Na Broumovsko za poklady hudebními i architektonickými. Rozhovor s Terezou Kramplovou
Paní ředitelko, jak je to s vaší klavírnickou rodinou a hudebním rodinným zázemím? Co vás přivedlo k hudbě a posléze k hudebnímu managementu? A zahrajete si stále ráda na klavír?
Můj dědeček Milan Klíma byl velký odborník v oblasti vývoje a výroby klavírů a pianin, pracoval ve vývojovém oddělení firmy Petrof a pomáhal zakládat továrny na výrobu těchto nástrojů po celém světě. V době odchodu do důchodu, kdy si většina lidí začíná užívat vnoučat a zahrádkaření, se rozhodl těsně po revoluci založit svoji vlastní firmu, pojmenoval ji KLIMA Piano a tak začala historie rodinné manufaktury, která zásobila špičkovými nástroji například konzervatoř na Islandu, mnoho evropských domácností i hudebních škol, vystavovala své nástroje na nejprestižnějších hudebních veletrzích ve Frankfurtu nad Mohanem i v Los Angeles… Samozřejmě dědečkovi velmi pomohla svou odborností moje babička, Hana Klímová, dcera nestora českých klavírníků Josefa Pracha, která se v nově etablované manufaktuře starala o technické zázemí. Po čase se managementu ujala moje maminka Milena a zažili jsme tak díky dědečkově odvaze a nezdolnosti spoustu krásných let spojených s pianiny a klavíry. Já v té době studovala na Pražské konzervatoři a malinko jsem tak doplnila naší rodinnou mozaiku tím, že jsem v pravé chvíli mohla zvuk nástrojů předvést.
Jaká je historie festivalu Za poklady Broumovska? Kdo vlastně přišel s touhle zajímavou myšlenkou spojit hudbu a broumovské kostely s příspěvkem na jejich opravy? A jak jste se k němu dostala?
Původní myšlenka pořádat festival v nádherných kulisách tzv. broumovské skupiny kostelů vzešla z Dobrovolného svazku obcí, v čele s městem Broumov. Po dvou ročnících se organizace festivalu ujala Agentura pro rozvoj Broumovska, kterou založil podnikatel a filantrop Jan Školník. Agentura festival úspěšně vedla a před několika lety ho předala neziskové společnosti Za poklady Broumovska tak, aby se festival mohl plně rozvíjet a sdílet hodnoty, které má i Agentura, tedy představovat krásu broumovského regionu i ostatním, reflektovat unikátnost i atmosféru místa, upozornit veřejnost na neutěšený stav památek a zajistit špičkový program – v našem případě převážně ten hudební. Festival je unikátní myšlenkou dobrovolného vstupného, které se věnuje na obnovu a záchranu místních kostelů a usiluje tak o jejich záchranu. Já osobně jsem Jana Školníka poznala prostřednictvím mého velkého přítele, violoncellisty Stamicova kvarteta pana Vladimíra Leixnera, jemuž jsem dodnes vděčná za mnohé dobré rady ohledně hudebního managementu. Program festivalu sestavuji jedenáctým rokem, druhý rok působím v jeho vedení.
Jaký máte vztah k Broumovsku?
Je to vlastně teď můj druhý domov. Festival má to štěstí, že sídlí a vzniká v broumovském klášteře, tam mám nyní i kancelář, kam dojíždím každý týden z Prahy. Po téměř dvou letech nepřetržitého cestování mě stále neopustil ten pocit něčeho neobyčejného, velmi silného a okouzlujícího, který mě silně přepadne v okamžiku, když se blížím do Broumova a najednou se přede mnou rozprostře krajina pískovcových skal a stolových hor. Viděla jsem dost míst po celém světě, ale věřte mi, že tady cítím to pověstné „genius loci“.
Jakou hudbu ráda posloucháte?
Můj život byl díky pozici manažerky Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK dlouhou dobu spojen především se symfonickou hudbou, moje srdce však patří dlouhodobě komorní hudbě. Mám ráda zvuk smyčcového kvarteta.
