Na nový ročník Pražského jara jste se ptali Romana Bělora

Ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

 

Dobrý den, jak se Pražské jaro vypořádalo s odchodem hlavního sponzora – České spořitelny? Podařilo se vám výpadek příjmů plně nahradit? S jakým rozpočtem teď pracujete a jak na tom jste s grantem od ministerstva kultury? Děkuji za odpověď. (Marcel)

O odchodu České spořitelny jsme věděli s dvouletým předstihem, což nám poskytlo čas na hledání řešení. Vzhledem k tomu, že náš nový generální partner – Česká telekomunikační infrastruktura a.s. (CETIN) nastoupil do čela našich partnerů bezprostředně poté, nemusíme naštěstí slovo výpadek používat. Pražské jaro bylo letos Ministerstvem kultury zařazeno mezi prioritní akce s podporou sedmnácti milionů korun. Roční finanční obrat Pražského jara jako obecně prospěšné společnosti se pohybuje okolo sedmdesáti pěti milionů korun.

Dobrý den, pane Bělore, můžete uvést důvody odchodu České spořitelny od Pražského jara k České filharmonii? Pokoušeli jste se toto rozhodnutí nějak zvrátit? Proč jste úspěšní při vyjednávání nebyli? Je ve výhledu nějaký jiný, podobně silný subjekt? O jak velké peníze jste tímto přišli? (R. Hermann)

Česká spořitelna podporovala náš festival patnáct let, což je jistě pozoruhodná éra a jistě je potřeba ji ocenit. Vyjednávali jsme oboustranně seriózně, ale neměli jsme důvod prosit. Snad to bude vypadat domýšlivě, ale partnerství s Pražským jarem není jednostrannou záležitostí. Být nebo nebýt partnerem Pražského jara je významný rozdíl i pro donátora, který má vždy právo zvolit po delší době jiný směr svých snah s tím, že musí zvážit, zda o něco významného nepřichází sám. Díky vstupu nového generálního partnera – České telekomunikační infrastruktury a.s (CETIN) nemusíme řešit žádný problém.

Dobrý den, jak dlouho dopředu připravujete program? S jakým předstihem bylo třeba dohodnout vystoupení Staatskapelle Berlin s dirigentem Danielem Barenboimem či Maurizia Polliniho? (AK)

Vystoupení významných světových orchestrů a nejvýznamnějších umělců současnosti jsou sjednávána s předstihem tří až čtyř let.

Kdo a podle jakých kritérií vybírá debut Pražského jara? Jaká jména byla letos ve výběru? Děkuji za odpověď. (Eva Bartůňková, Praha)

Řízení jednoho z našich čelných orchestrů v rámci Pražského jara jako festivalový „debut“ pro mladé dirigenty si klade za cíl dát elitní příležitost perspektivním uměleckým osobnostem a přispět tak k jejich etablování v povědomí uměleckého světa i veřejnosti. Kritériem jsou pochopitelně umělecké výsledky, aktivita v hudebním životě, výsledky soutěží a mnohé další reference včetně informací z akademického dění v celé republice. Výběr konkrétního dirigenta je výsledkem pravidelných konzultací managementu s uměleckou radou festivalu, jejímž předsedou je Jiří Bělohlávek. Jména kandidátů, kteří – třeba jen zatím – nebyli vyzváni, jsou pochopitelně důvěrnou informací.

Dobrý den, pane Bělore, v poslední době médii opakovaně proběhly zprávy o tom, že někteří ze členů Asociace hudebních festivalů ji opustili a založili si asociaci vlastní. Důvodem prý bylo podle ředitele Strun podzimu pana Vrabce zhoršení kolegiálních a pracovních vztahů uvnitř Asociace hudebních festivalů. Zvlášť v dnešní době je smutné, že se lidi v kultuře nedokážou mezi sebou domluvit a táhnout za jeden provaz. Můžete k tomu prosím dát svůj komentář? Děkuji. (Martin Schwarz)

Ano, někteří kolegové z Asociace hudebních festivalu České republiky (AHF) vystoupili, ne všichni ale potom vstoupili do asociace jiné. Důvody, které citujete, jsou uváděny nejčastěji. Je skutečností, že současná rada AHF vedená Jaromírem Boháčem, šéfem festivalu Český Krumlov, se rozhodla na základě zadání členské základny pro komplexní a razantní obhajobu zájmů členstva včetně lobbování na mnoha úrovních, což vedlo k některým střetům ve vztahu k Ministerstvu kultury i jiným subjektům. Tento postup některým kolegům v AHF připadal troufalý a netaktický. K takovému postupu nás ale vedlo to, že ani po dvaceti letech od pádu komunismu nebylo financování festivalů (stejně jako mnoha dalších oblastí kultury) systematicky řešeno a trpělivost byla vyčerpána.

