„Orchestr tam už hrál, ale ne v tomto sále. Je otevřený od roku 2016, je relativně jednoduchý, ale velmi funkční a má vynikající akustiku, orchestru se tam hrálo výborně,“ uvedl manažer orchestru Pavel Šindelář. Zdůraznil přitom, že sál sídlí v jedné budově s radnicí, což odráží vztah Japonců ke klasické hudbě a jejím koncertům. „Sálů je tu hodně, v každém menším městě mají takový, o kterém si u nás můžeme nechat zdát. Lidé chodí na koncerty odpoledne i večer, řekl bych, že je to pro ně běžná součást života,“ podotkl. Překvapilo ho i to, že posluchači často obdarovávají hudebníky drobnými pozornostmi, většinou sladkostmi. „O tom, že po každém koncertu tu stojí dlouhé fronty na autogramy, a to nejen dirigenta či sólisty, ani nemluvím. Naši hudebníci jsou tu prostě celebritami,“ řekl.
Mezi sály, kde orchestr hrál, akusticky i funkčností vynikalo Kjóto, architektonicky nejpůsobivějším místem bylo Tokyo Opera City, jehož interiér připomíná zlatou pyramidu. Dva koncerty, které tam zazněly, si vyslechla i ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová, která se k orchestru na část turné připojila. „Koncerty měly možnost zaznít v dokonalé akustice japonských velkých sálů a poskytly tak nejen radost japonským posluchačům a fanouškům, ale i možnost poslechnout si brněnské filharmoniky v plné zvukové kvalitě, kterou zatím české sály neposkytují. Zvláště český program přilákal plný sál nadšeného publika, které ocenilo energií nabité mistrovství orchestru i sólisty,“ podotkla Kučerová. Japonsko se podle ní nemění, zůstává rájem klasické hudby, kterou dokáže publikum náležitě přijmout a ocenit.
Filharmonie Brno se v zemi vycházejícího slunce představila se čtyřmi různými programy, tři z nich byly ryze české. „Jednoznačně největší ohlas měla u posluchačů Vltava ze Smetanovy Mé vlasti. Je tu notoricky známá, lidé ji milují a doslechl jsem se, že si ji lidé běžně zpívají, protože zde skladba má i slova,“ podotkl Šindelář.
Brněnským posluchačům se orchestr představí opět 7. a 8. března 2019 v programu Smrt a vykoupení, který nese název podle Straussovy symfonické básně, jenž v programu zazní. Večer zahájí Weberovo Vyzvání k tanci v aranži Hectora Berlioze, v podání basbarytonisty Krešimira Stražanace zazní Brahmsovy Čtyři preludia a Vážné zpěvy v aranži Detlefa Glanerta. Pod taktovkou Alexandera Liebreicha se mohou posluchači těšit i na části Wagnerovy opery Tristan a Isolda.
