Na největším projektu Košického hudebního jara spolupracuje 129 umělců

„Rád bych pozval naše příznivce na speciální koncert BRUCKNER 200, důvodů mám hned několik. Především zazní Symfonická fantazie z opery Žena beze stínu, která je, troufám si říci, jedním z největších operních děl 20. století. Posluchači budou mít jen málo příležitostí setkat se s touto mimořádnou hudbou,“ říká Robert Jindra. Metou mnoha operních domů je nastudování slavné Die Frau ohne Schatten, jak zní originální název v němčině. Strauss podle ní později vytvořil symfonickou fantazii.

Čtvrteční večer zahájí předehra a finále z opery Parsifal. Richard Wagner svůj počin plný všeobjímající lásky nazval slavnostním mystickým zážitkem. Výběr titulu pro zahájení koncertu ovlivnila i skutečnost, že v Domě umění vystoupí vynikající Slovenský filharmonický sbor pod vedením sbormistra Jana Rozehnala. Koncert zakončí Te Deum Antona Brucknera pro orchestr, sbor, čtyři sólisty a varhany ve slavnostní tónině C dur. Představí se sopranistka Olga Bezsmertna, mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, tenorista Peter Berger a basista Tijl Faveyts. „Všechno jsou to umělci, kteří přesahují rámec standardu našeho československého prostředí, a jsem šťastný, že tak velkolepý a náročný program můžeme uvést společně s mými košickými filharmoniky,“ uzavírá Jindra. Letos si svět připomíná dvousté výročí skladatelova narození, a proto v názvu programu nesmí chybět dvojka a dvě nuly.

Největšímu projektu letošního Košického hudebního jara bude předcházet intimní formát v podobě sólového recitálu violoncellisty Jána Bogdana. Místní si ho pamatují jako „zázračné dítě“, poprvé vystoupil se Státní filharmonií Košice, když mu bylo pouhých dvanáct let. Laureát významných soutěží koncertuje po celém světě a v současné době studuje hru na violoncello v izraelském Tel Avivu.

Ve foyer Domu umění v úterý přednese Ján Bogdan díla Bacha, Buffy a Kodályho. „V hudbě i ve violoncellové tradici sehráli Bach a Kodály nesmírně významnou roli. Bach svými suitami otevřel dveře nové éře violoncellové hry. Kodályho sonáta je monumentálním dílem obsahově, hudebně a technicky na hranici hratelnosti a dokonce vyžaduje jiné ladění violoncella. Myslím si, že nové a významné specifikum nabízí i dílo Ivana Buffy, které obsahuje velkou paletu zvukových barev v kombinaci s violoncellovou technikou, s níž jsem se dosud v žádné skladbě nesetkal. Těším se, že v premiéře zazní právě v Košicích na festivalu Košické hudební jaro,“ shrnuje program Bogdan.