Mnohé neumělecké profese si již krátce po převratu vybojovaly více než solidní místo na slunci, zatímco pracovníci veřejných služeb, kam vedle kultury či před ní pochopitelně patří také zdravotníci či záchranáři, byli opomíjení a celá léta chlácholení s tím, že přijdou na řadu později. Netvrdím, že jsme ve snaze prosazovat zájmy českých hudebních festivalů neudělali chyby. Rovněž chápu rozladění nad provizorními a přechodnými řešeními (někdy plošnými jindy individuálními), která ne zcela objektivně suplují nepřítomnost úplného systému a rovněž chápu, že současné vedení AHF nemusí být každému sympatické. To vše ale jsou průvodní znaky lopotné cesty ke komplexnímu řešení. Paradoxem je samo poziční klání se současným vedením ministerstva, které však letité problémy nezpůsobilo, ale zdědilo. To ale bohužel nemůže být důvod k dalším odkladům. Někteří kolegové se rozhodli prosazovat své názory a zájmy jiným způsobem ve festivalovém profesním sdružení neomezující členství na klasickou hudbu. Je to jejich svobodná volba. Podstatné ale je to, že se v posledních týdnech celý problém pomalu sune k určitému konsenzu s Ministerstvem kultury, jehož výsledkem by mělo být cosi jako testování kompromisní verze obecného a vícevrstevnatého systému podpory kulturních festivalů, pod jehož střechou budou mít festivaly klasické hudby svoji specifickou kapitolu.

Dobrý den, z letošního programu Pražského jara by mě zajímala tradiční čínská opera Pivoňkový pavilon. Mám ale trochu obavy, zda nejde o další z řady těch produkcí, které si na tradiční čínskou operu jen hrají a ve skutečnosti s ní nemají nic společného a jsou jen komerčním produktem. Můžete toto představení přiblížit a říci, zda ho někdo z vašich dramaturgů skutečně viděl? A jak to je se vstupenkami? Na webu festivalu visí oznámení, že je vyprodáno – uvolní se ještě něco do prodeje? Nebo nebudete další představení přidávat? Proč jste, proboha, nevybrali větší sál, než Divadlo ABC? (Jana Kostolánská)

Vaše obavy nejsou namístě. Jde o jeden z prestižních souborů, jehož sídlo v Šanghaji jsme měli možnost navštívit a s jeho vedením jednat. Můj kolega se zúčastnil jednoho z čínských festivalů, kde se zaměřil právě na tento soubor. Volba komornějšího divadelního prostoru vyplývá z povahy této „malé“ divadelní formy, která by se například ve Státní opeře ztrácela. Kromě toho má Divadlo ABC kapacitu přes pět set míst, což není málo. O druhém představení jsme uvažovali, ale bohužel to není z provozních důvodů možné. Určitě to ale není naposled, co čínské divadlo nabízíme.

Dobrý den, pane řediteli, hodně nás mrzí, že se z programu Pražského jara postupně vytratila operní představení. To, co zařazujete, jsou reprízy běžného repertoáru Národního divadla, nic jiného. Proč není, tak jak tomu bylo kdysi, možné aspoň občas pozvat zahraniční operní soubory – takto v Praze přece byla Semperova opera, Vídeňská státní opera a řada dalších souborů… Neříkejte, že to je jen otázka peněz – vždyť byste mohli v rámci festivalu uvést i některá výjimečná představení z Čech či ze Slovenska, určitě v cenově daleko nižší kategorii než špičkové zahraniční operní domy, jako je i třeba opera v Linci, Wroclawi a dalších městech, které mají skvělou úroveň. (Starečkovi, Praha)

