Tento týden byl na tiskové konferenci představen program podzimního festivalu Musikfest Berlin 2011. Mezi 2. a 20. září se na něm představí více jak 1.600 hudebníků, mezi nimi čtyři desítky výjimečných sólistů a čtyřiadvacet orchestrů, sborů a ansámblů první ligy mezinárodního hudebního života: Anne-Sophie Mutter, Tabea Zimmermann, Matthias Goerne, Pierre-Laurent Aimard, Maurizio Pollini, dale Philadelphia Orchestra, Pittsburgh Symphony Orchestra, Sächsische Staatskapelle Dresden, Philharmonia Orchestra London, Gesualdo Cosort z Amsterodamu atd. Dirigovat budou Charles Dutoit, Christian Thielemann, Manfred Honeck, Esa Pekka Salonen, Daniel Barenboim, Emilio Pomárico, Arturo Tamayo a Jos van Immerseel.
Na první pohled imponující přehlídka se však nevyhýbá svým tradičním dramaturgickým deficitům – každý rok v centru stojí sice i soudobý skladatel, ale vždy se jedná o někoho už etablovaného, tedy někoho, kdo v mainstreamu koncertního dění již je a nepotřebuje zvláštní prezentaci: ať už v minulosti Luigi Nono, Iannis Xenakis, Piere Boulez, či tentokrát Wolfgang Rihm.
Přesný program nejnovějšího festivalového ročníku lze najít internetu. Přesto rád doporučuji programy se známými i méně známými díly Ference Liszta, zvlášť La lugubre gondola, dílo psané v Benátkách a inspirované smrtí Richarda Wagnera. A reflexe u Rihma: La lugubre gondola / Das Eismeer – hudba in memoriam Luigi Nono “inspirovaná” Lisztem na jedné a obrazem Caspara Davida Friedricha na druhé straně. Mezi tím najdeme i vzácnou symfonickou báseň Jeana Sibelia Kullervo pro velký orchestr, sólisty a sbor, málo hraný klavírní koncert Ferrucia Busoniho a také Dorskou hudbu od Heinricha Kaminskiho či takzvanou Vesuvskou hudbu – madrigaly Carla Gesualda z Venosy a jeho vrstevníků.
Vrcholem festivalu se stane na jedné straně Mahlerova Osmá s Berlínskými filharmoniky pod taktovkou Simona Rattlea (předcházet tomu bude Spem in alium pro čtyřicet hlasů od Thomase Tallise), na straně druhé pak dílo Prometeo-Tragedia dell’ascolto od Luigiho Nona.
Český prvek zastoupen není skoro vůbec, až na Janáčkovu Klavírní sonátu: tu kombinuje se sonátami Bartóka, Schuberta (G Dur D894) a Beethovena (op.109) nikdo jiný, než András Schiff. Jako nedávno proti omezení svobody v rodném Maďarsku se pianista i tady dává do služeb dobré věci: svůj klavírní recitál věnuje výročí třiceti let International Physicians for the Prevention of Nuclear War, tedy mezinárodního sdružení lékařů proti atomové válce (více najdete zde). Toto sdružení pořádá během festivalu konferenci pod titulem “Hiroshima-Nagasaki-Majak-Harrisburg-Cernobyl-Fukushima”. Mimochodem, tyto dny při vzpomínkových večerech k Černobylu koncertují Berlínští filharmonici a Staatskapelle Berlin, na památku obětí výbuchu ve Fukushimě se hraje po celém Berlíně.
Další, kdo sice ne přímo na tomto festivale, ale jinde pěstuje českou tvorbu, je smyčcové kvarteto Minguet Quartett z Kolína nad Rýnem. Na Musikfestu hrají hned dvakrát; sympatičtí muzikanti také letos dokončují svoji kompletní nahrávku skladeb pro smyčcový kvartet Josefa Suka! Doufejme, že se letos či nejpozději v příští sezoně podaří tento úžasný projekt představit jak pražskému publiku, tak na 4.ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudební Podkletí 2012.
Zmíněná tisková konference končila promítnutím filmu Archipel Luigi Nono, který natočil francouzský režisér Olivier Mille. Nono dirigující, Nono v Benátkách na rodné Giudecce, Nono ve studio ve Freiburku. Našinec mohl jen litovat, že se podobné péče nikdy nedočkali naši Zbyněk Vostřák, Alois Hába či Daniel Brozák. Zasluhovali by si to.