Večer byl dramaturgicky vyladěn, střídaly se skladby Myslivečkovy a Mozartovy, skladby ryze instrumentální s vokálními. Zdeněk Klauda je se svým orchestrem L’armonia terrena doslova srostlý, hráči reagují bezchybně na jeho sebemenší pokyn a zároveň je jasně patrné, že jsou dokonale připraveni. Panuje mezi nimi zjevný soulad a navíc dokáží ocenit výkony sólistů. Tento respekt je vzájemný. Sólově se předvedl také člen ansámblu L’armonia terrena, čtyřiadvacetiletý houslista Milan Al-Ashhab, který při Mozartově Rondu C dur a Adagiu E dur pro housle a orchestr okouzlil posluchače muzikálností svého projevu a hedvábnou hrou na měkce a barevně znějící nástroj.
Ze zmíněného CD Decade zazněly tři árie z Myslivečkových oper – árie Asterie z opery Il gran Tamerlano, árie Seléné z Medonta, krále epirského a árie Mandane z opery Artaserse. Z Mozartova díla zazpívala Simona Houda Šaturová dvě koncertní árie, Chi sa, chi sa qual sia a Misera! dove son? a také árii Elektry Idol mio z opery Idomeneo. Pěvkyně suverénně vládne svým lahodným sopránem bez slyšitelných rejstříků, ozvláštněným lehce zastřenou „slzou“, jenž je vybudován na dokonalé dechové technice. Zpěvaččinou doménou jsou árie lyrické, s přesahem do dramatičtějšího vyznění. Charakteristický je pro ni bohatý výběr dynamických prostředků od okouzlujících pianissim až po vystupňovaná intenzivní forte, její hlas provází bezpočet alikvotních tónů. Nejdramatičtějšími áriemi koncertu byly (logicky) dvě poslední – Mozartovo Misera! dove son?, koncertní árie KV 369, a Myslivečkova árie Mandane z opery Artaserse. Simona Houda Šaturová je po technické stránce skvěle vybavena, její melodické ozdoby jsou stěží překonatelné ve své lehkosti a je-li třeba, také v obdivuhodné rychlosti.
Program koncertu, stavěný v záměrných kontrastech tak, aby posluchače neustále animoval, ukázal mnohá zajímavá srovnání. Zejména v ranných Mozartových skladbách nacházíme rysy příbuzné Myslivečkovu hudebnímu jazyku, také v Idomeneovi z roku 1781 (rok úmrtí Josefa Myslivečka), který je po formální stránce do značné míry ještě součástí opery seria.
Dirigent Zdeněk Klauda dokáže orchestr důsledně stylově vést, aby společně ukázali klasicistní skladby v nejlepším světle, v jejich vyvážené celistvosti. Je zajímavé, jak dirigent zachází se sólisty, a to jak s hlasem zpěvním, tak instrumentálním. Nejsou vyděleni, jsou nedílnou součástí celku a souzvuk celku tím získává neobyčejně vyrovnanou podobu po stránce barevné i výrazové. Každý z hlasů má své nezastupitelné místo, orchestr zní mnohobarevně, hlasy jsou modelovány jak samy o sobě, tak ve vztahu k hlasům ostatním. Vytvářejí jakési prostorově platné puzzle, plné barev, měnících se v každém okamžiku.
Koncert měl příjemnou hladivou atmosféru a byl posluchači velmi vlídně a soustředěně přijat. Jako přídavek zaznělo jásavé Mozartovo Alleluja z moteta Exsultate jubilate. Předvánoční pohlazení.
Hodnocení autorky recenze: 90%
Český spolek pro komorní hudbu
L’armonia terrena, Simona Houda Šaturová
Dirigent: Zdeněk Klauda
Simona Houda Šaturová (soprán)
Milan Al-Ashhab (housle)
L’armonia terrena
12. prosince 2016 Dvořákova síň Rudolfina Praha
program:
Josef Mysliveček: Sento nell alma mia. Árie Asterie z opery Il gran Tamerlano
Wolfgang Amadeus Mozart: Rondo C dur pro housle a orchestr KV 373
Wolfgang Amadeus Mozart: Chi sa, chi sa qual sia. Árie pro soprán KV 582
Wolfgang Amadeus Mozart: Adagio E dur pro housle a orchestr KV 261
Josef Mysliveček: Předehra k oratoriu La Passione di Nostro Signore Gesù Cristo
Josef Mysliveček: Dov´e, ah dov´e son io. Árie Selene z opery Il Medonte
Wolfgang Amadeus Mozart: Předehra k opeře Idomeneo KV 366
Wolfgang Amadeus Mozart: Idol mio. Árie Elettry z opery Idomeneo KV 366
Josef Mysliveček: Předehra k opeře Il gran Tamerlano
Wolfgang Amadeus Mozart: Misera! dove son? Koncertní árie KV 369
Josef Mysliveček: Va tra le selve ircane. Árie Mandane z opery Artaserse
přídavek:
Wolfgang Amadeus Mozart: Alleluja