Na jeviště Moravského divadla se vrací Straussova Noc v Benátkách

„Strauss dokázal v žánru operety vytvořit díla naplněná humorem a krásnými melodiemi, na které lidé nezapomínají. S režisérkou Dagmar Hlubkovou jsme se shodli, že by bylo vhodné tento titul opět nasadit do repertoáru a potěšit jím operetní fanoušky v celé republice. Je důležité, aby i mladší publikum, které se s tímto žánrem teprve seznamuje, vědělo, jak se má klasická opereta inscenovat a že navzdory různým tendencím zůstane vždy živá,“ uvedl umělecký šéf souboru opery a operety Miloslav Oswald.

Noc v Benátkách byla jedinou Straussovou operetou, která neměla svou premiéru ve Vídni. V té době se totiž po velké a nákladné rekonstrukci nově otevíralo Městské divadlo Friedricha Wilhelma v Berlíně a ředitel Fritsche velmi stál o to, aby slavnostní otevření budovy bylo spojeno s prvním uvedením nového Straussova díla. Premiéra 3. října 1883 nebyla jednoznačně úspěšná, plnohodnotných ovací se nakonec Strauss dočkal až o týden později, kdy měla Noc v Benátkách vídeňskou premiéru. Dodnes patří k celosvětově nejuváděnějším operetám.

Režisérka Dagmar Hlubková má s Nocí v Benátkách bohaté zkušenosti – v minulosti si zahrála postavy Anniny a Ciboletty. „Když jsem se s tímto titulem setkala poprvé, bylo to v inscenaci, kterou režíroval Josef Kobr. On tehdy prohlásil – a já s ním naprosto souhlasím: Tohle jako kdyby napsal Goldoni. Zápletka je opravdu goldoniovská, plná záměn, kdy žádná z postav neví, kdo je kdo. Ctím základní půdorys libreta, ale upravila jsem jej, aby více ladilo se současností, aby naše inscenace byla rychlá, svižná, temperamentní jako Italové, o nichž pojednává,“ popsala Hlubková.

Autor hudebního nastudování Tomáš Hanák hovoří o Noci v Benátkách jako o operetě, která doslova hýří hity. „Stačí zmínit Lagunový valčík, Ninanu, píseň Caramella, píseň Vévody… Tolik slavných a známých melodií nenajdeme snad ani v Netopýrovi. Italský hudební kolorit se projevuje opakovaným využitím tarantelly – rychlého italského lidového tance. V závěru prvního jednání naší inscenace dokonce zazní i jedno originální italské hudební překvapení,“ upozornil Hanák.

Italsky budou hovořit také protagonisté na jevišti. „Používáme několik italských slovíček a výrazů, ovšem takových, které diváci bezpečně znají. Kromě nejrůznějších druhů těstovin a osvědčených nadávek zazní také kousek recitativu z Trubadúra, přednesený ovšem ve vražedně rychlém tempu,“ prozradila s úsměvem Hlubková.

Herci budou nejen zpívat, ale také tančit – na choreografii se podílí Petra Parvoničová, která roztančila činohru ve Starcích na chmelu a se souborem opery a operety pracovala na přípravách Mamzelle Nitouche a Orfea v podsvětí. „S paní režisérkou Hlubkovou spolupracuji poprvé a hned po první zkoušce několik lidí zmínilo, že jsme jako časovaná bomba pro celý soubor, co se týká naší společné energie. Bylo až neskutečné, jak rychle jsme se propojily. V rámci nádherné Straussovy hudby využíváme s mou asistentkou Karolínou “Bobi” Havelkovou prvky tarantelly, flamenca a koketního jazzu,“ popsala Parvoničová.

V roli vévody Urbina se představí Milan Vlček. „Straussovy operety jsou klasikou ve svém žánru a vyznačují se hlavně krásnými melodiemi, ať v orchestru, nebo zpívanými. Pěvecké party si nijak nezadají s operními, což dokládá také to, že operety zpívají i největší světové operní hvězdy. Na roli vévody-sukničkáře se moc těším – co se mi nepovedlo v životě, budu moci zažít alespoň na jevišti. Ale ve skutečnosti Urbinovi v této operetě, i když má chuť na více žen, nakonec zůstane jenom ta chuť, takže už se vlastně nedozvím, jaké to je,“ popsal s úsměvem Vlček.

Dívku Anninu, která se omylem dostane vévodovi „do spárů“, ztvární Barbora Řeřichová v alternaci s Lucií Skácelíkovou. „Annina je skvělá role. Je to holka plná života, temperamentu a v každé situaci je schopná si poradit. Má moc hezké pěvecké pasáže a v naší inscenaci si také dost zatančí. Takže, jak se říká, mohu se patřičně vyřádit a moc se těším, až do Benátek pozveme diváky,“ uvedla Řeřichová. „Představení je v neustálém pohybu, příběh je protkaný množstvím nečekaných situací a choreografie jsou dost náročné. Tentokrát musím říct, že mi dává opravdu zabrat vše precizně uzpívat a zároveň udýchat při tanci. Ale co tě nezabije, to tě posílí,“ doplnila Skácelíková. Holiče Caramella si zahraje Jakub Rousek. „S touto operetou jsem se už setkal při posledním uvedení v Olomouci, tehdy jako člen sboru. Caramello bývá označován za operetního Figara. Role je pověstná svou pěveckou obtížností, k níž musíte přidat i hereckou a taneční dovednost, která je pro mě vždy velkou výzvou. Pod vedením režisérky Hlubkové ale nemám strach, že bych tuto výzvu neměl zvládnout,“ zdůraznil Rousek. Roli s ním alternuje hostující Peter Svetlík. V dalších rolích se představí Radoslava Müller, Helena Beránková, Oľga Bezačinská, Lucie Kordová, Martin Štolba, Jakub Tolaš či Ondřej Doležal.

Nádherné kostýmy od Aleny Schäferové včetně originálních benátských masek a impozantní scéna Jaroslava Milfajta zaručují, že olomoucká Noc v Benátkách bude potěchou pro ucho i oko.

Zatím poslední premiéru v Moravském divadle zažila Straussova Noc v Benátkách v dubnu 2006, inscenaci režíroval Jan Štych ml. a dirigentské taktovky se ujal současný umělecký šéf opery a operety Miloslav Oswald.

Johann Strauss ml.: Noc v Benátkách
Libreto: Richard Genée, Camillo Walzel
Překlad: K. M. Walló
Úprava: Dagmar Hlubková
Režie: Dagmar Hlubková
Hudební nastudování: Tomáš Hanák
Dirigenti: Tomáš Hanák, Petr Šumník
Sbormistr: Lubomíra Hellová
Choreografie: Petra Parvoničová
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Alena Schäferová

Obsazení:
Vévoda Urbino: Milan Vlček j. h.
Bartolomeo Delacqua: Ondřej Doležal j. h.
Stefano Barbaruccio: Petr Martínek
Giorgio Testaccio: Radan Hlubinka
Barbara Delacqua: Radoslava Müller / Helena Beránková
Enrico Piselli: Vojtěch Pačák / Vojtěch Poštulka
Annina: Barbora Řeřichová / Lucie Skácelíková
Agricolla: Magda Málková
Illario: Lea Vítková
Caramello: Jakub Rousek / Peter Svetlík, j. h.
Pappacoda: Martin Štolba / Jakub Tolaš j. h.
Ciboletta: Lucie Kordová / Oĺga Bezačinská, j. h.
Francesco: Radek Leszczynski / Radim Šimeček
Centurio: Jiří Horowitz