Jakou dramaturgickou koncepci festival sleduje?
Festivalová dramaturgie si v letošním ročníku dovolila angažovat více komorních orchestrů než doposud a rozkročila se více do zahraničí. Jedním z cílů festivalu je také propagovat díla, jež na Broumovsku vznikla, a zpřístupňovat veřejnosti zapomenutá díla broumovského hudebního archivu. Kromě sólistů a členů Orchestru Národního divadla, kteří na zahajovacím koncertě provedli pozdně barokní školskou hru Augustina Šenkýře, napsanou na objednávku broumovského kláštera, jsme měli možnost slyšet smyčcové orchestry Inter>CAMERATA a Radom orchestr z Polska, na začátku srpna se v Broumově představí komorní orchestr L’Armonia Terrena. Festival v tomto ročníku také otevírá dveře interpretům, kteří v České republice vystupují vůbec poprvé a to i přesto, že běžně vystupují na nejprestižnějších světových pódiích. Jedná se především o zahraniční interprety, kteří oživí koncerty renomovaných českých kolegů. Jsme pyšní na českou premiéru Dua Aliada, dvou mladých hudebníků z Rakouska, kteří na Broumovsko zavítají po svém americkém turné, rádi přivítáme francouzského klavíristu Arthura Coatalena, vítěze Mezinárodní soutěže Broumovská klávesa, rakouské duo Bubreg, nebo portugalského hornistu Ricarda Matosinhose. A samozřejmě podpora mladých interpretů, spolupracujeme s významnými mezinárodními soutěžemi, pořádáme týdenní Letní hornové kurzy.
Na co byste návštěvníky letošního festivalu ještě nalákala? Festival je již v plném proudu, máte za sebou koncerty Dashy a Epoque Quartet, Národního divadla, polských interpretů…
Kromě již zmiňovaných zahraničních umělců se můžete těšit na vystoupení houslisty Jiřího Vodičky a klavíristy Martina Kasíka, Stamicovo kvarteto doplní violoncellista Petr Nouzovský a violistka Kristina Fialová v sextetech Dvořáka a Čajkovského, Martin Šrejma vystoupí s hornistkou Zuzanou Rzounkovou v Brittenově Serenádě pro tenor, lesní roh a orchestr, a samozřejmě největším lákadlem bude vystoupení naší přední sopranistky, paní Evy Urbanové, na závěrečném koncertě festivalu za doprovodu Moravského klavírního tria.
Jaký je o festival zájem ze strany návštěvníků?
Podívejte se na fotografie z koncertů na naše webové stránky a uvidíte… že je vždycky plno! Jsme šťastní, že festival se stal místem setkávání, atraktivním místem pro příjemné strávení sobotního podvečera.
Jak je to s financováním festivalu?
Festival se dostal do „zdravé“ fáze, kdy je financován vícezdrojově. Podporuje nás Ministerstvo kultury ČR, které udělilo také laskavou záštitu, trvalou záštitu spojenou s finanční podporou získal festival i z Královéhradeckého kraje. Podporuje nás město Broumov, obce, kde se koncerty konají, a další obce z Dobrovolného svazku obcí Broumovsko, Státní fond ČR. Festival má své sponzory, hlavní partnery, regionální patrony koncertů, vybrané koncerty jsou pořádány ve spolupráci s ambasádami a kulturními instituty. Všem, kteří festival podporují, patří velký dík. Dík za to, že svým příspěvkem dokazují, že podpora kultury je důležitá i mimo velká centra, i v regionu, kam by se špičková hudba dostala jinak velmi těžko. V současné době jsme ve fázi hledání velkého dlouhodobého partnera festivalu, který by s námi sdílel naši filozofii i ve fázi rozvoje myšlenky mecenášství jednotlivců.