Ačkoliv si to nepřejete, budu samozřejmě zmiňovat, že o peníze jde. Hostování zahraničních operních domů, a zejména těch nejprestižnějších, je finančně mimořádně náročné. Veřejná podpora Pražského jara takové projekty v současné době neumožňuje. Legendární a mimořádné hostování Vídeňské státní opery s Karl Böhmem a Editou Gruberovou v osmdesátých letech bylo výsledkem státní dohody s Rakouskem. Na vámi zmíněném hostování operních domů z Ostravy a Bratislavy Pražské jaro v posledních letech několikrát participovalo. Uvedení opery Heinera Goebbelse I went to the house but did not enter s Hilliard Ensemble v Národním divadle bylo naší vlastní produkcí.

Dobrý den, docela často se teď diskutuje o změně financování velkých festivalů ze státního rozpočtu. Můžete, pane řediteli, aspoň ve stručnosti říci, jak by toto podle vašeho názoru mělo ideálně fungovat? Přeji hodně zdaru! (Václav Bulka, Kladno)

Navrhl bych kategorizaci festivalů do čtyř skupin se státní dotací na uznatelné (auditované) náklady ve výši třicet, dvacet pět, dvacet a patnáct procent rozpočtu formou tříletých grantů. Samostatně bych pak řešil významné umělecké projekty a programy těchto festivalů formou paralelního grantového řízení.

Zajímalo by mě, jak se oproti předchozím ročníkům letošní koncerty Pražského jara prodávají. Počítáte s tím, že by se na již vyprodané koncerty objevily ještě nějaké zbylé vstupenky? Předem děkuji za odpověď. (Jaroslav Hrouda)

Od 11. prosince, kdy byl zahájen prodej vstupenek na sedmdesátý první ročník festivalu Pražské jaro, bylo prodáno na dvacet sedm tisíc vstupenek, tedy sedmašedesát procent všech vstupenek. Zcela vyprodaný je zahajovací koncert, několik posledních vstupenek zbývá na koncert závěrečný. Mimořádný zájem je o vystoupení Staatskapelle Berlin s dirigentem Danielem Barenboimem či oba koncerty BBC Symphony Orchestra. Vyprodaný je rovněž recitál čerstvého vítěze Chopinovy klavírní soutěže ve Varšavě, kterým se stal mladý talent z Jižní Koreje Seong-Jin Cho. Také na koncerty miláčka pražskojarního publika – klavíristy Murraye Perahii a Academy of St Martin in the Fields, či kontratenoristy Andrease Scholla – zbývá několik posledních vstupenek. S potěšením sledujeme také mimořádný zájem o finálová kola klavírní soutěže Pražského jara a též o dva koncerty, které přinášejí kulturu vzdálenějších zemí – uvedení tradiční čínské opery Pivoňkový pavilon či vystoupení slavných tanečníků flamenka Susany Lupiañez Pinto a Antonia Canalese. I u vyprodaných koncertů bych doporučil sledovat webové stránky festivalu, neboť čas od času dojde k tomu, že do prodeje jsou uvolněny propadlé rezervace.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

 

Vizitka:
Roman Bělor (1958) po dokončení studia ekonomiky a řízení na Českém vysokém učení technickém v Praze působil několik let v technickém oboru, ale zájem o hudbu a kulturu jej po roce 1989 přivedl do světa kulturního managementu. V letech 1990-2001 byl manažerem a následně ředitelem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. V letech 1997-2001 zastával funkci předsedy Asociace ředitelů symfonických orchestrů ČR. Od roku 2001 je ředitelem festivalu Pražské jaro. Zastává také funkci místopředsedy Asociace hudebních festivalů ČR.

Za podíl na kulturní spolupráci s Francií byl v roce 1995 jmenován Rytířem (Chevalier) a v roce 2001 Důstojníkem (Officier) Řádu umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres) Francouzské republiky. V roce 2012 byl jmenován členem rady Mezinárodního fondu na podporu kultury UNESCO (Council of the UNESCO International Fund for Promotion of Culture). Je členem Klubu za starou Prahu a Spolku výtvarných umělců Mánes. Od roku 2012 je předsedou Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Kromě hudby se zajímá o výtvarné umění a moderní historii.
(Zdroj: Pražské jaro)

www.festival.cz