Moderní verzi klasického baletu Labutí jezero připravuje v Národním divadle Brno choreograf Mário Radačovský. Světovou premiéru měla v roce 2012 ve Spojených státech. „Byl to jednoznačný úspěch,“ řekla dnes novinářům v Brně umělecká ředitelka baletu v Grand Rapids Patricia Barker. Představení nazvané Black and White je podle Radačovského Labutím jezerem pro dvacáté první století.
K přebroušení baletního klenotu se Radačovský, současný umělecký šéf brněnského baletu, rozhodl v době, kdy se v nemocnici před patnácti lety léčil s rakovinou. „Z pokoje jsem měl výhled přímo na malé jezírko v areálu nemocnice, kde plavaly labutě. Tehdy jsem si uvědomil, jak relativní je naše svoboda a jak je moje realita vedle volnosti svobodných a krásných labutí diametrálně odlišná,“ řekl novinářům. Představení je podle něj zároveň holdem pacientům s rakovinou.
Dominantními postavami příběhu v Radačovského verzi nejsou Odetta a Odílie, ale princ Siegfried, který prochází těžkou životní situací a bojuje s nemocí. Jednoduchou scénu tvoří prakticky jen zrcadlová stěna, doplněná jemným neonovým osvětlením a projekcemi.
„Tanečníci se celý život konfrontují se zrcadlem. Ale co vlastně vidíme, když se tam podíváme?“ uvedl Radačovský. Kromě symboliky zrcadel si představení pohrává také s barvami, konkrétně s protikladem černé a bílé. Kostýmy jsou prosté, tanečníci nemají klasickou baletní obuv, jež prý může být pro současnou choreografii svazující.
Představení Black and White bude mít premiéru 20. března. Národní divadlo Brno má nadále na repertoáru také tradiční verzi Labutího jezera v choreografii Roberta Strajnera. „Budeme rádi, když lidé půjdou na obě představení, udělají si srovnání,“ řekl dramaturg Karel Littera.
Foto ND Brno / Ctibor Bachratý