A co Letní hornové kurzy? Kdy se k festivalu přidaly a proč právě tento hudební nástroj? A jaký je o kurzy zájem?
Letní hornové kurzy jsou doprovodným programem festivalu pátým rokem a kdybych měla mluvit podnikatelskou řečí, jedná se o veleúspěšný „startup“. Zakladatelkou kurzů, uměleckým garantem a původcem myšlenky založit v Broumově letní kurzy hry na lesní roh je Zuzana Rzounková, sólohornistka FOKu, ČNSO a pedagožka JAMU. Za dobu pěti let se díky jejímu entusiasmu podařilo něco, co nemá ve středoevropském prostoru obdoby. Z původních pěti, šesti účastníků kurzů máme letos přihlášených téměř sedmdesát studentů z celého světa. Do areálu broumovského kláštera tak v první srpnový týden přijedou účastníci z Japonska, Maďarska, Ruska, Portugalska, České i Slovenské republiky a Německa. Studenti mají možnost setkat se s vynikajícími lektory, každý rok zveme jednoho lektora ze zahraničí, v Broumově působil na kurzech Kerry Turner z American Horn Quartet, švýcarský hornista Saar Berger, nebo Fin Esa Tapani. Letošní rok to bude Portugalec Ricardo Matosinhos. Jde tedy o velmi úspěšnou aktivitu reprezentující nejen město Broumov, ale i celý královehradecký region a naši zemi v zahraničí. Ostatně přijeďte se podívat na Jízdárnu do Hejtmánkovic, kde ve čtvrtek 8. srpna bude společné Halali všech účastníků.
A můžete již prozradit něco z ročníku příštího? Jak dlouho dopředu musíte vlastně další ročník připravovat?
Jednáme s umělci ze zahraničí, rádi bychom opět přivítali na Broumovsku jednu z velkých domácích pěveckých hvězd, zaměříme se i na regionální tvorbu. Koncepce vychází i z prostorů, kde se koncerty konají, zatím si nemůžeme dovolit velká tělesa, protože by se jednoduše do našich kostelů nevešla. Komorní hudba je ale naštěstí tak bohatá, že je stále z čeho vybírat. Příští ročník máme již nyní téměř uzavřený, zahájení se ujme houslista Pavel Šporcl s cimbálovou kapelou Gipsy Way Ensemble.
Místa konání se mění, opakují, přibývají…? Jak je to s těmi kostely, jak je vybíráte? A jaký je jejich současný stav?
Základem je broumovská skupina kostelů. V letošním roce jsou stále ještě tři z deseti kostelů v rekonstrukci. Hledali jsme tedy místa v okolí a tak se stalo, že již v minulých letech se festival rozšířil na Policko a Teplicko. Rekonstrukce kostelů je běh na dlouhou trať, festival z vybraného dobrovolného vstupného přispívá na opravu těchto památek, je to však jen malý díl z celkového objemu kolem čtyřiceti milionů korun. Velmi záslužně se o renovaci kostelů stará broumovský děkan Martin Lanži, který s námi také konzultuje program festivalu a poskytuje festivalu v kostelích laskavé zázemí.
Je ještě něco zajímavého, zvláštního, nevšedního, na co byste ráda upozornila?
Nádhernou krajinu Broumovska oživuje především činnost lidí, kteří tady žijí. Historicky mě osobně fascinuje vůle a odvaha benediktinů, kteří v tehdy pusté krajině založili klášter a zkulturnili okolní krajinu. Na Broumovsko se dnes jezdí nejen do broumovského kláštera, kde je k vidění kopie Turínského plátna, v knihovně více než 17 000 svazků knih, nebo v zahradě Galerie Dům, která představuje současné středoevropské umění, ale do celého regionu za gastronomií, relaxací a odpočinkem v krásné přírodě. Přijeďte sem během léta, kdy je Broumovsko nejkrásnější, rádi vás na Festivalu Za poklady Broumovska přivítáme!
Děkujeme za rozhovor!
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
