Čtenáři Opery Plus blogují
Opereta Orfeus v podsvětí od francouzského hudebního skladatele Jacquese Offenbacha se již v době svého vzniku stala jedním z nejvýraznějších satirických hudebních děl, tepajících společenské nešvary. Prostřednictvím příběhu Orfea a Eurydiky z řecké mytologie se autor díla a posléze ti, kteří jej v dalších časových dekádách inscenovali ve stále ostřejších konturách, vymezovali k problémům dané doby. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy se nová inscenace Orfea v podsvětí stala v Hudebním divadle v Karlíně poslední premiérou Národního divadla v Praze v sezoně 2016/2017.
V novém nastudování z tohoto díla téměř nezůstal kámen na kameni. Výjimkou je hudba – dirigent Jan Chalupecký prokázal cit, dirigoval ve svižném tempu a známé melodie v čele se slavným galopem zazněly v plné hudební barevnosti. Režijní tandem bratří Cabanů přemístil děj operety do reálií vysoké politiky – scénu (Šimon Caban) tvoří konstrukce a interiér budovy parlamentu Evropské unie. Z vládce bohů Jupitera (barytonista Ivan Kusnjer) se stal předseda této instituce, Orfeus (tenorista Richard Samek) je poslancem a Eurydika (sopranistka Lenka Pavlovič) prospěchářskou zlatokopkou. Také další postavy zaujímají širokou škálu typů – politickými kariéristy počínaje a gangstery konče. Nechybí ani Veřejné mínění (mezzosopranistka Lenka Šmídová), stylizované do povolání redaktorky veřejnoprávní televize. V ději jsou použity i jiné atributy současnosti – mobilní telefony, drogy či záchranné vesty.
Svorníkem zmenšujícím rozdíl mezi tradičním a moderním pojetím provedení díla je postava Komedianta, kterou ztvárnil muzikálový zpěvák a herec Peter Strenáčik. Nejvýrazněji se mu podařilo scelit do rovnoběžné kvality pěveckou i hereckou stránku svého vystoupení, zejména vynikal akrobatickými výkony na jednokolce a bravurně provedenými gymnastickými prvky. Pěvecky výbornými ve všech polohách a zároveň herecky výraznými byli také sopranistka Lenka Pavlovič (Eurydika), tenorista Richard Samek (Orfeus), mezzosopranistka Andrea Tögel Kalivodová (Venuše) a sopranistka Simona Procházková (Juno). Barytonista Ivan Kusnjer (Jupiter) byl zpočátku, zejména ve spodní poloze, pěvecky nevýrazný, ale v průběhu děje jeho výkon stoupal a herecky vynikl zejména v parodicky pojaté scéně, ve které tančí menuet. Elegancí při manipulaci s hůlkou zastínil nejednoho politika a jeho roli výrazně pomohly aktuálně vytvořené dialogy (Ivo Fischer, Šimon Caban). Poněkud rozporný výkon předvedl tenorista Martin Šrejma (Aristeus/Pluto). Zejména herecky působil křečovitým dojmem – nedokázal věrohodně vyjádřit pokrytectví a touhu po požitcích a moci, skrývající se pod pláštíkem politické korektnosti.
Celková vizuální i verbální podoba nového nastudování Offenbachova Orfea v podsvětí je postmoderně znepokojivá, neboť děj vrcholí návštěvou čínské delegace a hlavní hrdinka (nejen ona), vedena neomylným instinktem zlatokopky, se okamžitě přizpůsobuje novým možnostem. Je jisté, že tato inscenace vystihuje současné dění v Evropě a způsob myšlení lidí, kteří se volbou jiných považují za společenskou elitu. Offenbachův původní záměr byl dodržen – satirou tepat nešvary doby v plné míře a s poselstvím, které může být vyloženo mnoha způsoby.
I váš text v této rubrice rádi uveřejníme. Naše adresa: [email protected]
