opery Valkýra Richarda Wagnera v provedení Drážďanského festivalového orchestru. Dílo zazní podle zásad…
Národní divadlo v Praze má od čtvrtka 15. února 2024 novou inscenaci slavné opery Giuseppe Verdiho Nabucco, premiéru měla ve Státní opeře v hudebním nastudování svého uměleckého…
V Týdnu s hudbou vám nabízíme přehled nejzajímavějších hudebních akcí z vašeho okolí doplněný o zajímavé TV a kino přenosy a záznamy jak z České…
Příběh boje o moc, svobodu a lásku se představí v pojetí režiséra Tomáše Ondřeje Pilaře a pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Andrije Jurkevyče na jevišti…
Janáčkova opera v Brně již několik let po sobě uvádí začátkem nového roku klasickou inscenaci Verdiho La traviaty. Letos, v pátek 12. ledna 2024, se…
Národní divadlo uctí oběti střelby v Praze před začátkem dnešních a sobotních představení minutou ticha. Na historické budově ND, Nové scéně, Stavovském divadle a Státní…
Dne 30. listopadu 2023 se ve Stavovském divadle uskuteční česká premiéra vánoční pohádky se zpěvem, tancem a loutkami LouTkáček skladatele Paula Hindemitha v českém přebásnění…
Poslední listopadovou premiérou Státní opery bude 24. a 26. listopadu 2023 Šostakovičova Lady Macbeth Mcenského újezdu.
Generální ředitel Národního divadla Jan Burian po vyhodnocení uměleckých výsledků Opery Národního divadla a Státní opery prodlužuje mandát jejímu uměleckému řediteli Per Boye Hansenovi.
V druhé půlce měsíce října vám přinášíme přehled nejzajímavějších koncertů a operních premiér z vašeho okolí a nabídku hudebních streamů a TV přenosů.
Pražská Státní opera uvede koncert, který symbolicky podpoří ty, kteří trpí ve válečném konfliktu, a nabídne árie a ukázky z českých, italských, francouzských, ale také…
Ve dnech 9. a 10. října 2023 se uskuteční pod názvem New Paths in Opera 57. ročník Mezinárodního hudebněvědného kolokvia Brno. Jeho pořadateli jsou Filozofická…
Inscenace La traviaty Giuseppe Verdiho měla v pražské Státní opeře premiéru v říjnu 2006 a od té doby jí prošla řada pěvců. V loňském roce se za dirigentský…
První premiérou sezóny 2023/2024 Státní opery v Praze byla v pátek 22. září nová inscenace Nápoj lásky (L'elisir d'amore) Gaetana Donizettiho (1797–1848). Divácky oblíbený titul…