Poprvé od jejího vzniku v roce 1936 byla dnes v Národním divadle uvedena opera Aloise Háby Nová země. Dílo průkopníka mikrointervalové hudby z třicátých let je náročné hudebně i námětem, první česká scéna ho uvádí jen jednou jako svůj příspěvek k Roku české hudby. Nastudoval ho umělecký ředitel Opery Národního divadla Petr Kofroň, režii měl Miroslav Bambušek, známý spíše z nezávislých divadelních projektů, zabývajících se nedávnou historií a politikou.
Námětem opery je kolektivizace a zakládání kolchozů v někdejším Sovětském svazu provázené vyvlastňováním, vyháněním rodin a hladomorem, jemuž padly za oběť miliony lidí.
Mikrointervalová hudba pracovala s intervaly menšími, než do té doby nejmenší půltón. Významným průkopníkem této kompoziční metody byl právě skladatel Alois Hába (1893 až 1973). Aby umožnil provádění svých skladeb, podnítil dokonce vývoj a stavbu řady speciálních nástrojů, jako čtvrttónových klavírů. Pro moderní operu, kterou chtěl složit, ale těžko hledal námět. Měl tři desítky návrhů, v nichž se zamýšlel nad úlohou umělce v moderním světě a společenskými otázkami. Ovlivnilo ho i tehdy populární antroposofické učení. Zásadní podnět mu ale poskytlo jeho rodné Valašsko, kde byly mikrointervaly součástí lidové hudby.
Hábova první opera Matka je komponována ve čtvrttónech a světovou premiéru měla v roce 1931 v Mnichově, českou až v roce 1947 na jevišti dnešní Státní opery, protože Národní divadlo ji odmítalo s poukazem na náročnost provedení. Za vznikem druhé, půltonové opery Nová země pak je politická situace Evropy po jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem. V nebezpečí hrozícím z Německa se mnozí intelektuálové obraceli k Sovětskému svazu. Hába jej v roce 1933 navštívil, ocenil moderní divadlo i budování nového společenského řádu, vadilo mu ale, že skladatelé zavrhují experimenty západních autorů a sovětským kolegům doporučil studium Rudolfa Steinera.
Byť byl bojovníkem za svobodu umělecké tvorby, k pochybám o správnosti sovětské cesty ho nepřiměla ani likvidace celé ruské avantgardy; v ohrožení nacismem se mu sovětské problémy jevily jako přechodná záležitost, uvádí v programu k inscenaci Vlasta Reittererová, specialistka na Hábovu tvorbu. Jako námět k opeře mu posloužila povídka Fjodora Gladkova, politicky angažovaného autora, ale i kritika sovětského systému. Autor libreta Ferdinand Pujman z textu povídky sestavil sled obrazů. aby postihl rozporuplnou atmosféru budování „nové země“ a hladomor, který právě ničil obyvatelstvo sovětské Ukrajiny.
Opera Plus připravuje z páteční premiéry Hábovy Nové země v pražském Národním divadle recenzi.
Foto Hana Smejkalová
