Národní divadlo v Praze chystá světovou premiéru opery Nová země od Aloise Háby, na své uvedení čekala sedmdesát osm let. Avantgardní dílo, které vzniklo v roce 1936, odráží tehdejší kolektivizaci zemědělství na Ukrajině a otevřeně vykresluje hladomor, jemuž podlehly ve třicátých letech miliony lidí. Na první české scéně zazní opera v poloscénickém provedení jen jednou, a to 12. prosince. Realizační tým dnes operu, která je příspěvkem k Roku české hudby, představil na tiskové konferenci.
Dílo je součástí někdejší československé hudební avantgardy. Dramaturg Ondřej Hučín ho proto nechce vnímat jako oslavu nějaké ideologie, musí se podle něj zasadit do dobového kontextu. „Jak víme, tak československá avantgarda byla v té době levicově zaměřená, prostě se tematicky uchylovala jinam než oficiální kultura. Alois Hába byl navíc specifický autor, vzešel z absolutně obyčejného lidového prostředí ve Vizovicích a měl k nejchudším lidem blízký vztah,“ řekl Hučín. Už ve své první opeře Matka se Hába věnoval problémům obyčejného života.
Tématem Nové země proto není podle Hučína kolektivizace, ale hledání smíru ve společnosti, v obci, která je rozvrácená minulostí, komunistickou ideologií a bídou. Hába se nevyhnul extrémně naturalistickým scénám. Postihuje rozporuplnou atmosféru budování „nové země“, kolektivizaci způsobenou záměrnou politikou Sovětského svazu a hladomor, který Ukrajince ničil.
Libreto Ferdinanda Pujmana, jehož předlohou byla povídka ruského prozaika Fjodora Gladkova, by se podle Hučína mělo číst pozorně. „Operu Nová země nepsali žádní fanatici. Hába a Pujman, přestože byli levicově orientovaní, nebyli bolševici,“ řekl. Připomněl, že opera vznikla v době, kdy se v Československu ještě nevědělo, že ukrajinský hladomor byl řízenou genocidou z Moskvy.
Nastudování bude poloscénické. Hudebního nastudování se ujal umělecký ředitel Opery Národního divadla Petr Kofroň, režii zpracoval Miroslav Bambušek. Hereckých rolí se ujali například Vanda Hybnerová, Zuzana Sýkorová a Miloslav Mejzlík. Dílo je náročné i hudebně. Skladatel byl průkopníkem mikrointervalové hudby. V hudebních rolích vystoupí mimo jiné pěvci Jaroslav Březina, Pavol Remenár, Marie Fajtová a Zdeněk Plech.
Národní divadlo připravuje k premiéře také výstavu s dobovými dokumenty, které odrážejí tehdejší atmosféru a důvody, jež kdysi bránily provedení.
Foto ND Praha
