Na Velikonočním festivalu duchovní hudby zazní dvě díla ve světové premiéře

„Naplňujeme ho prolnutím bohaté hudební a liturgické tradice, hledáním pozapomenutých perel, nečekanými setkáními staré a nové hudby a uváděním zcela nových skladeb,“ vysvětlil dramaturg Velikonočního festivalu duchovní hudby Vladimír Maňas.

Ve světové premiéře letos zazní dvě díla. První z nich je skladba Ze všech sil Slavomíra Hořínky. „Před osmi lety jsem se vydal do Jeruzaléma, abych o Velikonocích nahrával nejtišší místa tohoto pulzujícího, zraněného, a přitom posvátného místa. V desítkách hodin nočních nahrávek ticha z různých chrámů jsem pak hledal Boží hlas, podobně jako prorok Eliáš ve vánku na hoře Chorebu. Myslel jsem, že napíšu skladbu k rozjímání po liturgii Velkého pátku, která nějakým způsobem přenese zvuk a atmosféru oněch míst do jiného času a prostoru. Místo toho jsem se vydal na pouť za tímto zatím nedosažitelným cílem a toužebně doufám, že Pán jde se mnou jako tehdy s učedníky do Emauz. Kompozice Ze všech sil pro tři mužské hlasy a tři barokní nástroje je další zastávkou na této cestě,“ popsal své dílo Hořínka. V závěru skladby zaznívá jedna z jeho básní, které psal v Jeruzalémě a nechal se volně inspirovat dlaždicemi z nádvoří Chrámu Božího hrobu.

Druhým premiérovaným dílem, které vzniklo na objednávku festivalu, je velikonoční oratorium varhaníka, zpěváka, skladatele a sbormistra Františka Fialy Mysterium paschale. „Díky své všestrannosti velmi dobře rozumí nástrojovým možnostem, instrumentaci, jeho předchozí díla získala několik cen na skladatelských soutěžích. I proto jsme ho oslovili, aby zkomponoval celovečerní oratorium pro Kantilénu, k níž pak připojil kvarteto pěveckých sólistů, žesťové kvarteto a smyčce. Dá se říci, že libreto jsme přichystali společně, měli jsme poměrně přesnou představu o jeho liturgickém vyznění, dílo tedy pojednává o Kristově cestě od vzkříšení až po setkání s učedníky na cestě do Emauz,“ uvedl Maňas. Ve skladbě nechybí nástroje typické pro Fialu: vibrafon a především varhany. „Melodickým vodítkem mi byla původní gregoriánská témata, na nichž mě fascinuje dokonalá symbióza melodie a slova, respektive jeho významu, kdy hudba nežije beze slov,“ vysvětlil Fiala. Skladbu komponoval s vědomím jejího uvedení v Červeném kostele, maximálně proto využívá jeho prostor.

Festivalovou linii hledání pozapomenutých perel otevírá hned zahajovací koncert 2. dubna, na kterém zazní kdysi slavné oratorium Stabat Mater brněnského dómského varhaníka Františka Musila. Zazní v katedrále na Petrově, tedy v místech, kde Musil působil, a živě ho bude přenášet Český rozhlas Vltava. Nové nastudování unikátně propojí profesionální hudebníky, orchestr Filharmonie Brno a pět kvalitativně velice schopných brněnských amatérských sborů pod vedením Tomáše Krejčího, který jako dlouholetý pedagog Konzervatoře a JAMU sehrál zásadní roli v kariéře mnoha hudebníků, z nichž se představí především kvarteto pěveckých sólistů. „Jedná se o skladbu v Dvořákovském duktu, míněno v nejlepším smyslu slova. Jakýsi oblouk k tomuto proto představuje závěrečný koncert s jásavým chvalozpěvem Te Deum Antonína Dvořáka, kde se sólisté spojí s filharmoniky a Českým filharmonickým sborem Brno,“ upozornil Maňas.

Snad nejvíce odráží téma pozapomenutých děl druhý festivalový koncert. Jeden z nejvýznamnějších hudebních sběratelů Sébastien de Brossard (1655–1730) totiž zachránil například Postní meditace Marca-Antoina Charpentiera nebo skladby Henryho Du Monta, které na koncertě zazní v podání sólistů a souboru Cappella Mariana. „Barokní meditace a Hořínkovu premiéru spojuje niterný přístup autorů. Charpentierovy meditace jsou přitom uváděny jen vzácně, mimo jiné vzhledem k poměrně málo obvyklému obsazení pro tři mužské hlasy a basso continuo. V Brně je provede soubor Cappella Mariana s vynikajícím Tomášem Králem,“ zdůraznil Maňas.

Novější francouzské autory představí varhanní koncert Johannese Zeinlera. „Johannes se pro nás loni stal hvězdou, když během tří dnů dokázal nastudovat velmi obtížný program a bravurně zaskočit za nemocného sólistu. Proto jsme ho opětovně pozvali, tentokrát s repertoárem, který je mu vlastní. Jeho koncert v bazilice na Starém Brně slibuje velký zážitek, tamní varhany jsou ideální pro skladby období romantismu,“ vyzdvihl dramaturg festivalu Ondřej Múčka. Také tenebrae, které se konají v předvečer Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty, letos přinesou trojí přístup k této tematice, který spojuje francouzský akcent. „Hned při prvních tenebrae se představí vynikající varhaník Johannes Ebenbauer. Recitaci žalmových veršů proloží hudba, konkrétně skladby pro varhanní pozitiv, cembalo a pozdně renesanční nástroj regál,“ upozornil Múčka. Temné hodinky jsou součástí festivalu od roku 2012. „Posluchači je mají velmi rádi, ztišená atmosféra jezuitského kostela a hudba pouze při svíčkách je fascinuje každým rokem. Letos se navíc na Velký pátek mohou těšit na hvězdnou mezzosopranistku Dagmar Šaškovou,“ uvedla ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Festivalovou novinku, a snad i základem nové tradice, je závěrečná oslavná mše na Neděli Zmrtvýchvstání Páně. V 19:30 hodin v kostele sv. Tomáše při mši zazní Missa brevis současného autora Knuta Nystedta v podání Ensemble Versus.